Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 212/2020-23
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 38 753 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení 38 753 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 38 753 Kč od 18.12.2019 do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba o zaplacení 38 753 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 38 753 Kč od 18.12.2019 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 38 753 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20.12.2019 mezi společností právnická osoba, ST anonymizována dvě slova, 120 anonymizována dvě slova, anonymizováno, GZR číslo, Malta, jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČ číslo, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je maltskou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2019 číslo smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 38753 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 2019 číslo. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách webová adresa zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 38753 Kč a splatností dne 2019 číslo. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, anonymizováno, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného bankovní účet. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2020 -03-09. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany činí celkem 38753 Kč nejpozději splatných dne 2019 číslo.“.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žádné ze shora citovaných žalobních tvrzení za nesporné tedy neprohlásil, a soud tak skutkový stav věci zjišťoval pouze z důkazů předložených žalobkyní.
3. S ohledem na charakter požadavku žalobkyně se soud přednostně při zjišťování skutkového stavu věci zaměřil na hodnocení toho, zda žalobkyně předložila dostatečné důkazy svědčící o existenci úvěrového závazku vzniklého mezi žalovaným a tvrzenou právní předchůdkyní žalobkyně, společnosti právnická osoba. Zjevně k žalobnímu tvrzení, že společnost právnická osoba uzavřela dne datum jako věřitel se žalovaným jako dlužníkem smlouvu o revolvingovém úvěru, předložila žalobkyně soudu dokument označený jako Smlouva o revolvingovém úvěru. V uvedené smlouvě je skutečně jako věřitel uvedena společnost právnická osoba a jako klient žalovaný. Uvedená smlouva obsahuje ujednání o tom, že věřitel se zavazuje poskytnout klientovi úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč Smlouva dále upravuje výši úroků, čerpání úvěru, jeho splácení, důsledky prodlení, odstoupení od smlouvy a její výpověď. V závěru je uvedený dokument opatřen datem 12. 3. 2019, avšak v rubrikách, které jsou zjevně připraveny pro podpisy účastníků, žádné podpisy v jakékoli formě připojeny nejsou. Soud měl od žalobkyně dále k dispozici dokument označený jako jméno application info. Jedná se o dokument vyhotovený v anglickém jazyce, z jehož obsahu vyplývá, že jsou zde zaznamenány personálie žalovaného, a to jeho jméno, příjmení, číslo účtu, e-mailová adresa, adresa pobytu a telefonní číslo a v úvodu tohoto dokumentu zřejmě číslo půjčky, resp. úvěru číslo. Z uvedeného dokumentu však není zjevné, z jakého zdroje pochází, resp. z jakého zdroje pochází údaje v něm uvedené, kdo jej vyhotovil a jaký vztah má k žalovanému. Soud měl ještě od žalobkyně dále k dispozici důkaz v podobě dokumentu o standardních informacích o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky společnosti právnická osoba a dále doklad označený jako Platební informace: výpis z účtu, který zjevně vyhotovila společnost právnická osoba, a který je zjevně důkazem v žalobě označeným jako poslední splatná faktura. Uvedený dokument obsahuje údaj o variabilním symbolu v podobě čísla číslo, dále údaj o celkové dlužné částce k datu splatnosti ve výši 38 753,46 Kč a dále záznam o transakcích za období od 26.9.2019 do 17.12.2019. V závěru uvedeného dokumentu je údaj o aktuální povinné celkové částce k úhradě k datu splatnosti 17.12.2019 ve výši 13 145,49 Kč. Zmíněné záznamy o transakcích za období od 26.9.2019 do 17.12.2019 představují záznamy o zůstatku po poslední platbě ve výši 28 898,78 Kč, dále záznam o výběru ve výši 1 000 Kč a dále zřejmě na vrub uvedeného účtu účtované platby označené jako náhrada účelně vynaložených nákladů 2× po 250 Kč a dále úroky za období čerpání ve výši 8 354,68 Kč. Soud měl ještě od žalobkyně k dispozici přípis ze dne 9.3.2020 adresovaný žalovanému a obsahující oznámení o postoupení pohledávky právě žalující společnosti s tím, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 38 651,24 Kč na účet uvedený v tomto oznámení. Pohledávka, která měla být postoupena, byla specifikována jako pohledávka z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo s tím, že se skládá z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání. Uvedené oznámení bylo podáno 9.3.2020 v poštovní přepravě, o čemž svědčí žalobkyní předložený podací lístek s podacím číslem anonymizováno.
4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala existenci tvrzeného úvěrového závazku, tedy smlouvy dle ust. § 2395 obč. zákoníku. Předně soud uvádí, že nezpochybňuje, že smlouvu obdobného typu lze za použití prostředků dálkové komunikace uzavřít, tj. že ji lze uzavřít způsobem popsaným v žalobě. Žalobkyně však soudu předložila doklady, z nichž není patrno, že se jedná o právní jednání žalovaného představující tvrzenou žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a následné uzavření smlouvy. Jak již shora soud naznačil, žalobkyní předložené doklady mají vypovídací hodnotu pouze v tom směru, že obsahují personálie žalovaného, a tedy nesvědčí o tom, že žalovaný projevil vůli, resp. právně jednal v tom směru, že by přistoupil k žalobkyní předložené smlouvě o úvěru o uvedeném obsahu. Důkazem o existenci úvěrového závazku, a ani důkazem o poskytnutí úvěrových prostředků není doklad označený jako platební informace s variabilním symbolem číslo vyhotovený společností právnická osoba Uvedený dokument je pouze jednostranným záznamem, tj. evidencí uvedené společnosti, přičemž není zjevné, z jakých zdrojů vychází. Nejedná se tedy o standardní výpis, který byl např. doručen žalovanému tak, aby jej mohl, byť konkludentně, schválit, a mohl tedy nepřímo svědčit o existenci tvrzeného úvěrového závazku, a popř. být i důkazem o čerpání úvěrových prostředků, resp. jejich přislíbené části z uvedeného úvěrového rámce, a tento doklad je z tohoto pohledu pouze pokračováním žalobních tvrzení, tj. nikoli důkazem o poskytnutí úvěrových prostředků. Hodnocení zjištěného skutkového stavu lze tedy shrnout tak, že žalobkyně předložila důkazy, z nichž má soud za prokázané pouze to, že žalobkyně měla k dispozici část osobních údajů žalovaného, z nichž některé, jako číslo účtu, číslo mobilního telefonu a e-mailovou adresu nelze vůbec ověřit, a z žádného z uvedených důkazů není zjevné, že by byl důkazem o projevu vůle žalovaného uzavřít tvrzenou smlouvu o úvěru. Žalobkyně navíc ani nepředložila žádný důkaz o poskytnutí jakýchkoli peněžních prostředků ve prospěch žalovaného, a z tohoto důvodu nelze ani uvažovat o bezdůvodném obohacení na straně žalovaného, jak tzv. pro všechny případy uvádí v žalobě žalobkyně. Soud pouze na okraj uvádí, že nutnou podmínkou úspěchu ve sporu o vrácení úvěrových prostředků, je s ohledem na konsensuální charakter úvěrového závazku dle zmíněného ust. § 2395 obč. zákoníku nutno prokázat právě plnění úvěrujícího ve prospěch úvěrovaného. Soud se tak již pro nadbytečnost nezabýval tím, zda mohlo dojít k postoupení pohledávky, jejíž existence nebyla prokázána, a žalobu jako nedůvodnou pro neunesení břemene důkazního zamítl.
5. Soud dále uvádí, že se vůbec nezabýval návrhem žalobkyně, aby si pro případ, že nárok neuzná z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyžádal vyjádření banky, z jejíhož účtu byla prováděna transakce, o tom, že žalovanému byl poskytnut úvěr v tvrzené výši, a aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobcem dlužná částka převedena. Tento důkazní návrh je totiž označen zcela nedostatečně, neboť v žalobních tvrzeních je uvedeno, že úvěr byl poskytnut jako revolvingový, tj. zřejmě mělo docházet k opakovanému čerpání prostředků. Důkazní návrh je zcela obecný, a soudu není zřejmé, jaké banky by se měl dotázat a jakých transakcí by se měl dotaz týkat, proto vůbec ani nerozhodoval, zda se takto nedostatečně označený důkaz provede, či nikoli, neboť se z pohledu soudu jedná o neúčinný důkazní návrh. Navíc žalobkyně vůbec neuvádí, proč žádá při plnění své důkazní povinnosti součinnost soudu, tedy proč sama nemá základní důkazy k dispozici, a nemůže si je např. v součinnosti s postupitelem pohledávky obstarat.
6. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , na základě kterého by měla právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však v souvislosti s tímto řízení žádné náklady nevznikly, a soud tak rozhodl, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově.