Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 264/2020-17
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 18. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 5 119 Kč, k rukám anonymizováno jméno jméno, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 18. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 5 119 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [jméno], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl soudu doručen dne 30. 4. 2020, se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 3.000 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce (dále jen„ věřitel“) uzavřel s žalovaným dne 31. 10. 2018 smlouvu o úvěru, žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 3.000 Kč. Žalovaný měl poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 17. 12. 2018, což neměl učinit ani částečně. Žalobkyně tvrdí elektronické uzavření smlouvy o úvěrů prostřednictvím zřízení účtu na webových stránkách anonymizováno.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, byť k tomu byl vyzván současně s doručením žaloby. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Při vyhotovení rozhodnutí soud postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí peněžních prostředků věřitelem žalovanému a bylo taktéž prokázáno postoupení pohledávky. Soud nezjistil, že by mezi věřitelem a žalovaným došlo k uzavření smluvního závazkového vztahu, neboť zvolený způsob elektronického uzavření smluvního vztahu nijak negarantuje autentizaci a identifikaci osoby žalovaného. Taktéž není zřejmé (neboť předkládaná smlouva o úvěru není nijak podepsána), co vlastně měl žalovaný s věřitelem dohodnout, předkládaný dokument je možné změnit elektronicky, není zaručena jeho nezměnitelnost od určitého časového okamžiku. Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je po právu a žalobě vyhověl. Postoupení pohledávky bylo taktéž řádně prokázáno a podléhá úpravě podle § 1879 a § 1882 odst. 1 cit. zákona.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.