Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 252/2020-69

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 28 729,19 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 172,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši

10 % ročně z částky 24 172,15 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 4 557,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 557,04 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 769,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta

anonymizováno jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 172,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 172,15 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 4 557,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 557,04 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 769,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 729,19 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel se právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 16. 4. 2017 smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 36 622 Kč, které vyčerpal ke dni 18. 4. 2017. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit v měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 31. 1. 2020 zesplatnila celý neuhrazený dluh ve výši 28 729,19 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 24 172,15 Kč, úroku ve výši 2 814,94 Kč, poplatků ve výši 700 Kč, smluvní pokuty ve výši 453 Kč, nákladů vymáhání ve výši 50 Kč a dlužného pojistného ve výši 539,10 Kč. Předchůdkyně žalobkyně následně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle ve spojení s  , (dále jen „ “), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 16. 4. 2017 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo na základě žádosti žalovaného. V rámci žádosti žalovaný uvedl své osobní, majetkové a pracovní poměry – tj. žalovaný je svobodný, žije v nájmu, má příjem ze samostatně výdělečné činnosti ve výši 30 000 Kč čistého měsíčně a jeho měsíční výdaje tvoří náklady na bydlení ve výši 3 000 Kč a ostatní pravidelné výdaje nemá. Ze smlouvy soud dále zjistil, že bylo sjednáno poskytnutí čerpání peněžních prostředků žalovaným z úvěrového rámce ve výši 45 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně a historie transakcí bylo zjištěno, že žalovaný vyčerpal celkem částku 36 622 Kč, a to ke dni 18. 4. 2017. Vyčerpané peněžní prostředky se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, splatných vždy 17. den v měsíci. Ve smlouvě byla současně sjednána roční úroková sazba 22,68 %, měsíční poplatek za správu a vedení úvěrového účtu ve výši 69 Kč a také měsíční poplatek za přihlášení žalovaného k pojištění ve výši 4,99% z měsíční splátky úvěru. Z historie transakcí a dopisu ze dne 27. 12. 2019 dále vyplývá, že žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně proto prostřednictvím uvedeného dopisu využila svého oprávnění dle čl. VII. obchodních podmínek, jež byly nedílnou součástí smlouvy, a zesplatnila celou neuhrazenou částku úvěru s účinností ke dni 31. 1. 2020 a současně vyzvala žalovaného k její úhradě. Předchůdkyně žalobkyně poté na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 2. 2020 s účinností ke dni 13. 2. 2020 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni (jak vyplývá také z předávacích protokolů podepsaných jednateli žalobkyně a její předchůdkyně dne 19. 2. 2020 a potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek ze dne 14. 2. 2020). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dvěma dopisy ze dne 21. 2. 2020 (dle podacího archu odeslaných žalovanému téhož dne) se současnou předžalobní upomínkou na úhradu dlužné částky 28 679,19 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 24 172,15 Kč, úroku ve výši 2 814,94 Kč, pojistného ve výši 539,10 Kč a v souladu se smluvním ujednáním také ze smluvní pokuty ve výši 453 Kč, poplatků ve výši 700 Kč a nákladů vymáhání ve výši 50 Kč, a to nejpozději do 5 dnů od doručení upomínky. Žalovaný však dlužnou částku ani dodatečně neuhradil.

4. Na základě stručného právního posouzení věci soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla platně a účinně uzavřena smlouva o úvěru podle a násl. , (dále jen „ “), resp. smlouva o spotřebitelském úvěru v souladu se , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně při činnosti směřující k poskytnutí úvěru vystupovala v postavení věřitele (zatímco žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele), proto byla povinna splnit podmínky kladené ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, tj. před uzavřením smlouvy s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného. S přihlédnutím k ustálené judikatuře (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. ) je věřitel při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr povinen vycházet především z informací poskytnutých spotřebitelem, nicméně musí postupovat s takovou obezřetností, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale jeho tvrzení si sám prověří například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. V řízení však žalobkyně neuvedla dostatečná tvrzení a ani nedoložila, že svou povinnost splnila. Smlouvu je proto v souladu s  zákona o spotřebitelském úvěru třeba pokládat za neplatnou, když k této neplatnosti soud přihlédl dle i bez návrhu pro rozpor s veřejným pořádkem, neboť žalovaný jako spotřebitel je slabší smluvní stranou a při právním jednání s podnikatelem se vyžaduje vyšší míra ochrany jeho práv, jež v tomto případě nebyla zaručena.

5. Soud má tedy za prokázané, že ke dni 18. 4. 2017 poskytnula žalobkyně žalovanému částku 36 622 Kč. Ke dni zesplatnění úvěru, tj. ke dni 31. 1. 2020, žalovaný dlužil na jistině částku 24 172,15 Kč, přičemž byl žalobkyní vyzván k její úhradě společně s úroky a dalšími poplatky. S ohledem na skutečnost, že nebylo prokázáno, že by strany uzavřely smlouvy o úvěru, lze shrnout, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil podle , a je proto povinen podle citovaného ustanovení vrátit částku 24 172,15 Kč. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle ve výši podle , a to ode dne následujícího, kdy žalovaný byl prokazatelně k vrácení vyzván. Žaloba byla zamítnuta v rozsahu, ve kterém žalobkyně požadovala úrok ve výši 2 814,94 Kč, pojistné ve výši 539,10 Kč, smluvní pokutu ve výši 453 Kč, poplatky ve výši 700 Kč a náklady vymáhání ve výši 50 Kč, neboť žalobkyně v tomto ohledu neunesla důkazní břemeno. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením , neboť pro odlišný postup neshledal důvod.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem podle , neboť ve věci měla úspěch jak žalobkyně (z cca 84 %), tak z důvodu částečného zamítnutí žaloby i žalovaný (z cca 16 %). Úspěch žalobkyně činil celkem 68%, a proto jí byla na náhradě nákladů řízení přiznána odpovídající poměrná částka ve výši 1 769,36 Kč. Zcela úspěšné žalobkyni by jinak příslušela náhrada nákladů řízení v částce 2 602 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 150 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a bodu 1. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 28 729,19 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle , d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t., a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle a z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podle ustanovení je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení , neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.