Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 11/2020-73

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí, advokátkou titul. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 6 192 Kč s příslušenstvím;

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 192 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 192 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 826 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 192 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 192 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 826 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu číslo ze dne 16. 10. 2018, na základě níž se žalobkyně jako dodavatel zavázala dodávat do odběrného místa (anonymizována čtyři slova číslo, PSČ obec a číslo – část obce) zemní plyn a žalovaný jako odběratel se jej zavázal odebírat a platit za služby spojené s dodávkou stanovenou cenu.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Usnesením č. j. -59 ze dne 8. 12. 2020 byl soudem žalovanému ustanoven opatrovník, který navrhl zamítnutí žaloby z procesní opatrnosti s tím, že se mu nezdařilo zkontaktovat žalovaného a není mu známo, zda žalovaný uplatněný nárok uznává.

Účastníci řízení svým postojem dali najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je pro spor dána mezinárodní příslušnost českých soudů. Dovodil přitom s ohledem na čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, že příslušnost tuzemských soudů dána je, neboť dle citovaného článku platí, že osoba která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalovaná, pokud předmět sporu tvoří smlouva či nároky z ní, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl či měl být splněn. Pro účely zmíněného čl. 7 nařízení č. 1215/2012, není-li dohodnuto jinak, je místem plnění závazku (mimo jiné) v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby dle smlouvy byly či měly být poskytnuty.

Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k závěru, že účastníci řízení uzavřeli dne 16. 10. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu číslo jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat plyn do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu plynu a související služby. K této smlouvě byla dne 16. 10. 2018 uzavřena smlouva o připojení k distribuční soustavě kategorie maloodběratel – domácnost, jejímž předmětem je závazek připojit odběrné plynové zařízení žalovaného k distribuční soustavě žalobkyně. Z faktury číslo soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné žalované částky, a to se splatností do 11. 6. 2019, za fakturační období od 21. 3. 2019 do 19. 5. 2019. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil.

Po stránce právní soud dospěl k tomu, že dle se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.

Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu ve smyslu ustanovení Žalovaný nesplnil svoji povinnost platit sjednanou cenu. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení dodaných služeb a právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle o. z. ve výši vyplývající z , ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.

Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, jejich plnou náhradu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 192 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze 2 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Dále pak je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení dle za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za právní úkon dle ve spojení s  uvedené vyhlášky (výzva k plnění), neboť předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána přímo žalobkyní a nikoliv prostřednictvím jejího právního zástupce. Celkem tedy soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 1 826 Kč.

K aplikaci § 14b a. t. je třeba uvést následující. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu pohledávky ze smluv o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, přičemž právě takové řízení lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných § 14b a. t. a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, ve kterých jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu ustanovení § 14b advokátního tarifu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.