Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 4/2021-46

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Yvonou Del Favero ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 11 100 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu 31. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady 11 100 Kč s úrokovým příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se právnická osoba, IČO (ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu právnická osoba převedena ve prospěch právnická osoba, IČO, dále jen„ předchůdkyně“) dne 30. 10. 2017 elektronicky smlouvu o úvěru číslo na základě které předchůdkyně poskytla žalovanému jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdkyni jistinu s poplatkem v celkové výši 7 300 Kč, tj. 17 300 Kč formou 13 splátek, s 1. splátkou splatnou do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 30. 11. 2018. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupena ze právnická osoba, IČO, na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Soud rozhodl v nepřítomnosti účastníků (právní zástupce žalobkyně se omluvil) v souladu s ustanovením (dále jen „ “) a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Soud řešil v prvé řadě otázku aktivní věcné legitimace žalobkyně, tj. okolnost, zda lze mít v řízení za prokázáno, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení.

4. Soud v tomto směru plně odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. , který sice byl vydán za účinnosti , (dále jen„ obč. z.“), ale je možno jej bez dalšího aplikovat i na úpravu obsaženou v zákoně č. , (dále jen„ o. z.“), který obsahuje v  o. z. prakticky totožnou úpravu, jaká byla obsahem dřívějšího obč. z. Podle výše zmíněného rozhodnutí je právní skutečností, na kterou je vázána změna osoby oprávněné přijmout plnění, mimo jiné i oznámení postupitele dlužníkovi. Až tento notifikační úkon pak vyvolá zamýšlené právní důsledky (týkající se osoby oprávněné přijmout plnění).

5. Bylo tedy na žalobkyni, aby v průběhu řízení svou aktivní věcnou legitimaci ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z. prokázala buď předložením příslušné smlouvy o postoupení pohledávky, či předložením dokladů o vyrozumění žalovaného postupitelem o postoupení pohledávky. Přitom je nutno, aby tento notifikační úkon (kterým je dlužník vyrozuměn o postoupení pohledávky) učinil vždy postupitel, tj. osoba věřitele v době postoupení pohledávky, jak zcela zřejmě vyplývá z § 1882 odst. 1 o. z., a je rovněž současně nutno prokázat i jeho doručení dlužníkovi. Bez splnění těchto dvou okolností není možno považovat podmínky vyrozumění o postoupení pohledávky stanovené § 1882 odst. 1 o. z. za splněné.

6. Žalobkyně jako důkaz k prokázání své aktivní věcné legitimace označila smlouvu o prodeji části závodu a smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 11. 12. 2019, včetně části její přílohy týkající se pohledávky za žalovaným.

7. Ze smlouvy o prodeji části závodu z 8. 9. 2018 uzavřené mezi právnická osoba, IČO, a právnická osoba, IČO, vzal soud za prokázáno, že došlo k převedení části závodu ve prospěch právnická osoba, s tím, že došlo k převedení také předmětné pohledávky za žalovaný, což vyplývá z přílohy v uvedené smlouvě (založen na čl. 38 spisu). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní bylo zjištěno, že právnická osoba anonymizována dvě slova jako postupitel postupuje smlouvou žalobkyni jako postupníkovi pohledávky za dlužníky uvedenými v příloze číslo smlouvy o postoupení. V příloze, která čítá 102 stran, nebylo nalezeno, že by byla postoupena také pohledávka za žalovaným (žalovaný v příloze označen není).

8. S ohledem na shora uvedené, soud dospěl k závěru, že předložením příslušné smlouvy o postoupení pohledávky se žalobkyni nepodařilo aktivní věcnou legitimaci prokázat, když smlouva odkazuje na přílohu, ve které však jako dlužník není žalovaný označen. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, zbavila se možnosti být poučena podle o potřebě doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání své aktivní legitimace ve sporu.

9. Žaloba byla pro nedostatek aktivní věcné legitimace zamítnuta.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v něm plně procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady v souvislosti s předmětným řízením nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.