Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
39 C 20/2021-21
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 845 Kč s příslušenstvím
takto:
I.) Žaloba o zaplacení částky 5 845 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II.) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I.) Žaloba o zaplacení částky 5 845 Kč s příslušenstvím se zamítá. II.) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1.) Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 6. 10. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku 5 845 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně jdoucím od 1. 4. 2020 do zaplacení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru číslo smlouva byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků. Žalobkyně měla na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit, zaplatit poplatek za čerpání úvěru a úrok. Žalovaný ověřil svoji totožnost občanským průkazem. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky celkem ve výši 11 700 Kč převodem na bankovní účet číslo bankovní účet. Žalovaný byl povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru ve výši jedné pětiny částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, minimální výše splátky byla sjednána na 300 Kč. Žalovaný byl dále povinen zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny (kapitalizováno na 2 340 Kč). V bodě 6.1 bylo sjednáno, že žalovaný je povinen zaplatit z peněžních prostředků, kterému byly žalobcem poskytnuty, úrok ve sjednané výši 20 % měsíčně. V případě, že podle bodu 6.5 smlouvy bude dluh splatný najednou, bylo žalovanému uloženo zaplatit sjednaný úrok 15 % ročně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stal součástí jistiny. Celková výše úroku je vyčíslena na 10 807 Kč. Pro případ prodlení se splacením dluhu sjednaly strany smluvní pokutu 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Nárok na smluvní pokutu byl sjednán po dobu prvních tří měsíců prodlení, součástí nároku je tedy smluvní pokuta 363 Kč. Žalovaný uhradil celkem 19 365 Kč. Tato částka byla použita na úhradu smluvní pokuty, úroků z prodlení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky, úroků z úvěru, poplatků za čerpání úvěru a jistinu. Žalovanému tedy zbývá uhradit na jistině 5 845 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný nereagoval na výzvu, která mu byla zasílána 20. 8. 2020. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, platební rozkaz vydaný 11. 1. 2021 musel být pro jeho nedoručení zrušen. Zástupce žalobkyně byl soudem informován před vynesením rozsudku o tom, že soud považuje smlouvu za neplatné právní jednání.
2.) Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř. , dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval.
3.) Z předložených listin bylo zjištěno, on, že žalobkyně disponuje smlouvou o revolvingovém úvěru číslo číslo, která měla být uzavřena datum Smlouva není žalovaným podepsána, žalobkyně uvedla, že byla uzavřena distančním způsobem. Strany odkázaly na ustanovení § 2395 občanského zákoníku , totožnost žalovaného byla ověřena dle jeho občanského průkazu. Bylo sjednáno, že žalobkyně jako úvěrující poskytne na požádání klienta v jeho prospěch peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn čerpat finanční prostředky na základě vlastní žádosti prostřednictvím textových zpráv nebo formuláře pro čerpání úvěru umístěného v rámci uživatelského účtu. Žalovaný byl povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru. Ta byla sjednána na jednu pětinu částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně 300 Kč. Dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce je tvořena součtem jistiny úvěru a úrokem, úrokem z prodlení a smluvní pokutou (čl. 4 smlouvy). Poplatek za čerpání úvěru byl sjednán v bodě 5 uzavřené smlouvy, a to ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru. Poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stal součástí jistiny dluhu. Podle čl. 6 uzavřené smlouvy se žalovaný zavázal hradit z dlužné částky úrok ve výši 20 % měsíčně, také tento úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stával součástí jistiny. Pro případ splatnosti dluhu postupem podle čl. 6 smlouvy se sjednaný úrok mění na úrok ve výši 15 % ročně. V čl. 6 je sjednána smluvní pokuta 121 Kč za každý kalendářní měsíc prodlení, kterou je žalobkyně oprávněna účtovat po dobu prvních tří měsíců. Výpočet roční procentní sazby nákladů je uveden v čl. 9 smlouvy na 519 %. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že postupně bylo žalovanému vyplaceno celkem 11 700 Kč. Dne 24. 6. 2019 bylo čerpáno 3 000 Kč, dne 25. 6. 2019 bylo čerpáno 2 000 Kč. Dne 14. 8. 2019 bylo čerpáno 200 Kč a dne 2. 9. 2019 bylo čerpáno 900 Kč. Dne 26. 9. 2019 bylo čerpáno 2 000 Kč. Dne 8. 11. 2019 čerpal žalovaný 1 500 Kč, dne 13. 12. 2019 čerpal 600 Kč, dne 13. 1. 2020 pak čerpal 1 500 Kč, kdy se jedná o poslední evidované čerpání. Žalovanému byly v souladu se smlouvou zasílány pravidelné výpisy k revolvingovému úvěru s vyčíslením dlužné částky a stanovením splátky, která měla být uhrazena. Soudu byly předloženy výpisy k revolvingovému úvěru k datu 10. 7. 2019, 12. 8. 2019, 11. 9. 2019, 10. 10. 2019, 11. 11. 2019, 10. 12. 2019, 10. 1. 2020. Ve všech těchto výpisech je evidováno splátka ze strany žalovaného ve výši, která byla stanovena jako minimální splátka, v některých případech žalovaný uhradil více. Ve výpisech k datu 10. 2. 2020, 10. 3. 2020 ani 15. 4. 2020 žádná platba uvedená není. Ve výpise z 12. 5. 2020, kde je evidována dlužná částka 14 804 Kč je záznam, že za minulá období bylo zaplaceno 9 205 Kč, celková dlužná částka tedy činí 5 709 Kč. Ve výpisu k datu 10. 6. 2020 je uváděna dlužná částka 14 914 Kč, což však neodpovídá předloženým výpisů z účtů o poskytnutí finančních prostředků, kdy v měsíci dubnu 2020 podle evidence žalobkyně k žádnému čerpání nedošlo. Přesto je zde uváděno navýšení dlužné částky na 14 914 Kč s tím, že za minulé období splatnosti bylo uhrazeno 9 205 Kč Poslední výpis je datován 10. 8. 2020 a lze z něj seznat celková dlužná částka 5 845 Kč. Dopisem ze dne 20. 8. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení, kdy je účtováno neuhrazená jistina 5 845 Kč a úrok z prodlení ve výši 226 Kč. Ze systému časových řad ARAD ČNB bylo zjištěno, že pro revolvingové úvěry byla v květnu 2019 běžná úroková sazba 12,30% ročně. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. Ohledně úhrad ze strany žalovaného soud akceptovat tvrzení žalobce o celkových platbách ve prospěch poskytnutého úvěru 19 365 Kč.
4.) Podle § 2395 občanského zákoníku úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5.) Podle § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
6.) Podle § 2991 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7.) Z provedených listinných důkazů soud uzavřel, že žaloba není důvodná. V projednávané věci účastníci uzavřeli smlouvu, podle které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěr do sjednaného úvěrového rámce, žalovaný se zavázal úvěr ve sjednaných splátkách hradit, zavázal se také zaplatit úroky. Účastníci zamýšleli uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku . Soud však tuto smluv posoudil jako neplatné právní. Základním důvodem neplatnosti je skutečnost, že žalobkyně žádala úrokovou sazbou 20 % měsíčně, tedy 240 % ročně. V době sjednání úvěrové smlouvy byla běžná úroková sazba 12,3 % ročně, když tato se týkala právě revolvingových úvěrů. Sjednaná úroková sazba tedy téměř 20× převyšuje běžnou úrokovou sazbu. Toto ujednání je podle platné judikatury Nejvyššího soudu České republiky neplatné, Nejvyšší soud opakovaně judikuje, že lze akceptovat úrokovou sazbu zhruba ve výši trojnásobku běžně poskytované úrokové sazby bankovními institucemi.
8.) Soud konstatuje, že výše úroků samozřejmě sama o sobě neplatnost smlouvy celé způsobit nemůže, pokud v ostatních parametrech lze smlouvu považovat za platné právní jednání. Soud ovšem dospěl k závěru, že smlouva je koncipována tak, že žalovaného naprosto znevýhodňuje, staví ho do pozice, kdy během velmi krátkého se dostává do extrémní finanční zátěže, byť na samém počátku poskytnuté finanční prostředky nebyly nijak vysoké, tuto situaci nemůže změnit, neboť smlouva je uzavřena na formuláři žalobkyně. Soud považuje za výrazný problém tu skutečnost, že každý měsíc se součástí jistiny stává nejen poplatek za poskytnutí úvěru, respektive za čerpání, který představuje 20 % z čerpané částky, součástí jistiny se ale také stávají úroky, které jsou v sazbě 20 % měsíčně účtovány. Žalobkyně se tedy de facto připočítávanými dalšími platbami ještě zvyšuje již tak extrémní úrokovou sazbu a finanční zatížení žalovaného. Pokud by soud vytvořil modelový příklad, kdy by žaloval čerpal pouze 1 × ve výši 10 000 Kč, na konci prvního měsíce by byl povinen zaplatit 14 000 Kč. Na konci druhého měsíce by již celková dlužná částka činila 16 800 Kč, na konci třetího měsíce pak 20 160 Kč. Po připočtení smluvní pokuty 3× 121 Kč by dlužná částka 3 měsíce po čerpání částky 10 000 Kč představovala 20 523 Kč (počítáno bez úroků z prodlení), tedy více než dvojnásobek. Tato skutečnost svědčí o tom, že smlouva jako celek je naprosto nevyvážená, není možné na ni pohlížet jako na takovou, kdy práva a povinností obou stran jsou zhruba v rovnováze. Proto celou smlouvu soud posoudil jako neplatné právní jednání s odkazem na ustanovení § 588 občanského zákoníku . Žalobkyně sice již ve smlouvě uvádí, že pokud dojde k zesplatnění úvěru, mění se úroková sazba z 20 % měsíčně na 15 % ročně, ani toto ujednání však nemůže přesvědčit soud o platnosti smlouvy. Naopak soud z tohoto ujednání získává pocit, že žalobkyně se právě pro účely soudního řízení snaží vyhnout závěru soudu o neplatnosti smluv, pokud požaduje pouze úrok 15 % ročně. Fakticky je však úvěrovaný zatížen mnohem větší úrokovou sazbou.
9.) S ohledem na závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, posoudil soud uplatněný nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku . Bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 11 700 Kč. Ze skutkových tvrzení žalobkyně se podává, že žalovaný uhradil celkem 19 365 Kč. Je zřejmé, že žalovaný uhradil více, než mu bylo poskytnuto, na straně žalobkyně tedy nedošlo k žádné újmě tím, že by se žalovaný bezdůvodně obohatil. Proto nezbylo než žalobu zamítnout.
10.) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. . Ve věci byl plně úspěšný žalovaný, bylo tedy namístě přiznat mu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádné ze stran náklady nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání, neboť bylo rozhodováno o plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží.