Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 88/2020-62
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr Michalem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro: zapl. 33 527 Kč s přísl.
takto:
I. Zamítá se žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 890 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 890 Kč ve výši
8,25 % ročně od datum do zaplacení, dále částku ve výši 1 637,48 Kč a úrok ve výši 72,28 % ročně z částky 27 429,99 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 281 491 Kč.
II. Žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Zamítá se žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 890 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 890 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, dále částku ve výši 1 637,48 Kč a úrok ve výši 72,28 % ročně z částky 27 429,99 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 281 491 Kč.</b> <b>II. Žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku ve výši 31 890 Kč s příslušenstvím a pohledávku ve výši 1 637,48 Kč, a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 72,28 % ročně, a to z částek odpovídající zbývající dlužné původní jistině od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 281 491 Kč.
2. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum byla uzavřena mezi žalobkyní (věřitelem) a žalovaným (dlužníkem) smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 95 000 Kč dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 101,76 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách po 6 516 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení, když v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradil v období od datum do datum částku ve výši 201 996 Kč. V souladu se smluvním ujednáním došlo k zesplatnění úvěru, kdy žalobkyni vzniklo v důsledku prodlení žalovaného právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč dle čl. 6 smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s čl. 6 smlouvy, a to ke dni datum. Podle bodu 6.4 smlouvy potom ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu úvěru ve výši 31 490,46 Kč byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodu číslo smlouvy bylo sjednáno, že pokud nebude po zesplatnění úvěru zaplacena nová jistina úvěru v den jeho zesplatnění, vzniká dlužníkovi povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. od datum (po aplikace zákona č. 177/2020 Sb. ) až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Žalovaná částka se tedy skládá z dlužné nové jistiny v celkové výši 31 490,46 Kč, náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru kapitalizované k datu vyhotovení žaloby ve výši 1 637,48 Kč a úroku za poskytnutí úvěru odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 27 429,99 Kč ve výši 72,28 % ročně, maximálně do částky ve výši 281 491 Kč.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den datum, ke kterému se bez včasné omluvy nedostavil žalovaný. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného.
4. Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti.
5. Dne datum došlo k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 95 000 Kč, kdy celková částka, kterou se žalovaný v souvislosti s poskytnutím této částky zavázal uhradit, byla 234 576 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 36 měsíců s tím, že celkovou částku se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních pravidelných splátek ve výši 6 516 Kč, a to vždy k 17. dni kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 101,76% ročně, a ve smlouvě jsou uvedeny další sankce v případě nedodržení smluvních podmínek, a to zejména v čl. 6 smlouvy; obsah těchto sankcí odpovídá žalobnímu tvrzení žalobkyně. Téhož dne byl rovněž sepsán předsmluvní formulář, ve kterém byly ujednány základní podmínky smlouvy.
6. Z listin y označené jako„ hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťovala finanční situaci žalovaného.
7. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovanému byl schválen úvěr v požadované výši s tím, že součástí byl splátkový kalendář.
8. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že ve prospěch žalovaného byla poukázána částka ve výši 95 000 Kč.
9. Soud rovněž k důkazu provedl kartu klienta, ze které vyplynulo, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím úvěru uhradil celkem částku ve výši 201 996 Kč.
10. Z výzev k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek; stejně tak žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne datum.
11. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku , tedy zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ obč. zák.“).
12. Podle § 6 odst. 1 a 2 obč. zák. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
13. Podle § 8 obč. zák. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
14. Podle § 419 obč. zák. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
15. Podle § 420 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
16. Podle § 547 obč. zák. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
17. Podle § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
18. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
19. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
20. Podle § 1813 obč. zák. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
21. Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
22. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
23. Soud posoudil shora uvedenou smlouvu o úvěru jako smlouvu absolutně neplatnou, a to s poukazem na porušení § 6 obč. zák. v souvislosti s poškozením spotřebitele tak, jak má na mysli ustanovení § 580 a 1813 a násl. obč. zák.
24. Důvodem pro tento závěr je daná úroková sazba ve výši 101,76% ročně. Takto sjednaná úroková sazba zcela jednoznačně vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Z veřejně dostupných informací na stránkách České národní banky je zřejmé, že úroková sazba v době uzavření smlouvy se pohybovala kolem hranice 10 % ročně; potom sjednaná úroková sazba absolutně vybočuje ze stanovených mezí, neboť tuto sazbu převyšuje desetinásobně. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.
25. Pokud jde potom o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, potom dle ustanovení § 576 obč. zák. je ujednání o výši úroku od ostatních částí smlouvy oddělitelné pouze tehdy, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
26. Ačkoliv je ujednání o výši úroků od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku , které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány) a ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou, shledal soud smlouvu neplatnou v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práva a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroku uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku.
27. Pokud žalovaný převzal částku ve výši 95 000 Kč na základě neplatné sjednané smlouvy, potom je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný na poskytnuté plnění ve výši 95 000 Kč uhradil ve splátkách částku 201 996 Kč, tedy částku vyšší než 52 000 Kč, proto žalobkyni nic nedluží a soud žalobu z výše uvedených důvodů zamítl.
28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 o. s. ř. o. s. ř. , kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.