Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 176/2020-34
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr Silvií Hodaňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 2.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.000 Kč od 22. 12. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.000 Kč od 22. 12. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 2.000 Kč z titulu smlouvy o úvěru, na základě které předchozí věřitel poskytl úvěr ve výši 2.000 Kč, který se zavázal žalovaný vrátit. Žalobkyně uvedla, že předchozí věřitel uzavřel smlouvu o úvěru elektronicky na dálku.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru, ve které uvádí, že právnická osoba příjmení a žalovaný měli uzavřít dne 4. 12. 2014 smlouvu o úvěru. Dále žalobkyně předložila výpis z účtu, že na účet žalovaného zaslala 2.000 Kč (výpis z účtu, sdělení banky).
Soud posuzoval listin u, nazvanou smlouva o úvěru a má za to, že mezi účastníky k platnému uzavření smlouvu o úvěru nedošlo. Soud netvrdí, že předchozí věřitel a žalovaný nemohli uzavřít smlouvu distančním způsobem podle § 1820 a následující občanského zákoníku , ale domnívá se, že je nutné uzavření takovéto smlouvy soudu prokázat a pokud soudu jsou předkládány listin y, které nejsou žádnou ze stran podepsány, a žalobkyně nenavrhuje žádné důkazy, které by prokázaly, že žalovaný takovouto smlouvu s takovýmto obsahem uzavřel, pak její uzavření neprokázala. Smlouva o úvěru je smlouvou, která je podle zákona č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru považována za spotřebitelský úvěr a podle § 6 tohoto zákona musí být uzavřena v písemné formě pod sankcí neplatnosti smlouvy. Dále také musí dostat jedno vyhotovení smlouvy spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Za této situace je tedy na žalobkyni, aby prokázala, že její předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru v písemné formě, byť s použitím prostředků komunikace na dálku a tuto svou povinnost žalobkyně nesplnila. K uzavření smlouvy o úvěru nestačí pouze faktické plnění, ale musela být uzavřena v písemné podobě. Tuto skutečnost pak žalobkyně žádným způsobem neprokázala, pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky na dálku. Za této situace tedy mezi účastníky k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo a z tohoto pohledu posuzuje soud plnění poskytnuté předchůdkyní žalobkyně, jakožto bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.
V případě bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku , je nutné prokázat, že částka 2.000 Kč byla poukázána žalovanému, což žalobkyně prokázala výpisem z účtu a potvrzením banky. Za této situace soud žalobě vyhověl ohledně vrácení částky 2.000 Kč jakožto bezdůvodného obohacení.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 220 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu toto rozhodnutí ukládá, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.