Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

116 C 105/2018-76

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 63.392,52 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se do co částky 7.892,54 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21.203,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21.203,15 Kč od 15. 9. 2014 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 34.296,83 Kč a zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z částky 21.203,15 Kč od 15. 9. 2014 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se do co částky 7.892,54 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21.203,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21.203,15 Kč od 15. 9. 2014 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 34.296,83 Kč a zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z částky 21.203,15 Kč od 15. 9. 2014 do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 7. 2017 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 21.203,15 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně z této částky od 15. 9. 2014 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 15. 9. 2014 do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 42.189,37 Kč, a to z titulu neuhrazeného úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, a žalovaným dne 14. 7. 2014.

2. Podáním ze dne 18. 3. 2020 vzal žalobce svoji žalobu co do částky 7.892,54 Kč na smluvní pokutě zpět. Soud tomuto návrhu vyhověl a v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku řízení dle zastavil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Dle , (dále jen „ “) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, a žalovaným byla dne 14. 7. 2014 uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Žalovaný finanční prostředky v této výši převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se v této smlouvě zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 24.349 Kč sestávající se z poskytnuté jistiny ve výši 15.000 Kč, z úroku ve výši 1.345 Kč, z poplatku za uzavření smlouvy ve výši 3.000 Kč, z nákladů na vyhodnocení případu ve výši 504 Kč a z odměny za zprostředkování úvěru ve výši 4.500 Kč, a to prostřednictvím 13 měsíčních splátek ve výši 1.873 Kč. První splátka byla splatná ke dni 14. 8. 2014. Úrok sjednaný ve smlouvě ve výši 1.345 Kč byl pevně stanoven pro případ řádného splácení dluhu. V případě prodlení žalovaného mělo dojít po zesplatnění úvěru ke změně úroku, a to na úrok se sazbou 15 % ročně z dlužné částky. Mezi stranami smlouvy byla sjednána pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z dlužné částky. Žalobce však požadoval smluvní pokutu sníženou na 0,2 % denně z dlužné částky. Dne 14. 7. 2017 žalovaný svůj dluh z uzavřené úvěrové smlouvy co do důvodu a výše uznal. Žalovaný uhradil pouze 1. splátku splatnou ke dni 14. 8. 2014 ve výši 2.000 Kč, kterou žalobce započetl na částečnou úhradu jistiny, úroku a poplatků. Následující splátku žalovaný již nezaplatil, a proto došlo ke dni 15. 9. 2014 v souladu se smlouvou k zesplatnění celé dlužné částky a ke změně úrokové sazby na 15 % ročně. Po zesplatnění žalovaný uhradil částku ve výši 9.000 Kč. Za období od 15. 9. 2014 do 1. 7. 2017 vypočetl žalobce smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z částky 21.203,15 Kč na částku 43.296,83 Kč, která byla následně ponížena o výše uvedenou úhradu žalovaného ve výši 9.000 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 18. 4. 2016, která byla žalovanému dle předloženého poštovního podacího archu odeslána dne 29. 4. 2016. Z předloženého Souhlasného prohlášení ze dne 17. 9. 2015 a jednotlivých smluv o postoupení pohledávek včetně příloh vyplývá, že došlo ke dni 28. 7. 2015 k postoupení pohledávky za žalovaným ze právnická osoba anonymizována dvě slova na právnická osoba anonymizována dvě slova a následně na právnická osoba Dne 28. 12. 2015 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky za žalovaným mezi právnická osoba a právnická osoba Dne 27. 1. 2016 pak došlo k postoupení pohledávky ze právnická osoba na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v předžalobní upomínce právního zástupce žalobce.

6. Soud posuzoval daný závazkový právní vztah mezi účastníky dle , (dále jen„ “), účinného od 1. 1. 2014, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014.

7. Dle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Dle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Dle má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Dle k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl uzavřením úvěrové smlouvy dle a násl. závazkový vztah. Ze smlouvy o úvěru číslo vyplývá, že tato byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu a násl. , soud to dovozuje jednak ze záhlaví předmětné smlouvy, ze kterého vyplývá, že právní předchůdce žalobce ji uzavíral jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel a jednak i z textu samotné smlouvy jako takové, kde je výslovně opakovaně uvedeno sousloví„ spotřebitelský úvěr“. Žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty dohodnuté peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 1.345 Kč, s úhradou za uzavření smlouvy ve výši 3.000 Kč, s náklady na vyhodnocení případu ve výši 504 Kč a s odměnou za zprostředkování úvěru ve výši 4.500 Kč, v celkové výši 24.349 Kč. Žalovaný však tuto svoji povinnost porušil, a proto byl celý úvěr zesplatněn. Nadto žalovaný svůj dluh ve výši 24.349 Kč uznal písemně co do důvodu a výše a má se tak za to, že dluh v době jeho uznání existoval. Žalobce tak má po zohlednění žalovaným uhrazených plateb nárok na zaplacení žalované částky ve výši 21.203,15 Kč představující část dosud neuhrazené jistiny úvěru a část dosud neuhrazených poplatků a úroku, k jejichž zaplacení se žalovaný smluvně zavázal. Vzhledem k prodlení žalovaného má žalobce vedle jistiny právo i na příslušenství v podobě úroku z prodlení dle , jehož výše vychází z S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle a násl. k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. Jelikož žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by žalobci dlužnou částku zaplatil a ani jinak tvrzení žalobce nerozporoval, soud žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 21.203,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky od 15. 9. 2014 do zaplacení.

14. Co se žalobcem požadovaného smluvního úroku ve výši 15 % ročně týče, soud žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl. Žalobce i přes výzvu soudu neprokázal, že mu vůči žalovanému vznikl nárok na zaplacení smluvního úroku v této výši. Z textu smlouvy o úvěru mj. vyplývá, že smlouva představuje„ neúčelový hotovostní úvěr s pevně dohodnutou výpůjční úrokovou sazbou…“, přičemž se dlužník zavázal zaplatit věřiteli úrok ve výši 1.345 Kč. Ve smlouvě je zároveň uvedeno, že tento úrok představuje„ pevnou úrokovou sazbu, která může být měněna výhradně na základě dodatku k této smlouvě odsouhlaseného Dlužníkem a Věřitelem.“ Žalobce však žádný takový dodatek soudu nepředložil. O úroku ve výši 15 % se ve smlouvě hovoří pouze v části smlouvy označené jako Právo Dlužníka předčasně splatit úvěr, nic však neuvádí o změně úrokové sazby.

15. K požadované smluvní pokutě ve výši 34.296,83 Kč soud uvádí následující. V dané věci byla prokazatelně uzavřena smlouva spotřebitelská, spotřebitel požívá dle a násl. vyšší ochranu, neboť dle tohoto ustanovení jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele s tím, že ochrana dopadá na všechna nepřiměřená ujednání bez rozlišení, zdali byla sjednána či nesjednána individuálně. Soud ve smlouvě sjednanou smluvní pokutu považuje za nepřiměřeně vysokou, a to při srovnání výše úvěru (15.000 Kč) a délky jeho splácení (13 splátek). Úvěr ve výši 15.000 Kč byl zajištěn smluvní pokutou ve výši 182,5 % ročně. Nadto je ujednání o smluvní pokutě sice v těle smlouvy o úvěru, ale je součástí formuláře smlouvy, která neumožňovala žalovanému její modifikaci (k tomu např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. ). Smluvní pokuta tak nebyla sjednána individuálně, zajišťovala pouze povinnost žalovaného a k případnému porušení povinností právním předchůdcem žalobce se nepřihlíželo. K nepřiměřenosti ujednání soud přihlédne z úřední povinnosti. Soud tak s ohledem na shora uvedené a na znění k ujednání o smluvní pokutě nepřihlédl a žalobu co do smluvní pokuty ve výši 34.296,83 Kč jako nedůvodnou zamítl, ničeho na závěru soudu stran smluvní pokuty nemění ani ta skutečnost, že žalobce požadoval smluvní pokutu jen ve výši 0,2 % denně (73 % ročně). Pokud je ujednání nepřiměřené, soud k němu nepřihlíží, tj. nevyvolává žádné právní účinky.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce se původně domáhal zaplacení jistiny ve výši 21.203,15 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 42.189,37 Kč. Soud při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci musí přihlížet i k příslušenství, které soud pro zjednodušení výpočtu kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobce se tak domáhal zaplacení částky v celkové výši 94.350,04 Kč. Žalobce byl procesně úspěšný pouze co do jistiny ve výši 21.203,15 Kč a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení dosahuje částky 10.811,63 Kč, tj. celkem 32.014,78 Kč, což představuje 34 % z předmětu řízení. Naopak úspěch žalovaného, který tvoří smluvní pokuta ve výši 42.189,37 Kč a úrok v kapitalizované výši 20.145,89 Kč, představuje 66 % z celkového předmětu řízení, tj. částku 62.335,26 Kč. Lze tak shrnout, že to byl žalovaný, kdo byl v řízení procesně úspěšnější. Po vzájemném zápočtu úspěchu žalovaného vůči úspěchu žalobce, by měl žalovaný právo na náhradu nákladů ve výši 32 %. Žalovanému však žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly, soud proto o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

17. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.