Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
13 C 132/2020-18
Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudcem JUDr Romanem Winklerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 24 980,13 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 980,13 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 883,56 Kč za období od 15. 5. 2020 do 6. 8. 2020 a dále úrok ve výši 29,17 % ročně jdoucí z částky 23 550,13 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 479,08 Kč za období od 29. 5. 2020 do 6. 8. 2020 a dále zákonný úrok z prodlení jdoucí z částky 24 980,13 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokáta sídlem v obec.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 980,13 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 883,56 Kč za období od 15. 5. 2020 do 6. 8. 2020 a dále úrok ve výši 29,17 % ročně jdoucí z částky 23 550,13 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 479,08 Kč za období od 29. 5. 2020 do 6. 8. 2020 a dále zákonný úrok z prodlení jdoucí z částky 24 980,13 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta sídlem v [obec].
Žalobkyně se domáhá vyslovení povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 24 980,13 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí z titulu nesplněných povinností žalovaného ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne datum. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky s úvěrovým rámcem 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet dle sjednaných podmínek a zaplatit smluvní úrok 29,17 % ročně, stejně tak jako smluvně stanovené poplatky či smluvní pokutu při neplnění smluvních podmínek. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně k datum úvěr zesplatnila. Na úhradu dlužných částek v celkové výši 24 980,13 Kč neuhradil žalovaný ani ke dni podání žaloby ničeho.
Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum ve spojení s úvěrovými podmínkami žalobkyně, které jsou její nedílnou součástí, splátkovým kalendářem, výzvy k zaplacení celého úvěru ze dne datum včetně podacího archu má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr do výše úvěrového rámce 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky splácet včetně poplatků a úroků ve výši 29,17 % ročně ve splátkách, jejichž výše byla stanovena na 4,20 % z výše sjednaného úvěrového rámce, vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná 20. dne kal. měsíce, následujícího po kal. měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání. V průběhu smluvního vztahu žalovaný načerpal 25 000 Kč, nesplácel ovšem úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně k datum úvěr zesplatnila. Zesplatnění úvěru bylo žalovanému oznámeno výzvou k zaplacení celého úvěru z téhož dne. Možnost účtovat smluvní pokutu je sjednána přímo ve smlouvě a v bodu 7. 1. úvěrových podmínek. Celková dlužná částka tak sestává z nesplacené jistiny ve výši 23 550,13 Kč, poplatků na upomínky ve výši 430 Kč, smluvních pokut za nesplácení splátek úvěru 1 000 Kč a dále úroku smluvního a zákonného úroku z prodlení ve výši specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Výzvou ze dne 16. 9. 2019 byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužné částky.
Na základě shora uvedených skutkových závěrů soud věc posoudil dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku.
Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr, který žalovaný čerpal. Své smluvní povinnosti včas a řádně nesplnil, proto došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s úvěrovými podmínkami žalobkyně a žalovanému tím vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru, poplatků a smluvní pokuty. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě zcela vyhověl, a to nejen co do jistiny, ale i co do požadovaného příslušenství, včetně zákonných úroků z prodlení, na které má žalobkyně právo v souladu s § 1970 o. z., a to za situace, kdy žalovaný byl plněním peněžitého dluhu v prodlení.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 980,13 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, žaloba a výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích v Táboře, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či soudního exekutora.