Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
30 C 136/2020-47
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
toho času bytem ubytovňa ul. příjmení, anonymizováno, země
pro zaplacení 56 448 Kč s příslušenstvím
takto:
I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 392 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 7,05 % od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, 7,5 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9 % od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, od 1. 7. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7% bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II.) Žaloba se co do zbytku zamítá.
III.) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV.) Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město doplatek soudního poplatku ve výši 818 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 392 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 7,05 % od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, 7,5 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9 % od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, od 1. 7. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7% bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II.) Žaloba se co do zbytku zamítá. III.) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV.) Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město doplatek soudního poplatku ve výši 818 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1.) Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 25. 2. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 56 448 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, název práv. osoby, IČO, jako věřitelem a žalovaným, jako dlužníkem byla dne 22. 11. 2007 uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému částku ve výši 36 000 Kč v hotovosti ke dni podpisu smlouvy, když žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 61 056 Kč (36 000 Kč jistina + souhrnný poplatek ve výši 25 056 Kč), a to v 53 pravidelných týdenních splátkách po 1 152 Kč k rukám právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný své závazky řádně a včas nesplnil, přičemž smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů ode dne podpisu, tj. 27. 11. 2008. Žalovaný uhradil z titulu smlouvy o půjčce pouze částku 4 608 Kč. Pokud jde o souhrnný poplatek, pak tento byl stanoven za období od data poskytnutí půjčky (22. 11. 2007) do dne 27. 11. 2008, tj. do dne splatnosti půjčky, a to na základě smluvních podmínek smlouvy, přičemž jeho výše činí 224,28 % ročně tak, jak je uvedeno v článku 1. smluvních podmínek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na název práv. osoby S.á.r.l., a to s účinností ke dni 1. 7. 2015, když toto postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupil předchozí věřitel pohledávku za žalovaným na žalobkyni s účinností ke dni 24. 8. 2018, o čemž byl žalovaný přípisem ze dne 18. 9. 2018 vyrozuměn. Ode dne postoupení žalovaný neuhradil ničeho. Ke dni postoupení tak činila celková dlužná pohledávka 56 448 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 36 000 Kč a dlužného souhrnného poplatku ve výši 20 448 Kč.
2.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3.) Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , její souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval.
4.) Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce číslo má soud za prokázané, že tuto uzavřela název práv. osoby se žalovaným dne 22. 11. 2007, když na základě této smlouvy půjčila žalovanému částku 36 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 25 056 Kč v pravidelných 53 týdenních splátkách ve výši 1 152 Kč, když poslední splátka byla stanovena na den 27. 11. 2008. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kde si strany v čl. 1 sjednaly RPSN ve výši 224,28 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8.2018 ve spojení s přílohami k těmto smlouvám o postoupení pohledávek má soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně. O postoupení pohledávek byl žalovaný vyrozuměn, a to přípisy ze dne 25. 6. 2018 a 18. 9. 2018. Z upomínky ze dne 15. 1. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala.
5.) Podle § 657 zákona č. 401964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
6.) Podle § 451 odst. 1 , 2 zákona č. 40/196 4Sb., občanského zákoníku , účinného do 31. 12. 2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
7.) Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, když mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 a n. občanského zákoníku , ve znění účinném do 31. 12. 2013. Žalované byla poskytnuta peněžitá částka ve výši 36 000 Kč, když vedle této částky se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni dále částku 25 056 Kč, označovanou souborně jako poplatek, tedy celkem částku 31 392 Kč. Soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený poplatek nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit nejen z výše RPSN, která byla pro tuto půjčku vyjádřena ve výši 224,28 %, ale také při přepočtu úrokové sazby ročně. Soud v tomto odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018, č. j. 25 Co 145/2018 , dle kterého je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Je však evidentní, že žalovaný si zapůjčil finanční prostředky ve výši 36 000 Kč, když tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni samotné neuhradil, resp. uhradil pouze částku ve výši 4 608 Kč, zbývá tedy doplatit částka 31 392 Kč. Tento nárok žalobkyně je nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu ustanovení § 451 odst. 1 a 2 občanského zákoníku , ve znění účinném do 31. 12. 2013, kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné, proto soud žalobě vyhověl pouze částečně. Jelikož se žalovaný se zaplacením této částky dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku , ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
8.) Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
9.) Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy soud podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci nepřiznal v daném případě žádnému účastníku právo na náhradu nákladu řízení.
10.) Výrokem pod bodem IV. pak soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 818 Kč, když základem pro stanovení výše poplatku je částka 56 448 Kč, kdy ve smyslu položky 2 bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků činí soudní poplatek 2 258 Kč. Jelikož žalobkyně uhradila soudní poplatek toliko ve výši 1 440 Kč, uložil soud žalobkyni zbývající část poplatku ve výši 818 Kč zaplatit. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu bude ukládat vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.