Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 269/2020-40
Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr Jaroslavem Koubou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 22.620 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 22.620 Kč spolu s
-) úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13.392,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.753,57 Kč,
vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se návrh, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok
9.316,39 Kč, úrok 27 % ročně z částky 13.392,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce 2.357 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce titul titul. jméno příjmení, titul za jménem
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 22.620 Kč spolu s</b> <b>-) úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13.392,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.753,57 Kč,</b> <b>vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se návrh, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok 9.316,39 Kč, úrok 27 % ročně z částky 13.392,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce 2.357 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]</b>
1. Žalobou ze dne 15. 7. 2020 se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 22.620 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce právnická osoba uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce číslo poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 17.000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši 14.554 Kč sestávajícím ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 27 % ročně v částce 3.009 Kč, z odměny za administrativní zpracování zápůjčky v částce 4.235 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7.310 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 526 Kč, poslední splátka byla stanovena na 14. 8. 2017. Žalovaná však splátkový kalendář nedodržela, poslední splátku zaplatila dne 23. 7. 2018. Nejpozději měla být celková dlužná částka uhrazena dne 14. 8. 2017, k tomuto dni činila dlužná jistina 13.592,54 Kč a dlužný poplatek částku 9.227,46 Kč. Po tomto datu do data postoupení bylo žalovanou na pohledávku ještě částečně hrazeno, a to částka 200 právnická osoba postoupila svoji pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek dne datum na žalobce, postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z datum.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum číslo ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázané, že mezi právnická osoba a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se právnická osoba zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 17.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 14.554 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 3.009 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 4.235 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7.310 Kč, v pravidelných 60 týdenních splátkách po 526 Kč, poslední splátkou k 14. 8. 2017. V případě, že by zákazník splátku řádně a včas neuhradil, byla společnost oprávněna požadovat úhradu zbylé částky půjčky s příslušenstvím v termínu splatnosti nejbližší splátky. RPSN byla stanovena v rámci smluvních podmínek sazbou 90,99 %, výpůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná sazbou 28,63 % ročně. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že částku 17.000 Kč převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze soupisu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že právnická osoba postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce na žalobce. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne datum.
4. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Dále bylo doloženo, že předmět zápůjčky byl žalované reálně předán. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byla žalovaná povinna vrátit právnímu předchůdci žalobce dohodnutým způsobem předmět zápůjčky. Žalovaná v řízení netvrdila a ani žádným způsobem nedoložila, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení zápůjčky nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měla být zápůjčka vrácena, proto soud žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení dlužné jistiny. Stejně tak soud žalobě vyhověl, pokud se žalobce domáhá zaplacení úroku z prodlení (v žalobě částečně kapitalizovaného), neboť nezaplacením zápůjčky ve lhůtě splatnosti, se žalovaná následujícího dne po splatnosti zápůjčky dostala do prodlení s plněním peněžité povinnosti a dle § 1970 občanského zákoníku tak žalobci přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. Soud se však neztotožňuje se stanoviskem žalobce, že žalobci přísluší smluvní úrok ze zápůjčky za dobu od data původní splatnosti zápůjčky do jejího úplného zaplacení ve výši 27 % ročně. Z obsahu uzavřené smlouvy o zápůjčce totiž vyplývá, že úrok byl mezi smluvními stranami sjednán pevnou částkou. Další úrok ve výši tvrzeně 27 % ročně pak byl sice stanoven v rámci smluvních podmínek, které účastníci učinili součástí smlouvy, samotné smluvní podmínky však byly obsaženy na samostatné listině, kterou žalovaná nepodepsala. Mezi textem smlouvy a smluvními podmínkami tak vznikl rozpor, neboť v jednom případě je úrok stanoven pevnou částkou, přičemž z textu smlouvy nelze dovodit, že by se jednalo jen o kapitalizovaný procentní úrok vypočítaný dopředu na dobu předpokládaného trvání smlouvy, ve druhém případě je pak úrok stanoven procentní sazbou. V takovém případě je na místě aplikovat ustanovení § 1751 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého má přednost ujednání ve smlouvě před ujednáním ve smluvních podmínkách (stejně tak např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2012 sp. zn. 29 Cdo 589/2010). Soud má tedy za to, že žalobci nevznikl nárok na procentní smluvní úrok, proto žalobu v části, ve které se žalobce domáhá kapitalizovaného úroku ve výši 9.316,39 Kč a dále úroku 27 % ročně z částky 13.392,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení zamítl.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., tak, jak je uvedeno výše ve výrokové části rozsudku. I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Neúspěch žalobce spočíval toliko v jeho nároku na úhradu smluvního úroku za část doby trvání smlouvy, soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva, podání žaloby) po 300 Kč za celý úkon (§ 14b odst. 1 vyhlášky),
3x režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 2 vyhlášky), DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 252 Kč, a zaplacený soudní poplatek 905 Kč, celkem 2.357 Kč, které je žalovaná povinna uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.