Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 6/2021-20
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 18 296 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 296 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 657,35 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 13 864,98 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 10 839,67 Kč a úrok ve výši 23,72% z částky 13 864,98 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 296 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 657,35 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 13 864,98 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 10 839,67 Kč a úrok ve výši 23,72% z částky 13 864,98 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 7. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 18 296 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce příjmení jméno příjmení, SE, a žalovanou byla dne 8. 6. 2015 uzavřena smlouva o půjčce (správně zápůjčce) číslo. Na základě této smlouvy převzala žalovaná od právního předchůdce žalobce částku 10 000 Kč a zavázala se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 7 400 Kč představujícího odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a úrok ve výši 1 400 Kč při úrokové sazbě 23,72% ročně v 58 týdenních splátkách po 305 Kč s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná 6. 10. 2016. Schopnost žalované splácet závazky ze smlouvy o zápůjčce byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů v kartě zákazníka ohledně rodinných, majetkových a pracovních poměrů a příjmů a výdajů její domácnosti ve formě čestného prohlášení. Žalovaná svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnila a zápůjčka se tak stala splatnou nejpozději se splatností poslední splátky. Žalovaná na předmětnou pohledávku dosud zaplatila pouze částku 6 400 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalované na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaná se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o zápůjčce číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 27. 8. 2015, smluvními podmínkami právního předchůdce žalobce, kartou zákazníka k předmětné smlouvě, smlouvou o postoupení pohledávek z 6. 12. 2019, její přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 7. 5. 2020 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce příjmení jméno příjmení, SE, a žalovanou byla dne 8. 6. 2015 dle § 2390 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o půjčce (správně zápůjčce) číslo. Na základě této smlouvy převzala žalovaná od právního předchůdce žalobce částku 10 000 Kč a zavázala se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 7 400 Kč představujícího odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a úrok ve výši 1 400 Kč při úrokové sazbě 23,72% ročně v 58 týdenních splátkách po 305 Kč s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná 6. 10. 2016. Schopnost žalované splácet závazky ze smlouvy o zápůjčce byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů v kartě zákazníka ohledně rodinných, majetkových a pracovních poměrů a příjmů a výdajů její domácnosti ve formě čestného prohlášení. Žalovaná svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnila a zápůjčka se tak stala splatnou nejpozději se splatností poslední splátky. Žalovaná na předmětnou pohledávku dosud zaplatila pouze částku 6 400 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalované na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu, sjednaného úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb, a jejichž správnost nebyla zpochybněna ani žalovanou. Soud přitom neshledal za neplatná ujednání o zaplacení nákladů za hotovostní inkaso splátek, neboť se jedná o službu poskytnutou právním předchůdcem žalobce žalovanému na základě smluvního ujednání. Za neplatné ujednání soud nepovažuje ani sjednání poplatku za administrativní činnost, neboť služby poskytované právním předchůdcem žalobce pokládané a administrativní činnost jsou dostatečně specifikovány ve smluvních podmínkách právního předchůdce žalobce. Žalovaná se rovněž ohledně jistiny dluhu i dosud nezaplacených smluvních poplatků ocitla vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci již před dnem 6. 12. 2019 v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění a žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě ve věci samé ohledně jistiny dluhu a shora uvedených smluvních poplatků včetně žalobcem požadovaného zákonného úroku z prodlení jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.
4. Soud však zamítl žalobu v části týkající se žalobcem požadovaného nároku na zaplacení další částky 10 839,67 Kč představující kapitalizovaný úrok do 6. 12. 2019 a úrok ve výši 23,72% ročně z částky 13 864,98 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. V této části nemá žaloba dle názoru soudu oporu ve smlouvě uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Lze sice obecně souhlasit s tvrzením žalobce, že není-li doba, za kterou se mají platit úroky, smluvně upravena, je dlužník povinen platit úroky do doby skutečného splacení úvěru. V předmětné smlouvě byl však úrok sjednán pevnou částkou 1 400 Kč, a je tak dle názoru soudu třeba dovodit, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo ke sjednání doby, za kterou je povinna žalovaná platit smluvní úroky pouze za dobu, po kterou při řádném splácení měl smluvní závazek žalované trvat. K žádnému dalšímu ujednání ve smlouvě ohledně placení dalších smluvních úroků nedošlo. Je tak třeba konstatovat, že v části týkající se žalobou uplatněného nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku po skončení řádných splátek zápůjčky nemá žalobou uplatněný nárok oporu ve smluvním ujednání ve smlouvě ani v žádném ustanovení hmotného práva. V těchto částech proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
5. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V předmětné věci je při zohlednění výše příslušenství pohledávky úspěch účastníků téměř stejný a soud proto dospěl k závěru, že povaze věci i výsledku řízení nejlépe odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.