Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
1 C 44/2021-25
Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem titul Zdeňkem Tichým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].
Žalobkyně se ve své žalobě domáhala na žalovaném zaplacení částky částka a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka.
Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, ze zákona mu vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, tuto povinnost splnil dne datum a
vznikla mu tak i povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný dluží na televizních poplatcích za dobu od října 2017 do ledna 2020 celkem částku částka. Žalovaný byl vyzván k úhradě celkové dlužné částky, avšak ničeho nezaplatil. Dále je žádán kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku, a to k datu datum.
Právní zástupce žalobkyně omluvil svoji účast při jednání, žalovaný se nedostavil, proto soud postupem podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
Soud učinil skutkový závěr o tom, že se žalovaný přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence dne datum, stal se tak podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku a vznikla mu dle § 7 odst. 2 uvedeného zákona povinnost platit měsíčně, nejpozději do 15. dne v měsíci, televizní poplatek. Žalovaný však zůstal dlužen na televizních poplatcích a je tak povinen žalobkyni uhradit dlužnou částku, jak je žalobou uplatněna, a dále i požadovaný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. . Proto soud žalobě zcela vyhověl.
Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a s ohledem na výsledek sporu je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a dvou paušálů za dva úkony po částka, tj. částka (předžalobní výzva k plnění a podání žaloby), dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. , ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení ve formě nákladů právního zastoupení soud žalobkyni nepřiznal, neboť jí s odkazem na konstantní judikaturu Ústavního soudu (nález sp. zn. I. ÚS 3344/12 , nověji I. ÚS 3705/14 , II. ÚS 405/14 , II. ÚS 1727/14 ) nepřísluší. Náklady právního zastoupení nelze v daném případě považovat za účelně vynaložené, jelikož k vymáhání poplatku žalobkyně využila služeb advokátní kanceláře, ačkoliv k tomu nebylo specializovaných znalostí třeba. Ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, jakožto soud odvolací, ve svých rozhodnutích, např. v usnesení ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. 15 Co 292/2015 , v usnesení ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. 15 Co 339/2015 , či v usnesení ze dne 15. 6. 2015, sp. zn. 15 Co 342/2015 , která jsou žalobkyni známa, a ve kterých se odvolací soud vypořádal se všemi námitkami žalobkyně, vypořádal se i s odkazem žalobkyně na rozhodnutí jiných odvolacích soudů. Tyto závěry je nutno uplatnit i v této věci a není důvodu se od nich jakkoli odchýlit. Přesto, že právní zastoupení žalobkyně bylo shledáno neúčelným, a z tohoto důvodu žalobkyni nebyla přiznána odměna za právní zastoupení dle ust. § 137 odst. 2 o.s.ř. , nelze jí upřít právo na paušální náhradu, která přísluší nezastoupenému účastníku. Proto byla žalobkyni přiznána paušální náhrada podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. . Náhrada za DPH nebyla žalobkyni přiznána, když podmínkou pro přiznání této náhrady je zastoupení účastníka advokátem či jiným zástupcem, který je plátcem této daně a DPH se může počítat jen z odměny a výdajů zástupce, nikoli účastníka samotného, i kdyby plátcem daně byl. K témuž závěru dospěl Krajský soud v Českých Budějovicích pobočka v Táboře, v usnesení ze dne 20. 1. 2016, sp. zn. 15 Co 36/2016 . Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka.
Odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v jeho zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , neboť proti rozsudku není odvolání přípustné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.