Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
13 C 111/2021-21
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl soudcem Stanislavem Findejsem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: zaplacení 1 620 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 620 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 217,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 620 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 217,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
1. Žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 620 Kč s příslušenstvím představující nezaplacené rozhlasové poplatky za období od ledna 2018 do prosince 2020 a zákonnou přirážku za nesplnění oznamovací povinnosti. Tvrdil, že žalovaný se přihlásil k placení rozhlasového poplatku již dne 30. 6. 2015. Žalovaný na předžalobní výzvu žalobce nereagoval a dlužné poplatky ani přirážku nezaplatil. Proto se žalobce rovněž po něm domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, který žádal pouze za období od 16. 1. 2018 do 30.9. 2020 a kapitalizoval jej částkou 217,34 Kč.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z výpisu z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 24. 9. 2017, z přehledu dlužných předpisů včetně detailního rozpisu výpočtu úroku z prodlení bylo prokázáno, že žalovaný je od 30. 6. 2015 evidován jako poplatník rozhlasových poplatků ve výši 45 Kč měsíčně se splatností vždy k 15. dni příslušného kalendářního čtvrtletí. Žalovaný však tyto poplatky vůbec nehradil. Kromě dlužných poplatků ve výši 1 620 Kč účtovaných za období od ledna 2018 do prosince 2020 mu byly účtovány ještě zákonné úroky z prodlení ve výši 217,34 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný tzv. předžalobní upomínkou žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství s tím, že byl upozorněn na následnou možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.
4. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, platí, že poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač.
5. Soud má za to, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nezaplatil rozhlasové poplatky, ačkoliv byl důvodně dle citovaného § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, poplatníkem. Na poplatcích za uvedené období (tedy za období 36 měsíců) dluží žalobci částku 1 620 Kč, když z téhož zákona vyplývá výše rozhlasového poplatku v částce 45 Kč měsíčně. Tím se žalovaný s úhradou svého peněžitého dluhu ocitl v prodlení, a je tedy dle § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobci i úroky z prodlení. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěšný nebyl. Náklady žalobce se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , v platném znění. Naopak soud žalobci nepřiznal nárok na náhradu za 21% DPH z uvedené paušální náhrady hotových výdajů, neboť § 137 odst. 3 o.s.ř. tuto možnost nepřipouští. Celkem tak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.