Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 28/2020-59

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr Janou Smýkalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 10 200 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 10 200 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 340,63 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 377,83 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 585,82 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 %, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 427,86 KČ od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 10 200 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 340,63 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 377,83 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 585,82 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 427,86 KČ od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částky 10 200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 340,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 377,83 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 585,82 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 5 427,86 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně právnická osoba uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě převzala žalovaná finanční hotovost 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 600 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 920 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 9 600 Kč. Celkovou dlužnou částku 48 909 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 17 měsíčních splátkách po 2 877 Kč nejpozději do datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná dosud dluží jistinu úvěru 5 427,86 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 157,96 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 2 001,64 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 610,90 Kč a úhradu za umožnění platit v hotovosti ve výši 2 001,64 Kč. Na dlužnou částku nebylo dosud nic uhrazeno. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila žalobu o tvrzení, že poskytovatel půjčky slnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných od žalované před uzavřením smlouvy a jejich ověřením. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřeno“. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána ve právnická osoba anonymizováno obec s příjmem 16 500 Kč, že její celkové měsíční výdaje činí 11 309 Kč a že výše jejího použitelného měsíčního příjmu činí 5 191 Kč. Dále žalovaná uvedla, že nemá vyživovací povinnost k jiným osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalované pak věřitel ověřil z předložené Dohody o provedení práce a Smlouvy o nájmu bytu.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání nařízenému na den datum se dostavila pouze právní zástupkyně žalobkyně, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. U jednání soud poučil žalobkyni o tom, že dosud neprokázala, že její právní předchůdkyně dostatečným způsobem zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet a také o tom, že pokud tuto skutečnost neprokáže, nemusí být se žalobou úspěšná. Na základě tohoto poučení žalobkyně navrhla k důkazu doklad o výdělku žalované, který měl být předložen k dalšímu jednání. Z druhého jednání se žalobkyně omluvila a žádný doklad o příjmu žalované nedoložila.

4. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka důsledně zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně na výzvu soudu doložila Žádost o úvěr (č.l. 39 spisu), ze které vyplývá, že žalovaná je zaměstnána v soukromé sféře od datum (přičemž měla být údajně doložena pracovní smlouva). Mzda žalované činila 16 500 Kč, výdaje na bydlení a energie 6 300 Kč, náklady na dopravu, jídlo, osobní náklady 300 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 1 299 Kč, životní minimum 3 410 Kč. Celkové měsíční výdaje tedy měly činit 11 309 Kč. Dále z žádosti vyplynulo, že žalovaná je svobodná, nemá žádné dítě, bydlí v nájmu a že vůči ní není vedeno exekuční řízení. Dále žalobkyně doložila smlouvu o nájmu bytu, ze které vyplývá, že žalovaná hradila nájemné ve výši 3 926 Kč a zálohy ve výši 1 474 Kč, a dohodu o provedení práce mezi žalovanou a jméno příjmení (zaměstnavatel), ze které vyplývá, že žalovaná jako zaměstnanec se zavazuje vykonat pro zaměstnavatele následující pracovní úkol: prodávat květiny, dárkové zboží a zahrádkářské potřeby, a to v období od datum do datum v rozsahu cca 200 hodin, přičemž však nepřekročí 300 hodin za kalendářní rok. Za vykonanou práci náleží odměna ve výši 70 Kč (zřejmě za hodinu). Předložená dohoda rozhodně není pracovní smlouvou, nevyplývá z ní, že by žalovaná byla zaměstnána v pracovním poměru (kromě dohody o provedení práce na dobu dvou měsíců), navíc žalobkyně nepředložila žádný doklad (ačkoliv o tom byla soudem poučena), ze kterého by vyplývalo, jaký byl čistý měsíční příjem žalované v době uzavření smlouvy. Z dokladů předložených žalobkyní tedy nevyplývá, že by si žalobkyně ověřovala tvrzení žalované, že její čistý měsíční příjem činí 16 500 Kč (žalobkyně nebyla schopna doložit výplatní pásky, výpis z účtu žalované, ani pracovní smlouvu, ze které by vyplývala mzda žalované).

5. Ze seznamu věcí vedených u zdejšího soudu na osobu žalované (č.l. 52 spisu) vyplývá, že proti žalované byla v roce 2015 vedena exekuce.

6. Soud má za prokázané, že právnická osoba poskytla žalované dne datum v hotovosti finanční prostředky ve výši 24 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o úvěru (viz smlouva o úvěru na č.l. 16 spisu). Žalovaná se zavázala zaplatit právnická osoba celkovou částku 48 909 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 877 Kč. Žalovaná zaplatila právnická osoba částku 38 709 Kč (v tomto ohledu soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila).

7. Pohledávku za žalovanou postoupila právnická osoba na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (viz smlouva, oznámení o postoupení pohledávky, seznam postupovaných pohledávek, doklad o úhradě č.l. 19 až 30 spisu).

8. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.

9. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

10. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka zjišťovala důsledně schopnost žalované úvěr splácet, přesto původní věřitelka poskytla žalované finanční prostředky ve výši 24 000 Kč na základě smlouvy o úvěru. Žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce celkovou částku 48 909 Kč v 17 měsíčních splátkách po 2 877 Kč. Z dokladů doložených žalobkyní nevyplývá, že by žalovaná byla v době poskytnutí úvěru zaměstnaná na základě pracovní smlouvy, když žalobkyně doložila pouze Dohodu o provedení práce v rozsahu 200 hodin na dobu dvou měsíců (duben až květen 2016), ve které je sjednána odměna ve výši 70 Kč (zřejmě za hodinu). Pokud by žalovaná odpracovala 200 hodin za období dvou měsíců, činila by odměna žalované za 2 měsíce 14 000 Kč. Z žádného dokladu nevyplývá, že by si původní věřitelka ověřila skutečný měsíční příjem žalované. Navíc původní věřitelka blíže nezkoumala strukturu výdajů žalované, zejména, zda a jaké splácí půjčky, zda jsou tyto půjčky po splatnosti. Pohledávka za žalovanou byla postoupena původní věřitelkou na žalobkyni.

11. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

12. Podle , (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru důsledně zabývala otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka objektivně nemohla mít za to, že žalovaná bude schopna zápůjčku splácet, neboť žalovaná doložila pouze dohodu o provedení práce v rozsahu cca 200 hodin na období 2 měsíců, podle které by si žalovaná vydělala za dva měsíce částku 14 000 Kč, tedy 7 000 Kč za měsíc. Přesto původní věřitelka vycházela z tvrzení žalované, že její čistý měsíční příjem činí 16 500 Kč, a toto tvrzení si blíže neověřovala (nebo to alespoň nebylo prokázáno). S ohledem na předloženou dohodu o provedení práce měla mít původní věřitelka pochybnosti o pravdivosti tvrzení žalované ohledně výši příjmu a měla si příjem žalované ověřit a vyžádat si doplňující doklady (např. výplatní pásky, výpis z účtu apod.). Pokud původní věřitelka za této situace úvěr žalované poskytla, aniž se blíže zabývala jejími příjmy a strukturou jejích pravidelných výdajů, jednalo se na straně původní věřitelky o hrubou nedbalost. Soud proto pokládal smlouvu o úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovanou za neplatnou dle zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení o.z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalované splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalované finanční prostředky ve výši 24 000 Kč. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle o.z., a žalovaná byla povinna bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, že žalovaná dosud uhradila částku 38 709 Kč. Žalovaná tak nedluží ničeho, a to ani z titulu bezdůvodného obohacení, a soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

16. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, žádné náklady řízení jí však nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení dle

17. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz, musel být žalobkyni doměřen soudní poplatek ve výši 200 Kč dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1, odstavce 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích.

18. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení věta první po středník

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.