Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

48 C 159/2020-30

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Danielem Nevečeřalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 57 949 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 39 144 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 415,91 Kč, s úrokem v částce 3 183,03 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 41 441,23 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 636,23 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky 41 441,23 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 805 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 805 Kč od datum do zaplacení, a to v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 2 500 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 39 144 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 415,91 Kč, s úrokem v částce 3 183,03 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 41 441,23 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 636,23 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky 41 441,23 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 805 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 805 Kč od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 2 500 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 41 441,23 Kč, dlužné úhrady za služby 16 507,77 Kč (představující 42 Kč za administrativní činnost, 15 735,21 Kč za hotovostní inkaso splátek, 730,56 Kč za životní pojištění), kapitalizované úroky 3 183,03 Kč, kapitalizované úroky z prodlení 1 415,91 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum mezi příjmení jméno příjmení, anonymizováno, a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 42 000 Kč, který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných 78 týdenních splátkách po

1 031 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Žalovaná celkem uhradila 23 195 Kč.

2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

3. Žalovaná při jednání uvedla, že předmětnou smlouvu uzavřela, něco uhradila, ví, že dluží, žalovaná částka odpovídá tomu, co by měla dlužit. Nejdřív byla schopna úvěr splácet, pak se do toho zamotala, měla výdaje s dětmi a podobně a nebyla schopná dále splácet. V době sjednávání úvěru byla nezaměstnaná a byla vedena na Úřadu práce, byla doplácena do hranice životního minima a přivydělávala si brigádně zhruba částku uvedenou v žádosti. příjmení sama se třemi dětmi v bytě, kde stále bydlí, jedná se o byt 3+1, náklady na bydlení jsou obdobné, jako byly dříve, zhruba kolem 7 000 Kč měsíčně. Nežila s partnerem. Není schopna se přesně vyjádřit, kolik měla v té době příjmy, ale vycházelo to i s tou brigádou něco kolem 20 000 Kč. V té době neměla žádné exekuce, nic dalšího nesplácela. Dětem je nyní 8, 11 s 19, dcera studuje. Byla by schopna splácet 2 500 Kč měsíčně, je již zaměstnaná. Žalovaná potvrdila přijetí peněz po podpisu smlouvy. Výši příjmů v kartě zákazníka žalovaná zhruba potvrdila.

4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

5. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a Seznam postoupených pohledávek prokazuje postoupení pohledávky příjmení jméno příjmení, anonymizováno, za žalovanou žalobkyni.

6. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum prokazuje, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni.

7. Informace o zpracování osobních údajů ze dne datum neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.

8. Podací lístek ze dne datum prokazuje odeslání dopisu žalované.

9. Podací lístek ze dne datum prokazuje odeslání dopisu žalované.

10. Karta zákazníka Žádost o zápůjčku ze dne datum prokazuje, že byly získány údaje od žalované před sjednáním úvěru, v této žádosti je uvedeno, že žalovaná žije s partnerem ve společné domácnosti (žalovaná při jednání popřela), dále měla žalovaná předložit nájemní smlouvu, celkové příjmy žalované měly činit 23 624 Kč (žalovaná při jednání uvedla cca kolem 20 000 Kč včetně brigády, byla doplácena do životního minima), výdaje jsou uvedeny ve výši 3 000 Kč za bydlení (nájem, inkaso, energie), 6 000 Kč na osobní výdaje, 2 000 Kč na splátky úvěrů, výdaje celkem 11 000 Kč, použitelný příjem 12 624 Kč. Měla doložit bankovní výpisy, složenky k příjmům a výplatní pásky.

11. Výpis z obchodního rejstříku žalobkyně prokazuje její existenci.

12. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum prokazuje, že ji uzavřela žalovaná s příjmení jméno příjmení, anonymizováno. Předmětem bylo poskytnutí částky 42 000 Kč žalované, která následně měla splatit v 78 týdenních splátkách po 1 031 Kč celkem 80 394 Kč. Tato částka se skládala z jistiny 42 000 Kč, úroku 7 140 Kč, administrativního poplatku 8 400 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek 21 840 Kč, poplatek za pojištění 1 014 Kč RPSN činila 163,48%. Žalovaná požádala, aby částka 11 749 Kč byla použita na uhrazení předchozího úvěru u příjmení jméno příjmení, anonymizováno, a zbylá částka 30 251 Kč byla vyplacena žalované.

13. Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum prokazuje výzvu žalované k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby.

14. Z ISAS soud zjistil, že vůči žalované byl dne datum pověřen exekutor vedením exekuce, ke dni datum došlo k uhrazení exekuce. Žalovaná k tomu uvedla, že exekuci uhradila před 2 lety.

15. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, v úvěrové části. Úvěruschopnost byla zkoumána z příjmů žalované, žalovaná sama potvrdila, že je dokládala, připustila, že částka příjmů uvedená v kartě zákazníka přibližně odpovídá. K výdajům žalovaná uvedla, že náklady na bydlení jsou kolem 7 000 Kč měsíčně, nikoli uvedené 3 000 Kč v kartě. Proti žalované byla v době poskytnutí úvěru vedena exekuce a ta byla uhrazena až v roce 2019.

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

17. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

19. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.

20. Dle , platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Dle platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Jelikož nebylo prokázáno, že žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když toto neprokázala, dospěl soud k závěru, že je smlouva o úvěru neplatná. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela ohledně příjmů z podložených údajů. Avšak při zohlednění výdajů nepostupovala řádně, náklady na bydlení ve výši 3 000 Kč na bydlení za byt o velikosti 3+1 v roce 2018 nemohou být reálné, v lepším případě se jedná o čisté nájemné (ostatně měla být při uzavírání úvěrové smlouvy doložena nájemní smlouva), ovšem žalovanou uvedená částka 7 000 Kč odpovídá spíše realitě, pokud se zohlední cca 1 000 Kč měsíčně za elektřinu a cca 3 000 Kč za teplo a vodu pro čtyřčlennou domácnost. Zároveň nebyly při posuzování úvěruschopnosti žalované řádně zohledněny osobní výdaje, částka 6 000 Kč pro 4 osoby je zcela nereálná, je-li v příjmech započteno i výživné na děti. Životní minimum v roce 2018 pro žalovanou a její 3 děti v té době ve věku 5, 8 a 16 let bylo 9 470 Kč. Výdaje žalované tak činily 7 000 Kč + 9 470 Kč + 2 000 Kč na splátky úvěru. Při porovnání s příjmy žalované se jednalo po započtení měsíčních splátek úvěru tedy 5 816 Kč (1 031 Kč x 4,5 týdne v měsíci), jsou výdaje žalované v podstatě vyrovnané s jejími příjmy. Žalovaná by tak nebyla schopna měsíčně ničeho uspořit pro případ nenadálých výdajů, snížení příjmů pro případ nemoci dětí či žalované apod. Zároveň v době uzavření úvěrové smlouvy byla vůči žalované vedena 3 měsíce exekuce, což mohlo být snadno zjištěno z veřejně dostupné databáze Exekutorské komory. Soud tak dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované byla zkoumána ryze formálně, nebyly využity zásadní zdroje informací o žalované, žalovaná nebyla schopna dlouhodobě hradit splátky, nebyla tedy ani úvěruschopná. Už jenom vedení exekuce vylučuje úvěruschopnost žalované.

24. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

25. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobkyní řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalované. Soud toto dovozuje ze skutečnosti, že u žalované nebyly řádně a úplně ověřeny výdaje při posuzování úvěruschopnosti, vůči žalované byla nadto vedena exekuce. Úvěrová smlouva byla soudem pro řádné nezkoumání úvěruschopnosti žalované posouzena jako neplatná. Soud se tedy dále zaobíral tím, zda a v jakém rozsahu vzniklo žalované bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně.

27. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Soud dospěl k závěru, že žalovanému bylo vyplaceno 42 000 Kč, uhradila pouze 23 195 Kč, žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 18 805 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni vrátit. Zároveň soud uložil žalované uhradit i úroky z prodlení od první prokazatelně odeslané upomínky žalované ze dne datum, kdy tento dopis se musel dostat do sféry dispozice žalované nejpozději třetí den od odeslání, tedy dne datum, žalovaná se tak dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení od datum, když třetí den jí musel být dopis doručen a následující den dluh neuhradila. Soud ve zbytku žalobu zamítl, neboť zbylé nároky plynou z neplatné úvěrové smlouvy.

29. Shora uvedené právní posouzení je i v souladu s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. -63 ze dne 19.5.2020.

30. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně s ohledem na její příjmy. Žalobkyně se splátkami v této výši souhlasila.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn.

zohlednil pro poměr úspěchu ve sporu i požadované příslušenství. Žalobkyně nebyla ve sporu převážně úspěšná, žalované žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení , , a exekučního řádu,