Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 174/2020-47
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr Janou Homolovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 19 150 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 150 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 580,96 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 892,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 990,59 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 855,23 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 4 754,95 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 892,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 21,97 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 983,14 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 855,23 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 27,65 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 150 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 580,96 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 892,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 990,59 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 855,23 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 4 754,95 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 892,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 21,97 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 983,14 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 855,23 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 27,65 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 23. 7. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 150 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 754,95 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 892,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 602,93 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 892,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a dále s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 983,14 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 855,23 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 018,24 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 855,23 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel dne 14. 12. 2015 s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba název název, název, smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě žalovaný téhož dne v hotovosti převzal částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku ve výši 17 400 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na 23. 1. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne 26. 5. 2017. Žalovaný na tento dluh vůči žalobkyni uhradil pouze částku 8 450 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel dne 27. 8. 2015 s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba název název, název, smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě žalovaný téhož dne v hotovosti převzal částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s úrokem ve výši 2 100 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku ve výši 26 100 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na 6. 10. 2016. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne 26. 5. 2017. Žalovaný na tento dluh vůči žalobkyni uhradil pouze částku 15 900 Kč. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem právnická osoba název název, název právnická osoba název, název (dnes pod názvem příjmení jméno příjmení, název). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 pak došlo k postoupení obou výše uvedených pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Dopisem ze dne 6. 12. 2019 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný na oba výše uvedené dluhy v celkové výši 19 150 Kč žalobkyni nic nezaplatil, ačkoliv byl k tomu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Soud zjistil z listin předložených žalobkyní, a to ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 14. 12. 2015, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 400 Kč, tj. celkem částku 17 400 Kč v 58 týdenních splátkách. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky. V čl. 1 smluvních podmínek bylo sjednáno, že v případě sjednání úhrady dlužné částky v 58 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 23,72 % ročně. V případě, že dojde ve smyslu čl. 9 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Podle čl. 8 smluvních podmínek v případě prodlení se zaplacením některé ze splátek, bylo sjednáno právo požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. Dále bylo z předložených listin zjištěno, a to ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 27. 8. 2015, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 100 Kč, tj. celkem částku 26 100 Kč v 58 týdenních splátkách. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky. V čl. 1 smluvních podmínek bylo sjednáno, že v případě sjednání úhrady dlužné částky v 58 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 23,72 % ročně. V případě, že dojde ve smyslu čl. 9 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Podle čl. 8 smluvních podmínek v případě prodlení se zaplacením některé ze splátek, bylo sjednáno právo požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 má soud za prokázané postoupení obou výše uvedených pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2020 byl žalovaný s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k zaplacení dlužné částky žalobkyni.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně postupně dvě smlouvy o půjčce, na jejichž základě došlo k přenechání peněz v hotovosti žalovanému, který se takto půjčené peněžní prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem, administrativním poplatkem a poplatkem za hotovostní inkaso splátek. Ve smlouvě číslo se žalovaný zavázal vrátit půjčenou částku 10 000 Kč spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Ve smlouvě číslo se žalovaný zavázal vrátit půjčenou částku 15 000 Kč spolu s úrokem ve výši 2 100 Kč, administrativním poplatkem ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 6 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Marným uplynutím dohodnuté doby splatnosti jednotlivých týdenních splátek se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celého dosud nesplaceného dluhu. Na dluh ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 14. 12. 2015 bylo žalovaným doposud zaplaceno celkem 8 450 Kč, k úhradě tak zbývá částka 8 950 Kč. Na dluh ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 27. 8. 2015 bylo žalovaným doposud zaplaceno celkem 15 900 Kč, k úhradě tak zbývá částka 10 200 Kč. Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaný nijak neodporoval. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalovaný na tento dluh v celkové výši 19 150 Kč žalobkyni dále nic nezaplatil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2020.
5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně došlo k uzavření nikoliv smluv o půjčce, ale smluv o úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“). Při posouzení otázky, jakou smlouvu mezi sebou uzavřeli, si nelze vystačit s tím, jak je smlouva označena, ale je třeba posoudit její obsah, z něhož je zřejmé, že předmětem smlouvy byl spotřebitelský úvěr, s jehož zaplacením se žalovaný dostal do prodlení. Žalovaný se dostal se zaplacením celé dlužné částky dnem následujícím po splatnosti poslední splátky, tj. dne 23. 1. 2017 v případě smlouvy o půjčce číslo dne 6. 10. 2016 v případě smlouvy o půjčce číslo. Soud měl za prokázané také to, že smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení obou výše uvedených pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby v části žalované jistiny a souhrnného poplatku. Vedle nároku na zaplacení jistiny a souhrnného poplatku vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení a dále úroku z prodlení v zákonné výši, tj. v sazbě 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019, tj. ode dne následujícího po účinnosti smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, do zaplacení, a to podle ust. § 1970 odst. 1 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v této části vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku).
6. Naproti tomu výrokem II. tohoto rozsudku byla žaloba zamítnuta v části kapitalizovaného úroku ve výši 4 754,95 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 892,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 21,97 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 983,14 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 855,23 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 27,65 Kč. Pokud se žalobkyně domáhala přiznání úroku uvedeného v tomto odstavci, požadovala jej v rozporu s článkem 1.2 smluvních podmínek, kde bylo sjednáno, že v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy nebude jistina úročena. Výrokem II. tohoto rozsudku byla proto žaloba zamítnuta ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 4 754,95 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 892,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5 983,14 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 855,23 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Dále byla žaloba zamítnuta v části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 21,97 Kč, což odpovídá rozdílu mezi kapitalizovaným úrokem z prodlení požadovaným žalobkyní ve výši 1 602,93 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení, k jehož zaplacení byl žalovaný zavázán výrokem I. tohoto rozsudku, a v části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 27,65 Kč, což odpovídá rozdílu mezi kapitalizovaným úrokem z prodlení požadovaným žalobkyní ve výši 2 018,24 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení, k jehož zaplacení byl žalovaný zavázán výrokem I. tohoto rozsudku. Po provedení přepočtu požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení bylo totiž zjištěno, že kapitalizovaný úrok z prodlení vzniklý sazbou 8,05 % ročně z částky 6 892,66 Kč od 31. 1. 2017 do 6. 12. 2019 činí 1 580,96 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení vzniklý sazbou 8,05 % ročně z částky 7 855,23 Kč od 14. 10. 2016 do 6. 12. 2019 pak činí 1 990,59 Kč. Protože závěr o tom, že žalobkyně v části požadovaného příslušenství nemá na jeho zaplacení nárok, vyplývá z předložených listin, je podle soudu odůvodněný závěr, že žalobkyně sice splnila svoji důkazní povinnost, ale z předložených listin vyplývá, že žalobkyně na zaplacení požadovaného příslušenství (zčásti) nemá nárok, což bylo také důvodem, proč byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku v této části zamítnuta. Z těchto důvodů má soud za to, že byly zachovány podmínky pro rozhodnutí bez nařízení jednání, neboť soud nebyl povinen žalobkyni poučovat o její povinnosti tvrzení či povinnosti důkazní.
7. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, když podle výsledku tohoto řízení se nejedná o převážný procesní úspěch některého z účastníků.
8. Žalovaný je povinen povinnosti uložené ve výroku I. tohoto rozsudku splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat exekučním návrhem nebo návrhem na soudní výkon rozhodnutí.