Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 19/2021-25
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr Martinem Fedorko ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 4 232 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se do částky 700 Kč zamítá.
II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 3 532 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 298 Kč a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 476,50 Kč.
Odůvodnění:
I. Žaloba se do částky 700 Kč zamítá. II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 3 532 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 298 Kč a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 476,50 Kč.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 1. 11. 2019 uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu (předmět smlouvy„ Rizikovka“) na dobu neurčitou o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s prvním pojistným ve výši 858 Kč. Žalovaná přes opakované výzvy ze strany žalobkyně neuhradila pojistné za období od 1. 11. 2019 do 1. 3. 2020, kdy byla smlouva ukončena a dále dluží žalobkyni náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč.
2. Žalovaná, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud má za zjištěné, že účastníci uzavřeli dne 15. 10. 2019 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo rizikové pojištění RIZIKOVKA s měsíčním pojistným ve výši 858 Kč. Odkaz na přílohy smlouvy včetně Přehledu poplatků a parametrů (dále jen„ přehled poplatků“), jehož aktuální podoba je k dispozici na webových stránkách pojistitele (žalobkyně), se nachází v závěrečných ustanoveních pojistné smlouvy spolu s navazujícím prohlášením pojistníka (žalovaného), že před uzavřením smlouvy převzal v listinné nebo jiné textové podobě veškeré přílohy smlouvy jakožto její nedílné součásti a seznámil se s nimi. Žalovaná nato neuhradila pojistné a žalobkyní jí bylo zasláno upozornění ze dne 3. 1. 2020 (částka 1 716 Kč). Smlouva byla z důvodu nezaplacení pojistného ukončena ke dni 1. 3. 2020, dlužná částka byla v oznámení zániku ze dne 11. 3. 2020 vyčíslena na 3 932 Kč s upozorněním na možnost účtování nákladů souvisejících s vymáháním ve výši 300 Kč, které byly žalované účtovány v upozornění (pokusu o smír) ze dne 7. 4. 2020. V platební bilanci ze dne 3. 11. 2020 je uvedeno datum ukončení smlouvy 29. 2. 2020 a dlužná částka 4 232 Kč je rozepsána jako součet vymáhacího předpisu za období od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020 (3 432 Kč), storno poplatku (500 Kč) a nákladů za vymáhání (300 Kč), přičemž je v této výši uvedena i v předžalobní upomínce ze dne 26. 6. 2020 spolu s náklady na vymáhání pohledávky (3 146 Kč).
4. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli ve smyslu ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), pojistnou smlouvu. Žalovaná, která neuhradila pojistné, byla řádně vyzvána žalobkyní ve smyslu § 2804 o.z. upomínkou k zaplacení dlužného pojistného. Poněvadž žalovaná dlužné pojistné neuhradila, pojištění sjednané mezi účastníky zaniklo dnem 29. 2. 2020. Žalobkyni z tohoto titulu vznikl nárok ve smyslu § 2782 o.z. na pojistné za dobu trvání smlouvy ve výši 3 432 Kč. Uvedenou částku žalovaná doposud neuhradila. Žalobkyně v žalobě uvedla, že součástí žalované částky je poplatek za upomínání ve výši 300 Kč. Z inkasní bilance provedené jako důkaz však vyplývá, že se žalobkyně nad rámec dlužného pojistného domáhá dalších 800 Kč z titulu storno poplatku (500 Kč) a nákladů za vymáhání (300 Kč) dle svého přehledu poplatků za vybrané úkony pojistitele (fakticky všeobecných obchodních podmínek), storno poplatek současně žalované výslovně neúčtovala samostatně, ale jako součást pojistného. Takto zpoplatněné upomínky a storno poplatek mají ale dle soudu charakter smluvních pokut. S ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 , podle něhož v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), nemohl soud žalobkyni přiznat smluvní pokuty, neboť pojistná smlouva mezi žalobkyní a žalovanou je smlouvou spotřebitelskou a ujednání o smluvní pokutě neobsahovala. Vzhledem k počtu zasílaných upomínek však soud považoval za spravedlivé přiznat žalobkyni alespoň částku 100 Kč, proto žalobě vyhověl co do celkové částky 3 532 Kč a zamítl ji do částky 700 Kč.
5. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalobkyni úspěšné pouze z části (aritmeticky z 66 %) přiznal náhradu nákladů ve výši 477 Kč. Ty celkové dosáhly výše 1 489 Kč podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.
7. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku odvolání není v souladu s § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.