Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 47/2021-19
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr Blankou Magliovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci
pro 1.520 Kč / jízdné
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloby se co do částky 1500 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 1.520 Kč od 11. 9. 2018 do zaplacení ve výši 9% zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karlových Varech soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloby se co do částky 1500 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 1.520 Kč od 11. 9. 2018 do zaplacení ve výši 9% zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karlových Varech soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Opatrovník žalované omezené ve svéprávnosti, Statutární město Karlovy Vary, ustanovený žalované rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. 8. 2018, č.j. číslo jednací, se ve spise vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka ve skutkově podobné věci vyjadřoval tak, že žalovaná je omezena ve svéprávnosti a nebyla schopna porozumět výzvy a poučení přepravního kontrolora a adekvátně reagovat na zaslanou výzvu k plnění. Žalovaná je zároveň nemajetná, není příjemcem důchodu ani dávek v hmotné nouzi a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopna soustavné výdělečné činnosti
4. Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. 8. 2018, č.j. číslo jednací, soud zjistil, že žalovaná byla omezena ve svéprávnosti tak, že mimo jiné není schopna smluvně se zavazovat, nakládat s majetkem a finančními prostředky nad částku 1.000 Kč týdně. Žalovaná není dle citovaného rozsudku schopna sama jednat před soudními, správními a jinými orgány.
5. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, přičemž hlášenkou číslo má soud za prokázané, že žalovaná cestovala veřejným hromadným prostředkem dne 26. 8. 2018 bez platné jízdenky na lince autobusu č. 2, nezaplatila jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 5. 2019 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni.
6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb. řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c).
9. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o silniční dopravě“) cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku.
10. Podle § 18a odst. 3 zákona č. o silniční dopravě výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč.
11. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
12. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o přepravě osoby podle § 2550 občanského zákoníku, neboť žalovaná je schopna nakládat samostatně s finančními prostředky do výše 1.000 Kč týdně a v tomto rozsahu tudíž i uzavřít úplatnou smlouvu o přepravě osob, kdy jednorázové jízdné činí částku 20 Kč. Žalovaná však není schopna porozumět institutu sankcí spojených s nezaplacením jízdného při použití dopravního prostředku právní předchůdkyně žalobkyně, a přijmout tak odpovědnost za závazek zaplatit za tzv. černou jízdu přirážku k jízdnému (nad finanční limit uvedený ve shora citovaném rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech) ve výši 1.500 Kč. Žalovaná též není schopna z důvodu již shora uvedeného porozumět ani institutu zákonného úroku v případě prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto uložil žalované zaplatit toliko prosté jízdné za obě jízdy ve výši 20 Kč a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně neúspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, přičemž žalované žádné náklady řízení nevznikly.
14. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil soud žalobkyni ve výroku IV. povinnost doplatit soudní poplatek dle položky 2. 2. Sazebníku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.