Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 181/2020-46
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr Michaelou Janošcovou ve věci
manžela: celé jméno manžela, datum narození, zaměstnání anonymizováno
bytem adresa
zastoupený obecným zmocněncem jméno jméno
bytem adresa
a
manželky: celé jméno manželky, datum narození, zaměstnání
bytem adresa
zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení
sídlem adresa
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství manželů celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum v kostele označení církve anonymizována dvě slova v obec, kteréžto manželství je zapsáno v knize manželství vedené stát. instituce, ve svazku číslo, ročník rok, strana číslo, poř. číslo se rozvádí.
II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství manželů [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] v kostele [označení církve] [anonymizována dvě slova] v [obec], kteréžto manželství je zapsáno v knize manželství vedené [stát. instituce], ve svazku [číslo], ročník [rok], strana [číslo], poř. [číslo] se rozvádí. II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem daného řízení byl rozvod manželství účastníků - manželů.
2. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedených listinných důkazů, dospěl soud ke skutkovému závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum v kostele označení církve anonymizována dvě slova v obec, a to u manželky jako manželství prvé a u manžela jako manželství třetí. Za trvání manželství se účastníkům narodila nezl. jméno, datum narození, kdy úprava práv a povinností k nezletilé pro dobu po rozvodu byla provedena rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku, ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, které nabyly právní moci dne datum, a kterým byla nezl. dcera svěřena do střídavé péče obou manželů. Oba manželé tuto soudní úpravu respektují, nezl. dcera si na danou situaci již zvykla, nijak fyzicky ani psychicky v důsledku rozvodu nestrádá, což vyplývá nejen ze shodných skutkových tvrzení účastníků, nýbrž i ze zprávy opatrovníka nezletilé. Manželství účastníků bylo z počátku souladné, postupem doby se mezi manželi začaly projevovat jejich rozdílné povahové vlastnosti a názory na způsob vedení manželského a rodinného života, jakož i na výchovu nezl. dcery, které postupem doby vedly k citovému odcizení mezi manželi, v důsledku kteréhož přestali účastníci v březnu 2019 vést společnou domácnost, jejich společný intimní život ustal již o něco dříve. Od té doby již žádný z manželů neprojevil zájem o obnovení soužití a oba manželé tak mají za to, že manželství je natolik neodčinitelně rozvráceno, že jediným možným řešením je rozvod jejich manželství.
3. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
4. Podle § 755 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
5. Podle § 756 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
6. Po provedeném řízení dospěl soud s ohledem na zjištěný skutkový stav k závěru, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze přitom zejména vzhledem k postoji obou účastníků očekávat obnovení jejich manželského soužití, když účastníci spolu již delší dobu společně nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a společně nehospodaří, ani spolu nebydlí a naopak žijí již zcela odděleně každý svým způsobem života, přičemž žádný z účastníků ani nemá v současné době zájem na obnovení společného manželského vztahu a oba účastníci tak již proto považují obnovení jejich společného manželského soužití za nemožné. Soud proto posoudil věc po právní stránce v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když byly splněny všechny podmínky předpokládané ustanoveními § 755 a § 756 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku a je na místě žalobě vyhovět a manželství účastníků rozvést. Soud má rovněž za to, že rozvod manželství účastníků nebude na újmu ani nezl. dceři účastníků, když tato byla svěřena dle rozhodnutí soudu do střídavé péče obou rodičů, která řádně a bezproblémově probíhá, nezletilá si již na danou situaci zvykla, pročež tak lze předpokládat, že na poměrech nezl. dcery účastníků se rozvodem samotným prakticky ničeho podstatnějšího nezmění. Z těchto důvodů tedy soud návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl, a to aniž by ve smyslu § 389 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, byl prováděn výslech účastníků řízení, neboť skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o rozvodu manželství jsou nepochybné z ostatních provedených důkazů i ze shodných tvrzení účastníků, o nichž pak není rozumný důvod pochybovat (k tomu blíže: nakladatelství C. H. Beck, zákon o zvláštních řízeních soudních, první vydání, 2015, str. 739 – 740).
7. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje na podkladě shodných skutkových tvrzení účastníků na straně obou účastníků v jejich rozdílných povahových vlastnostech a názorech na způsob vedení manželského a rodinného života, jakož i na výchovu jejich nezl. dcery a v neschopnosti se v tomto směru dobrat ke kompromisu.
8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 23 zák. č. 292/2013 , o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že soud v daném případě neshledal žádné důvody (tj. okolnosti případu či poměry účastníků), které by odůvodňovaly aplikaci věty druhé předmětného zákonného ustanovení, a tedy přiznání práva na náhradu nákladů řízení kterémukoli z účastníků a navíc jak manželka, tak manžel se vzdali, výslovně práva na náhradu nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě písemně ve dvojím vyhotovení. Toto právo nepřísluší tomu, kdo se jej výslovně vzdal.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá – li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat na příště jen své dřívější příjmení.