Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 103/2020-55

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr Pavlou Kohoutkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, titul za jménem

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 18 564,92 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 11 000 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 7 564,92 Kč a pro 29% úrok ročně z částky 11 000 Kč od datum do zaplacení a pro 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 11 000 Kč od datum do datum, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Soud žalobu pro částku 7 564,92 Kč a pro 29% úrok ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do zaplacení a pro 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 18 564,92 Kč s příslušenstvím, které sestává z 29% úroku ročně z částky 11 000 Kč od datum do zaplacení, z 8,05 % úroku z prodlení ročně z částky 11 000 Kč od datum do zaplacení, z kapitalizovaného úroku ve výši 3 562,17 Kč (jedná se o 29% úrok ročně z částky 11 000 Kč od datum do datum) a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 724,27 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 11 000 Kč od datum do datum).

2. Právní předchůdce žalobkyně právnická osoba s identifikačními údaji, IČO, anonymizováno adresa, PSČ obec a číslo, uzavřel s žalovaným datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, v hotovosti v den uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 759 Kč. Celou částku 20 759 Kč se žalovaný zavázal vrátit v 60 hotovostních týdenních splátkách po 346 Kč, poslední splátka ve výši 345 Kč byla stanovena na datum. Žalovaný neuhradil ničeho. Protože nebyla dlužná částka jistiny zápůjčky uhrazena, úročí se dále úrokem ve výši 29% ročně a zákonným úrokem z prodlení. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k uvedenému dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka představuje 18 564,92 Kč (sestávající z dlužné jistiny 11 000 Kč, dlužného poplatku 7 564,92 Kč, žalobkyně tedy požaduje méně, než bylo sjednáno), zkapitalizovaný 29% roční úrok ve výši 3 562,17 Kč odpovídá období od datum do data postoupení datum, a to z částky 11 000 Kč. Zkapitalizovaný 8,05% roční úrok z prodlení ve výši 1 724,27 Kč odpovídá období od datum do data postoupení datum, a to z částky 11 000 Kč. Žalobkyně uvedla obecný postup, jakým ověřuje úvěruschopnost svých klientů a dále, že posoudila schopnost žalovaného splácet na základě informací poskytnutých od žalovaného, které jsou zaznamenány v zákaznické kartě.

3. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstala zcela nečinný. Za splnění podmínek , (dále jen „ “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že právnická osoba, se zavázala žalovanému poskytnout částku 11 000 Kč, za poplatek 9 759 Kč (číslo smlouvy číslo). Poplatek 9 759 Kč sestává z úroku 1 968 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení 2 942 Kč, částky za administrativní činnost a komfortní splácení 4 849 Kč Částku 20 759 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 hotovostních splátkách, výše první až předposlední splátky je 346 Kč, výše poslední splátky je 345 Kč (k rukám osoby dle čl. 15 smlouvy). První splátka je splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka až po předposlední splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Poslední splátka je splatná nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Žalovaný převzal zápůjčku v hotovosti při podpisu smlouvy, to je dne datum (pátek). První splátka byla splatná dne datum (pátek), další splátky jsou splatné do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období, tedy vždy do neděle daného týdne (smluvní strany tímto vyloučily aplikaci § 607 o. z.) Poslední splátka je splatná při řádném a včasném splácení datum (nikoli jak chybně uvedla žalobkyně datum). Výše RPSN činí 239,28 %. Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek. Smlouva o zápůjčce se řídí dle výslovného ujednání , a , o spotřebitelském úvěru. Ze zákaznické karty klienta soud zjistil, že žalovaný tuto dne datum vyplnil tak, že požaduje poskytnutí zápůjčky 20 000 Kč z důvodu neočekávaných výdajů, a dále uvedl, že bydlí jako spolubydlící, má učňovské vzdělání, je svobodný, nemá auto, vyživuje dvě osoby, je zaměstnán na plný pracovní úvazek u právnická osoba, při vyplnění karty měla být předložena pracovní smlouva a výplatní páska za období 2, 3/2017 a výměr 2016 (bez bližší identifikace, o jaký výměr se jedná), jeho čistý příjem je 25 332 Kč, další příjem domácnosti 24 000 Kč (bez identifikace toho, o jaký příjem nebo příjem koho se jedná), celkem tak příjem domácnosti 49 332 Kč, odhadované měsíční výdaje 9 000 Kč, zápůjčku u jiné společnosti nemá, nemá bankovní účet, má kreditní kartu. Malým textem je na druhé straně dole uvedeno, že žadatel o půjčku čestně prohlašuje, že proti němu není veden výkon rozhodnutí ani exekuce, a ani si není vědom toho, že by mu hrozily. Obdobné ve vztahu k insolvenčnímu řízení. Dle smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce se jedná o neúčelovou zápůjčku, s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou ( ). Zpracování, doručení a flexibilní splácení zápůjčky zahrnuje činnost dle smluvních podmínek ( ). Administrativní činnost a komfortní splácení znamená činnost dle . Dle zákazník prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku, dále prohlašuje, že je schopen splatit poskytnutou zápůjčku. Čl. 16 obsahuje sankční poplatky, a to úrok z prodlení, smluvní pokutu za prodlení (0,1 % denně z dlužné částky), zpoplatnění upomínání, kdy každá upomínka 300 Kč, pro režim splácení v tomto případě by se jednalo o limitaci maximálně 12 upomínek. Dále poplatek za osobní upozornění na výši nedoplatku a poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením centrálního vymáhání pohledávek anonymizováno. Dle je smlouva uzavírána na dobu určitou, ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Smluvní podmínky tvoří 2,5 strany hustě popsaného textu, rozděleného na 22 článků. Smluvní podmínky nejsou žalovaným podepsány. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami společnosti za jinými dlužníky na žalobkyni, a to za úplatu. Dle výňatku z přílohy číslo soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným (na straně 160 ze 169). Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení). Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce, opětovně upozorněn na postoupení na žalobkyni (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání této výzvy).

5. Z rejstříku zahájených exekucí soud zjistil, že žalovaný si opakovaně obstarával peněžní prostředky od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, resp. půjček (v terminologii od datum zápůjček), například od právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, přičemž v době sjednání smlouvy o zápůjčce se právnická osoba (to je ke dni datum), bylo a dosavadně stále je proti jeho osobě vedeno exekuční řízení ve prospěch oprávněné (věřitele) právnická osoba a právnická osoba

6. Závazkový vztah, vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, a žalovaným se řídí , (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí , o spotřebitelském úvěru.

7. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

8. Dle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

9. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. Dle § 2390, § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

11. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci vydlužiteli se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky hotově, nebo bezhotovostním převodem na účet vydlužitele.

12. Dle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle a 2 , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka, jak uvádí právní úprava ). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci

C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

14. Pokud by soud posuzoval ostatní ujednání dle smlouvy, zejména ujednání o sjednaném úroku ze zápůjčky, dalších poplatcích, případně sankčních poplatcích souvisejících s prodlením žalovaného, byla by rozhodná právní úprava , , , o. z.,

15. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

18. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Ve vztahu k žalované pohledávce má soud dále s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaný zažádal právního předchůdce žalobkyně právnická osoba, o poskytnutí zápůjčky, přičemž jeho původní záměr byl získat zápůjčku v hodnotě 20 000 Kč, jak vyplnil v zákaznické kartě. Dle samotné smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi právnická osoba, a žalovaným, bylo mezi nimi nakonec uzavřeno ujednání, na základě kterého právnická osoba, poskytl žalovanému 11 000 Kč v hotovosti. V této věci se nepochybně jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelskou zápůjčku ve smyslu an. o. z., o komerčně nazývanou„ rychlou“ zápůjčku poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. V souladu s  bylo povinností právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Existuje několik informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které jsou poskytovateli nebankovních úvěrů využívány k prověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Ust. představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. . Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutou zápůjčku splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí zápůjčky dlužníku i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, žalobu doplnila toliko o obecné tvrzení a citaci právních předpisů, jakým způsobem právnická osoba, plnil svoji zákonnou povinnost s konstatováním, že tak plnil řádně (obecné tvrzení, že se doptával se na majetkové, rodinné, pracovní a jiné poměry, dále s odkazem na smlouvy o zápůjčce), a ve vztahu k této konkrétní zápůjčce dále doložila zákaznickou kartu klienta. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel zápůjčky po žalovaném vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovaným sděleny, a jak byly poskytovatelem zápůjčky vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaný je dostatečně solventní. Pokud poskytovatel zápůjčky lustroval žalovaného v rejstřících či databázích, musí být zcela konkrétně sděleno, jak žalovaný kterou konkrétní databází prošel, tedy s jakým výsledkem a jak toto ovlivnilo poskytovatele zápůjčky v rozhodnutí, že je žalovaný dostatečně solventní. Právnímu předchůdci žalobkyně muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých finančních produktů (jsou to převážně klienti, kteří takový produkt od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci). Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v  , je neplatnost smlouvy o zápůjčce, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (rozsudek Soudní dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). Žalobkyně sama nedotvrdila, jakým způsobem uvažovala (resp. její právní předchůdce), pokud vyhodnotila žalovaného jako osobu dostatečně solventní. Soud proto posoudil údaje uvedené v zákaznické kartě, které sdělil a svým podpisem stvrdil žalovaný, v souvislostech poskytnuté zápůjčky 11 000 Kč, a dospěl k závěru, že v tomto případě právní předchůdce žalobkyně nedostál zákonné povinnosti , když poskytl spotřebitelskou zápůjčku, přestože v tomto případě byly dány pochybnosti o schopnosti spotřebitele tuto zápůjčku splácet. Z údajů, jak jsou vyplněny v zákaznické kartě, plyne, že měsíční příjem žalovaného a pravděpodobně osoby spolužijící má být 49 332 Kč čistého, přičemž poskytnutá zápůjčka je 11 000 Kč anonymizováno právnická osoba, nemohl uvažovat další příjem domácnosti 24 000 Kč, pokud neměl zjištěn a doložen jeho zdroj. I pokud by však uvažoval toliko příjem žalovaného, 25 332 Kč (byl-li doložen výplatními páskami, vzhledem k tomu, že si právnická osoba, nečinil kopie doložených listin, nelze toto ověřit), pak je v kontextu tvrzených měsíčních výdajů žalovaného 9 000 Kč zarážející, jeho potřeba zápůjčky ve výši 11 000 Kč, tedy ve výši menší, než je měsíční rezerva žalovaného z toho, co mu zbude z výplaty (uvažujeme-li o tom, že má tuto rezervu, mohl mít i něco našetřeno). Pochybnosti z hlediska ověření solventnosti vzbuzuje to, že právní předchůdce žalobkyně nevyžadoval k ověření tvrzených měsíčních výdajů např. doklad o nákladech bydlení (pokud bydlí jako spolubydlící, dost možná v nájmu, ale toto ze zákaznické karty nelze zjistit), dále ani to, kdo má být druhou osobou, k níž je povinen výživou (byť toto může být rozhodné pro měsíční výdaje této výživy). Nemluvě o tom, že již v době uzavírání této smlouvy byl žalovaný v exekuci. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o zápůjčce z důvodu nesplnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy, zejména ujednáním o sjednaném úroku ze zápůjčky a dalších poplatcích. Porušením , však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení včetně zákonného úroku z prodlení v sazbě, jak je požadován žalobkyní 8,05 % ročně (byť by mohla žádat dle prodlení v době ke dni datum sazbu 8,5 % ročně). Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., kdy žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 11 000 Kč od datum, tj. ode dne následujícího po dni, kdy měla být uhrazeno dle předmětné smlouvy o zápůjčce poslední splátka do zaplacení. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl, soud tedy žalobu zamítl pro 7 564,92 Kč a pro 29% úrok ročně z částky 11 000 Kč od datum do zaplacení a pro 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 11 000 Kč od datum do datum (tato formulace v sobě zahrnuje žalobkyní požadované kapitalizované úroky, a je plně vyčerpán rozsah žalované částky).

19. Dle první věta , o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ). Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 44 %, v rozsahu 56 % úspěšná nebyla. Úspěch žalovaného pak spočívá ve 12 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Protože však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí