Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 129/2020-81

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení 32 232 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 546,20 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za období od 17. 9. 2016 do 18. 12. 2020 ve výši 6 569,37 Kč a dále od 19. 12. 2020 až do zaplacení s úroky z prodlení z částky 19 546,20 Kč, jejichž výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení 12 658,80 Kč, úroku ve výši 4 740,38 Kč, úroku ve výši 13,45 % ročně z částky 29 108 Kč od 2. 4. 2009 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2 880,49 Kč a úroku z prodlení z částky 12 658,80 Kč od 17. 9. 2016 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 546,20 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za období od 17. 9. 2016 do 18. 12. 2020 ve výši 6 569,37 Kč a dále od 19. 12. 2020 až do zaplacení s úroky z prodlení z částky 19 546,20 Kč, jejichž výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do zaplacení 12 658,80 Kč, úroku ve výši 4 740,38 Kč, úroku ve výši 13,45 % ročně z částky 29 108 Kč od 2. 4. 2009 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2 880,49 Kč a úroku z prodlení z částky 12 658,80 Kč od 17. 9. 2016 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 19. 12. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 32 232 Kč spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se jedná o dluh vzniklý nesplacením úvěru poskytnutého žalovanému její právní předchůdkyní, právnická osoba podle smlouvy číslo uzavřené dne 8. 6. 2008. Podle uvedené smlouvy se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalovanému 23 046 Kč na nákup zboží u prodejce tak, že tuto částky vyplatí přímo prodejci. Žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky formou pravidelných měsíčních splátek po 1 515 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou, odstoupila společnost od smlouvy a celý zůstatek úvěru ve výši 32 232 Kč prohlásila ke dni 20. 11. 2008 splatným. Po sesplatnění žalovaný zaplatil celkem 17 223,60 Kč, které byly započteny z části na obchodní úrok a z části na úrok z prodlení. Žalovaná částka se tak skládá z jistiny ve výši 29 108 Kč, poplatků ve výši 3 124 Kč, dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 4 740,38 Kč a úrok ve výši 13,45 % ročně z částky 29 108 Kč od 2. 4. 2010 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 880,49 Kč a úrok z prodlení z částky 32 232 Kč od 17. 9. 2016 do zaplacení. Žalobou uplatněný nárok pak byl postoupen žalobkyni.

Žalovaný se k věci nevyjádřil.

Z y nazvané Žádost/ Smlouva o úvěru soud zjistil, že se jí právnická osoba (dále také jen„ společnost“ či„ právní předchůdkyně žalobkyně“) zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 23 046 Kč na nákup ostatní černé elektroniky u prodejce právnická osoba (dále také jen prodejce) tak, že tuto částku zaplatí prodejci. Žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit včetně úroků (jejich výše zde uvedena není, je zde údaj jen o RPSN ve výši 37,54 %) a poplatků, a to ve dvaceti měsíčních splátkách po 1 515 Kč počínaje 15. 7. 2008. Součástí této smlouvy se prostřednictvím včleňovací doložky staly obchodní podmínky společnosti a sazebník poplatků. Smlouva byla podepsána 8. 6. 2008, a to žalovaným a za společnost prodejcem.

Z y nazvané Obchodní podmínky smlouvy o úvěru a smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty právnická osoba soud zjistil, že krom obecných ujednání o vzniku a zániku úvěrových smluv, doručování atp., obsahuje rovněž, že klient je povinen platit náklady na úvěr, tj. úroky, poplatky a další případné náklady stanovené sazebníkem.

Z y nazvané Sazebník poplatků soud zjistil, že se jedná o sazebník společnosti, kde je mimo jiné poplatek ve výši 150 Kč za odeslání upomínky. Jiných zjištění soud z této y vzhledem k žalobním tvrzením nečinil.

Ze statistických údajů ČNB soud zjistil, že v červnu 2008 činila průměrná úroková sazba u spotřebitelských úvěrů s fixací od jednoho do pěti let 13,45 % ročně.

Z výpisu z účtu soud zjistil, že právnická osoba dne 11. 6. 2008 zaplatila právnická osoba částku 23 046 Kč.

Z y nazvané přehled plateb pro smlouvu číslo soud zjistil, že společnost od žalovaného neevidovala žádnou platbu.

Z dopisu ze dne 20. 11. 2008 soud zjistil, že jím společnost informovala žalovaného, že s ohledem na jeho prodlení se splácením, se celý zůstatek úvěru ve výši 32 232 Kč stal ke dni 16. 10. 2008 splatným. Z přiložené dodejky soud zjistil, že se tento dopis nepodařilo žalovanému doručit.

Z y nazvané smlouva o postoupení pohledávek soud zjistil, že touto smlouvou ze dne 11. 1. 2017 se žalobkyně a společnost dohodly na postoupení souboru pohledávek za dlužníky společnosti. Z předloženého seznamu se pak podává, že součástí postupovaných pohledávek byla i pohledávka za žalovaným uplatněná v tomto řízení. Je zde však uveden celkový dluh jen 16 702,64 Kč s tím, že nárok je exekučně vymáhán.

Z dopisu ze dne 25. 1. 2017 soud zjistil, že jím společnost informovala žalovaného o postoupení pohledávky za ním žalobkyni. Z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že tento dopis žalobkyně dne 25. 1. 2017 odeslala žalovanému na adresu adresa žalovaného.

Z dopisu ze dne 21. 10. 2019 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě celkem 85 261,17 Kč do 31. 10. 2019, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že tento dopis zástupce žalobkyně dne 21. 10. 2019 odeslal žalovanému na adresu adresa žalovaného.

Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost uzavřela se žalovaným dne 8. 6. 2008 smlouvu, kde se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 23 046 Kč na nákup ostatní černé elektroniky u prodejce tak, že tuto částku zaplatí prodejci. Žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit včetně úroků a poplatků, a to ve dvaceti měsíčních splátkách po 1 515 Kč počínaje 15. 7. 2008. Dne 11. 6. 2008 společnost prodejci zaplatila 23 046 Kč, avšak žalovaný nezaplatil žádnou splátku. Proto společnost dopisem ze dne 20. 11. 2008 od smlouvy odstoupila a prohlásila celý zůstatek úvěru ve výši 32 232 Kč splatným k 16. 10. 2008. Po sesplatnění pak žalovaný zaplatil 17 223,60 Kč, a to platbami z 1. 4. 2010, 18. 7. 2016, 15. 8. 2016 a 16. 9. 2016 (podle doplnění žaloby ze dne 8. 12. 2020). Podle smlouvy ze dne 11. 1. 2017 pak společnost pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení postoupila žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován a následně zástupcem žalobkyně opětovně vyzván k její úhradě (tentokráte již ve výši 85 261,17 Kč).

Jelikož se žalobkyně po žalovaném domáhala nároku z porušení smlouvy uzavřené v roce 2008, aplikoval soud na daný případ v souladu s  , (dále již jen „o. z.“), ustanovení , obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále již jen„ obch. zák.“) a , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále již jen„ obč. zák.“).

Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dne 8. 6. 2008 uzavřela dle shora citovaného § 497 obch. zák. platnou smlouvu o úvěru, jíž se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 23 046 Kč účelově vázané na nákup zboží u prodejce a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit poplatky a úroky (jejichž výše však v samotné smlouvě sjednána nebyla), a to ve dvaceti měsíčních splátkách po 1 515 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost z uzavřené smlouvy a dne 11. 6. 2008 částku 23 046 Kč zaplatila prodejci. Žalovaný však svou povinnost nesplnil a na splátkách nezaplatil ničeho. Společnost proto od smlouvy odstoupila a prohlásila celý zůstatek úvěru splatným k 16. 10. 2008. Po sesplatnění žalovaný zaplatil celkem 17 223,60 Kč. Nárok z citované úvěrové smlouvy pak byl v souladu s § 1879 o. z. postoupen žalobkyni.

Pokud se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny v poskytnuté výši (23 046 Kč) a úroků z prodlení z této částky počínaje dnem 20. 11. 2008, shledal soud tento požadavek důvodným, přičemž rozdíl oproti přiznané částce vznikl v důsledku částečného plnění žalovaného. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení„ jistiny“ nad rámec poskytnutého planění (tedy v částce 6 062 Kč), poplatků, kapitalizovaného úroku a úroku ve výši 13,45 % ročně od 2. 4. 2010 do zaplacení. Soud dospěl k závěru, že o těchto nárocích žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení ( , ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ “)), ačkoliv byla soudem o následcích ve smyslu několikráte řádně poučena. K částce požadované„ jistiny“ ve výši 29 108 Kč žalobkyně pouze sdělila, že se co do 24 240 Kč jedná o splátky splatné ke dni ukončení smlouvy a co do 4 868 Kč o splátky splatné do předčasné splatnosti (včetně úroků z prodlení a smluvní pokuty), aniž uvedla strukturu oněch splátek, o jakou smluvní pokutu by se mělo jednat a kde byla sjednána a z jakých částek a za jaká období byl vypočet úrok z prodlení a v jaké výši. Stejně tak žalobkyně neuvedla, z jakých důvodů z těchto částek požaduje úrok z prodlení (požadavek úroku z prodlení z úroků z prodlení je přitom v rozporu se zákonem). Ohledně požadovaných„ poplatků“ pak žalobkyně uvedla, že se co do 456 Kč jedná o smluvní pokutu z dlužných splátek, co do 2 424 Kč o smluvní pokutu z dlužné částky, co do 150 Kč o poplatek za odeslání upomínky a co do 94 Kč o kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni sesplatnění pohledávky, aniž opět uvedla z jakých smluvních ujednání mají uvedené smluvní pokuty vyplývat a jakým způsobem byly vypočteny, stejně jako neuvedla, za odeslání které upomínky byl poplatek ve výši 150 Kč vyúčtován a z jakých částek a za jaká období byl úrok z prodlení kapitalizován. Konečně ohledně požadovaného úroku ve výši 13,45 % ročně (včetně jeho kapitalizované výše) pak pouze uvedla, že si žalovaný se společností sjednali povinnost žalovaného úroky platit (platba úroků je ostatně pojmovým znakem smlouvy o úvěru), avšak již neuvedla, kde byl sjednán úrok právě v této výši a požadovanou výši ani jinak neodůvodnila.

Z vyložených důvodů soud žalobě vyhověl pouze co do poskytnutých peněžních prostředků a úroků z prodlení podle obč. zák. ve výši stanovené , ve znění účinném v době, kdy se žalovaný dostal do prodlení s hrazením žalované pohledávky, počínaje 20. 11. 2008, to vše snížené o platby žalovaného. K datu poslední platby žalovaného (16. 9. 2016) činil úrok z prodlení z počáteční částky 23 046 Kč jen 13 723,80 Kč, částku 3 499,80 Kč tak soud započetl na jistinu (23 046 Kč). Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni jen 19 546,20 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 17. 9. 2016 do zaplacení s tím, že výrok soud formuloval v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky (stanovisko ze dne 19. 4. 2006, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým číslem 39/2006) tak, že úrok z prodlení splatný za dobu do vyhlášení rozsudku vyčíslil přesnou částkou. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s  , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší než tam uvedené třídenní. Co do zbytku žalobou uplatněného nároku soudu nezbylo než žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítnout.

Nad rámec důvodů vedoucích k částečnému zamítnutí žaloby soud dodává, že se již pro nadbytečnost nezabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného poskytovaný úvěr splácet ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , neboť přiznané plnění by žalobkyni náleželo i podle zásad pro bezdůvodné obohacení, byla-li by smlouva shledána neplatnou.

O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( ). V projednávaném případě byl převážně úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení ( ). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.