Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
36 C 158/2020-72
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně titul. jméno příjmení a soudci ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti žalovaným: 1. anonymizováno titul celé jméno žalovaného, titul za jménem, datum narození
bytem adresa,
2. titul celé jméno žalované, titul za jménem, datum narození
bytem adresa,
3. anonymizováno titul celé jméno žalovaného, titul za jménem, datum narození
bytem adresa,
4. celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa žalovaného,
všichni zastoupeni advokátem titul. jméno příjmení
sídlem anonymizováno číslo, obec a číslo – obec
o zřízení věcného břemene, resp. služebnosti užívacího práva
o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 25. 9. 2020, č. j. 36 C 158/2020 - 43
takto:
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů odvolacího řízení částku částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.
Odůvodnění:
<b>I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.</b>
1. Okresní soud Praha – západ shora označeným rozsudkem zamítl žalobu (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných (výrok II.).
2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku v obci obec webová adresa anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/č.e.; pozemku webová adresa číslo, jehož součástí je stavba bez čp/če; pozemku webová adresa anonymizováno, jehož součástí je stavba webová adresa anonymizováno; pozemku p. číslo; pozemku p. číslo; a pozemku p. číslo. Žalobce se domáhal zřízení služebnosti užívacího práva k těmto pozemkům žalovaných, na nichž se nachází stavby žalobce, které slouží veřejné potřebě. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce se domáhal vydání konstitutivního rozsudku, jímž by soud zřídil proti vůli žalovaných služebnost užívacího práva, aniž by zákon ve smyslu § 1260 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) výslovně takovou možnost upravil. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že ve věci úspěšným žalovaným přiznal plnou náhradu nákladů řízení.
Poučení:
3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, ve kterém namítal, že řízení před soudem prvního stupně je stiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. za tuto jinou vadou považuje žalobce usnesení Okresního soudu Praha – západ ze dne 25. 9. 2020, č. j. 36 C 158/2020 – 46, kterým soud prvního stupně zamítl návrh na změnu žaloby, když podle názoru žalobce neadekvátně zhodnotil podmínky přípustnosti změny žaloby podle § 95 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobce má za to, že ke dni jednání soudu prvního stupně dne datum nebyly provedeny žádné důkazní návrhy žádného z účastníků řízení, a pak skutečnosti dovolovaly, aby byla změna žaloby připuštěna. Žalobce odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález a Nejvyššího správního soudu sp. zn. spisová značka, podle nichž institut souhlasu soudu se změnou návrhu je veden zásadou hospodárnosti řízení a soud není povinen připustit změnu žaloby jen tehdy, pokud by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Podle názoru žalobce dosavadní výsledky řízení, tedy skutečnost, že soud prvního stupně prozatím nepřistoupil k dokazování, změnu žaloby v posuzované věci umožňovaly. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé i usnesení, kterým nebyla připuštěna změna žaloby, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
4. Žalovaní ve vyjádření k odvolání uvedli, že žalobce se domáhal zřízení věcného břemene, resp. služebnosti užívacího práva k pozemkům, které jsou v podílovém spoluvlastnictví žalovaných. K žalobě se žalovaní na základě výzvy soudu podrobně vyjádřili podáním ze dne datum. Poté, až při prvním jednání ve věci, tedy takřka čtyři měsíce po zahájení řízení, se žalobce pokusil zcela změnit návrh na zahájení řízení. Podle žalovaných tak žalobce učinil v návaznosti na dosavadní průběh řízení a zejména na písemné vyjádření žalovaných k žalobě, z něhož zřetelně vyplývají důvody, proč nemůže být se svou žalobou úspěšný. Žalobce se pokusil poté, kdy byl na základě výsledku dosavadního řízení seznámen s vysokou pravděpodobností neúspěchu své žaloby, tuto zcela změnit, zneužít procesní postup podle § 95 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a vyhnout se tak alespoň dočasně zamítnutí žaloby a případně povinnosti nahradit žalovaným náklady řízení. Proto je také odvolání žalobce proti rozsudku ve věci samé, které žádné jiné důvody, než nepřipuštění změny žaloby neuvádí, zcela nedůvodné. Žalobcem odkazovaná a citovaná judikatura pouze potvrzuje závěr, že soud změnu žaloby nepřipustí, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Protože by žalovaní museli soudu v případě změněného návrhu předkládat zcela nové vyjádření k nové žalobě, nepochybně by byl zmařen i účel jednání dne datum a zmařena by byla veškerá předchozí příprava a práce jak žalovaných, tak soudu v řízení iniciovaném žalobcem. Žalovaní navrhli potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.
5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201 , § 204 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal zřízení věcného břemene, resp. služebnosti užívacího práva k pozemkům v podílovém spoluvlastnictví žalovaných s odůvodněním, že na pozemcích jsou umístěny stavby, které slouží pro uspokojování veřejných potřeb občanů obce. Žalobu žalobce odůvodňoval tím, že v současné době nemá ve vztahu k nemovitostem žalovaných žádný titul, který by ho opravňoval k užívání nemovitostí a je pak i možné, že žalobce užívá tyto nemovitosti žalovaných bez právního důvodu. K výzvě soudu žalovaní podali dne datum vyjádření k žalobě se skutkovým i právním rozborem věci. Při jednání ve věci dne datum soud účastníkům sdělil výsledky přípravy řízení s ohledem na výklad ustanovení § 1260 o. z., zamítl návrh žalobce na změnu žaloby, provedl dokazování obsahem výpisu z katastru a zamítl návrh žalobce na provedení důkazu geometrickým plánem pro nadbytečnost. Změnu žaloby soud prvního stupně zamítl (usnesení ze dne 25. 9. 2020, č. j. 36 C 158/2020 ) s odůvodněním, že zatímco původní žalobou se žalobce domáhal vydání konstitutivního rozhodnutí o zřízení služebnosti, nově se domáhal vydání deklaratorního určovacího výroku, že vydržel služebnost užívacího práva. Žalobcem navrhovaná změna žaloby ve skutečnosti znamená úplné popření původní žaloby, žalobce změnil procesní situaci tak, aby se vyhnul prohře ve sporu. Soud přihlédl i k právům druhé strany, která měla důvodné očekávání, že při nařízeném jednání dojde k projednání původní žaloby a uzavřel, že by nebylo hospodárné řízení přeměňovat a návrhu na změnu žaloby proto nevyhověl. Ve věci bylo následně rozhodnuto napadeným rozsudkem.
7. Odvolací soud se zabýval jedinou odvolací námitkou žalobce, a sice že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. ; vycházel přitom ze závěru, že odvolací soud v rámci řízení o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé není vázán (byť formálně nezrušeným) usnesením, jímž soud prvního stupně nepřipustil změnu žaloby (§ 95 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), je oprávněn, resp. v případě uplatnění relevantní námitky (§ 205 odst. 2 písm. c) , g) o. s. ř. o. s. ř. ) povinen, rozhodnutí o nepřipuštění změny žaloby přezkoumat.
8. Jak vyplývá z § 95 o. s. ř. o. s. ř. a navazující konstantní judikatury (na kterou ostatně žalobce odkazoval), nepřipustit změnu žaloby může soud jen tehdy, pokud výsledky dosavadního řízení nemohou být podkladem pro rozhodování o změněném návrhu.
9. V posuzované věci žalobce původní žalobní tvrzení, že nedisponuje žádným právním titulem k užívání nemovitostí ve spoluvlastnictví žalovaných, nahradil tvrzením, že má právní titul k užívání nemovitostí, protože služebnost užívacího práva k pozemkům vydržel. Žalobce tedy novým návrhem po zcela změněném žalobním tvrzení požadoval místo žaloby na plnění žalobu na určení, tedy uplatnil žalobu zcela jiného charakteru, která vyžaduje odlišné dokazování, na základě zcela opačného tvrzení o právu užívání k předmětu věci. Změnu žalobce uplatnil až ve chvíli, kdy bylo při jediném jednání ve věci zřejmé, že jeho žaloba nebude úspěšná a dosavadní dokazování (výpisy z katastru nemovitostí) by nemohlo sloužit k rozhodnutí o změněném návrhu.
10. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně o nepřipuštění změny žaloby usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne 25. 9. 2020, č. j. 36 C 158/2020 – 46, a na základě shora uvedených závěrů uzavřel, že postup soudu prvního stupně byl správný.
11. Skutkové a právní závěry soudu prvního stupně ve věci samé jsou správné, odvolací soud se s nimi ztotožňuje.
12. Podle § 1260 odst. 1 o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.
13. Rozhodnutím soudu lze služebnost nabýt tak, že soud může zřídit právo nezbytné cesty jako služebnost svého druhu podle § číslo odst. anonymizováno, popř. může zřídit služebnost při rozdělení společné věci podle ustanovení pr. předpisu O takový případ se v posuzované věci nejedná. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když žalobu zamítl a správně rozhodl o nákladech řízení tak, že uložil žalobci zaplatit ve věci úspěšným žalovaným náhradu nákladů řízení v celkové výši částka, na jejichž správný výpočet soudem prvního stupně v napadeném usnesení odvolací soud pro stručnost odkazuje.
14. Na základě shora uvedených závěrů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. o. s. ř. jako správný potvrdil.
15. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalobce je povinen zaplatit úspěšným žalovaným na náhradě nákladů řízení částku částka, tj. odměna advokáta za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. vyjádření k odvolání žalobce a účast u jednání u odvolacího soudu dne datum, po částka podle § 7 bod 5 ., § 9 odst. 4 písm. b) a § 12 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po částka podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, náhrada DPH 21 % ve výši částka podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř.
16. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovaným v třídenní lhůtě určené podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , na zákonné platební místo, kterým je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zástupce žalovaných.
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v obec prostřednictvím Okresního soudu Praha - západ, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.