Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
219 C 98/2020-56
Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem titul Jaroslavem Lockenbauerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, se žaloba zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se po žalované u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) a žalovanou byla prostřednictvím elektronických prostředků uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalované vyplaceny finanční prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit do datum. Žalovaná však ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , /dále jen „o.s.ř. “ /).
3. Ze smlouvy o úvěru, rámcové smlouvy o úvěru a profilu uživatele bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit do datum. Ze sdělení banky bylo zjištěno, že bankovní účet, na který byla částka zaslána, náleží žalované a ona jediná má k bankovnímu účtu oprávnění. Ze smlouvy o postoupení a seznamu pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k úhradě a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení. Z výpisu z ČNB bylo zjištěno, že průměrná roční úroková sazba u úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice na spotřebu činila ke dni uzavření smlouvy 9,32 %. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně u žalované ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne
datum ve věci C číslo).
7. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1 , odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla.
9. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
10. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku částka, přičemž jí dosud ničeho nevrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o.z. postoupena, co do částky částka bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od datum. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007 ). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne datum s určením data splatnosti do 3 dnů od jejího doručení (jedná se o výzvu z
téhož dne). Tato výzva pak byla ve smyslu § 573 o.z. žalované doručena dne datum a ode dne následujícího po uplynutí 3 denní lhůty určené věřitelem je žalovaná v prodlení.
11. O povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto dle ust. § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích ve spojení s položkou 2 bod 2 a položkou 1 bod. 1 písm. a) Sazebníku poplatků. Žalobkyně dosud na soudním poplatku zaplatila částka, soud však elektronický platební rozkaz nevydával, proto je žalobkyně povinna doplatit částka (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013 ).
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, přičemž její neúspěch ve výši úroků z prodlení byl jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je splatná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst.2 o.s.ř. ) Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení exekuce.