Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 16/2020-37

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr Ing Vladimírem Doležalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupené titul. jméno příjmení, IČO

sídlem adresa, číslo obec

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

státní občan země anonymizováno země

bytem adresa žalovaného, okres obec

o zaplacení 2 515 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 2 515 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z této částky za období od 11. dubna 2018 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 2 515 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z této částky za období od 11. dubna 2018 do zaplacení. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou k Okresnímu soudu Plzeň-město dne 28. února 2020 a postoupenou zdejšímu soudu dne 10. července 2020 usnesením ze dne 1. června 2020, číslo jednací číslo jednací, na zaplacení částky 2 515 Kč. Ta představovala jednak nedoplatek pojistného, žalovaného za dobu 136 dní v období od 24. listopadu 2017 do 10. dubna 2018 v částce 2 315 Kč a jednak náklady na upomínání v částce 200 Kč. Stejnou žalobou byl také žalován úrok z prodlení podle výroku I., aniž by byl tento nárok odůvodněn. Podle tvrzení žalobkyně uzavřeli účastníci pojistnou smlouvu číslo s počátkem pojištění od 24. května 2017 na dobu neurčitou pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky BMW 7, registrační značka, a to zaplacením první splátky pojistného v částce 3 063 Kč, k jehož placení se žalovaný zavázal pololetně, vždy k 24. dni 5. a 11. měsíce roku. Roční pojistné tak činilo 6 127 Kč a žalovaný pojistné nezaplatil za období od 24. listopadu 2017. Ohledně placení nákladů na upomínání žalobkyně odkazovala na své pojistné podmínky a upomínku ze dne 28. května 2018.

S ohledem na státní občanství žalovaného jde o řízení s cizím prvkem v němž soud posoudil svou mezinárodní příslušnost podle čl. 14 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, s ohledem na bydliště žalovaného na území České republiky v době zahájení řízení, když soud nezjistil, že by žalovaný měl této době bydliště na území jiného státu.

Rozhodným právem pro posouzení věci, tedy samotného závazkového vztahu, by v souladu s čl. 7 odst. 3 věty poslední nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), mohlo být právo České republiky, pokud by bylo zjištěno, že pojistné riziko se v době sjednání smlouvy nacházelo v České republice. Takové tvrzení však v řízení nezaznělo a soud jej ani jinak nezjistil. Přesto nebylo určení rozhodného nakonec významné s ohledem na to, že soud nezjistil ani základ skutkového stavu, který by umožnil žalobě vyhovět, jak je vysvětleno níže.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání, stejně jako žalobkyně a její zástupkyně, když pouze neúčast strany žalující byla předem omluvena.

Ze žalobních (skutkových) tvrzení je zřejmé, že ujednání účastníků by bylo možné souladně s žalobkyní právně hodnotit jako pojistnou smlouvu, která měla být uzavřena zaplacením prvního pojistného podle její nabídky, jak předvídá české právo v  , , (dále jen„ OZ“). V každém případě bylo pro vyhovění žalobě nutné zjistit, zda k takovému ujednání a zaplacení došlo. K tomuto zjištění ovšem soud z žalobkyní označených důkazů, resp. z označených a předložených písemných důkazních prostředků, nedospěl.

Návrh smlouvy nebyl podepsán žalovaným a nebylo proto možné obecně vycházet ze správnosti jeho obsahu, jak například také české právo požaduje v  . Výpis z plateb, resp. přehled plateb, jak žalobkyně v návrhu uvedla, byl také jen soukromou písemností žalobkyně bez jakéhokoli potvrzení správnosti žalovaným. Přestože tedy soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný nezaplatil žalobkyni částku žalovanou jako pojistné, když žalovaný v tomto směru neuváděl tvrzení o případném opaku, ačkoli tato povinnost by jej jinak (v případě placení) tížila podle , , (dále jen„ OSŘ“) nezbylo soudu než žalobu v této části výrokem I. zamítnout pro nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní, tížící žalobkyni ve smyslu . Žalobkyně se totiž domáhala zaplacení žalované jistiny na základě smluvního ujednání, které nebylo soudem zjištěno.

Nebyla-li žaloba na zaplacení jistiny shledána důvodnou, nelze žalobkyni přiznat ani žalovaný úrok z prodlení, ani další příslušenství představující náklady na upomínání. Jestliže totiž nebylo zjištěno prodlení s plněním jistiny peněžité povinnosti, není možné dovozovat vznik nároku na její příslušenství, když žalobkyně neuvedla, že by se jednalo o příslušenství jiné pohledávky.

Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s  , podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě byl zcela procesně úspěšný žalovaný. Tomu však žádné náklady nevznikly a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).