Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
17 C 12/2021-24
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 13 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 400 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 13 400 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 400 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 13 400 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že věřitel právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit s úrokem a poplatky v celkové výši 25 350 Kč ve splátkách. Věřitel úvěr poskytl dne datum při podpisu smlouvy, věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla v prodlení se splácením, žalobkyně požaduje úrok z prodlení. Uvedla, že pohledávka za žalovanou jí byla postoupena, o čemž byla žalovaná vyrozuměna.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaná požádala o úvěr a uvedla, že má rodičovský příspěvek 17 024 Kč, je vdaná a má dvě děti do šesti let věku, bydlí v bytě v osobním vlastnictví, na bydlení má výdaje 5 000 Kč měsíčně, dále 5 000 Kč měsíčně na stravu a 500 Kč na telefon. Ze smlouvy o úvěru ze dne 5. 12. 2017 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované hotovostní úvěr v částce 15 000 Kč, převzetí hotovosti žalovaná podpisem stvrdila a zavázala se při podpisu smlouvy zaplatit poplatek za uzavření smlouvy 600 Kč a dále splatit žalobkyni kromě jistiny i úrok ve výši 28 % za období úvěru, poplatek za správu úvěru 3 300 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek v částce 2 850 Kč. Celkovou částku 25 950 Kč se žalovaná zavázala splácet ve třinácti splátkách. Pro případ prodlení se splácením, si strany dohodly, že věřitel má právo prohlásit úvěr za splatný a žalovaná má povinnost hradit smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, s kterou je v prodlení, souhrn této pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a jistiny. Dohodly se, že věřitel je v takovém případě oprávněn požadovat i zákonný úrok z prodlení. Z předpisu splátek má soud za prokázané sjednané splátky. Z formuláře pro standardní informace soud nezjistil pro věc významné skutečnosti. Z čestného prohlášení žalované má soud za prokázané, že žalovaná prohlásila, že měsíčně přispívá 5 000 Kč na chod domácnosti a bydlení. Z finanční analýzy věřitele soud zjistil, že věřitel údaje poskytnuté žalovanou vyhodnotil tak, že jí lze poskytnout úvěr do 25 000 Kč se splátkou do 5 524 Kč měsíčně. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalovaná věřiteli poskytla výpis, že s manželem má ve společném jmění manželů dům s pozemkem. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory soud zjistil, že žalované byl dle žádosti z 15. 8. 2016 přiznán rodičovský příspěvek 6 100 Kč a na starší dítě pobírala 3 800 Kč. Z poštovní poukázky má soud za prokázané, že žalované bylo poukazováno měsíčně 10 924 Kč od úřadu práce. Ze smlouvy o prodeji části závodu soud zjistil, že věřitel prodal část závodu, dle seznamu pohledávek včetně pohledávky za žalovanou právnická osoba Ze smlouvy o postoupení pohledávek a připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Nebylo prokázáno, že by žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna postupitelem, ani že by jí postupník postoupení pohledávky prokázal. Předžalobní výzvy soud k důkazu neprovedl, neboť se netýkaly této pohledávky, označen byl zcela jiný věřitel.
4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že věřitel právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 5. 12. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které žalovaná převzala v den podpisu smlouvy hotovost ve výši 15 000 Kč, zaplatila 600 Kč poplatek za uzavření smlouvy a zavázala se splácet celkem částku 25 950 Kč ve splátkách. Věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované pouze dotazem na její poměry, nebylo prokázáno, že by jí uvedené skutečnosti jinak sám ověřoval, lustroval žalovanou v dostupných rejstřících apod. Smlouva za žalovanou byla postoupena postupně žalobkyni, nebylo prokázáno, že by o této skutečnosti postupitel žalovanou vyrozuměl nebo jí tato skutečnost byla postupníkem prokázána.
5. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsali smlouvu o úvěru, kterou soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) – dle § 2395 a násl. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
6. Soud obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, rovněž i nyní za účinnosti § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet. Dřívější úprava výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti věřitelem ex offo, když tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. V tomto případě si předchůdkyně žalobkyně obstarala zejména podklady od dlužníka. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen v případě pochybností dále ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala v tomto případě s dostatečnou odbornou péči, když z údajů uvedených žalovanou, zejména z jí uvedených údajů, že má dvě nezletilé děti do šesti let a pobírá pouze rodičovský příspěvek a z jí nízkých uvedených měsíčních výdajů, neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet, když další případné zápůjčky a úvěry žalované vůbec nezjišťovala, ani neověřovala. Pokud předchůdkyně žalobkyně následně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, smlouva je z tohoto důvodu absolutně neplatná ve smyslu § 588 občanského zákoníku. Žalobkyně se jednání neúčastnila, soud jí nemohl proto poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k otázce dalšího ověřování úvěruschopnosti žalované a dále jí nemohl poskytnout poučení podle
§ 118a odst. 3 o.s.ř. k tomu, že ke svému tvrzení, že postoupení pohledávky žalobkyni bylo žalované oznámeno, když žádný důkaz k tomuto svému tvrzení žalobkyně nepředložila. Podle § 1882 odst. 1 o.z. pokud není dlužník o postoupení vyrozuměn postupitelem nebo mu není postoupení prokázáno postupníkem, nemůže postupník vymáhat takovou pohledávku soudní cestou, dlužník se nadále může zprostit svého závazku plněním původnímu věřiteli. Vyrozumění, případně prokázání postoupení je hmotně právním úkonem vůči dlužníkovi, takový úkon nenahradí žaloba zaslaná žalované v rámci soudního řízení. Protože žalobkyně neprokázala, že by bylo postoupení žalované oznámeno, jak tvrdila, soud žalobu žalobkyně zcela zamítl.
7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle úspěchu účastníků v řízení, za situace, kdy plně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.