Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 274/2019-48

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem titul Martinem Chládkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 9 099 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 499 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 635,88 Kč od 1. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 600 Kč s příslušenstvím zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 520,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 499 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 635,88 Kč od 1. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 600 Kč s příslušenstvím zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 520,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , , (dále jen „ ”), a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle žalobkyně tento nárok vznikl z titulu úvěrové smlouvy, kterou uzavřela žalobkyně ještě jako právnická osoba, IČO, která se fúzí přeměnila dne 1. 6. 2015 na žalobkyni, s žalovanou dne 29. 10. 2008, v rámci úvěrové smlouvy o poskytnutí úvěru na koupi vozidla, na základě které byla žalované poskytnuta úvěrová karta, prostřednictvím které mohla žalovaná čerpat úvěrový rámec do výše 100 000 Kč; součástí úvěrové smlouvy učinily strany úvěrové smlouvy všeobecné úvěrové podmínky. Žalovaná se zavázala úvěrový rámec splácet v měsíčních splátkách ve výši 5 %, minimálně 500 Kč, včetně úroku a sjednaného pojistného, což žalovaná nečinila, a proto se stal nesplacený úvěr ke dni 31. 8. 2019 splatným, a to v částce jistiny 7 329,68 Kč, úroků 863,12 Kč a smluvní pokutě za prodlení 156,50 Kč, které se žalobkyně na žalované domáhá spolu s částkou 600 Kč, jako nákladů na vymáhání dlužné pohledávky, když žalovaná na dlužnou pohledávku přes podanou žalobu ničeho nezaplatila, a proto žalobkyně požadovala též úrok z prodlení po splatnosti dlužné částky.

3. Žalovaná zůstala po celou dobu neaktivní a k jednání se nedostavila.

4. Po posouzení předložených listinných důkazů, hodnocených jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech, učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně, ještě jako právnická osoba, IČO, která se fúzí přeměnila dne 1. 6. 2015 na žalobkyni, s žalovanou dne 29. 10. 2008, v rámci úvěrové smlouvy o poskytnutí úvěru na koupi vozidla, které dle kupní smlouvy kupovala zprostředkovaně dne 29. 10. 2008 od jméno příjmení, uzavřela úvěrovou smlouvu, kterou byla žalované poskytnuta úvěrová karta, prostřednictvím které mohla žalovaná čerpat úvěrový rámec do výše 100 000 Kč; součástí úvěrové smlouvy učinily strany úvěrové smlouvy všeobecné úvěrové podmínky a byla uzavřena po posouzení osobních a majetkových poměrů žalované k její schopnosti poskytnutý úvěr splácet, přičemž byly zváženy její výdaje i výdělkové schopnosti. Žalovaná se zavázala úvěrový rámec splácet v měsíčních splátkách ve výši 5 %, minimálně 500 Kč, včetně úroku – poplatků sazebníku pro úvěry a sjednaného pojistného, což žalovaná řádně nečinila, jak plyne z výpisu úvěrového účtu, a proto se stal nesplacený úvěr po uplynutí stanovené lhůty ke dni 31. 8. 2019 splatným, když žalobkyně dne 23. 7. 2019 odstoupila od úvěrové smlouvy pro její neplnění ze strany žalované (povinnosti řádně splácet), přičemž splatnou částka k tomuto dni představoval v částce jistiny 7 329,68 Kč, úroků 863,12 Kč a na smluvní pokutě za prodlení 156,50 Kč. Žalovaná na splatnou pohledávku doposud žalobkyni ničeho nezaplatila, přestože k tomu byla vyzvána předžalobní výzvou, když žalovaná nezpochybnila žalované pohledávky ani netvrdila či neprokázal, že by na žalovanou pohledávku něčeho zaplatila.

5. Naopak provedením dokazováním nebylo prokázáno, že žalobkyně vynaložila částku 600 Kč, jako náklady na vymáhání dlužné pohledávky, a to účelně, když jediným dokladem, který soud pokládal za účelné vymáhání pohledávky je výzva k jejímu zaplacení před podáním žaloby, jejíž zaslání je zohledňováno v rozhodnutí o nákladech soudního řízení. O nedostatcích doložení tohoto nároku nemohl soud poučit žalobkyni ve smyslu a 3 , neboť ta se k jednání soudu nedostavila a vzdala se tak dobrodiní tohoto poučení.

6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah, na který aplikoval ustanovení , – dále jen„ o. z.“. Vztah účastníků soud posoudil jako vztah plynoucí z platně uzavřeného úvěru ( a násl. o. z.). Z úvěrové smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna poskytnout dlužníkovi (žalované) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, čemuž souvztažně odpovídala povinnost dlužníka (žalované) poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně úroků ( o. z.) v ujednané výši, vrátit sjednaným způsobem ( o. z.). Uvedená povinnost byla žalovanou porušena a ta se ocitla v prodlení ( o. z.) s vrácením dlužných částek. Za období prodlení pak žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ( o. z.), jehož výše je stanovena dle podzákonných předpisů práva občanského.

7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě ohledně částek odpovídajících pohledávkám z popsaného úvěrového závazku, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy jí přiznal žalované plnění v rozsahu, v jakém bylo žalobou uplatněno, s výjimkou nákladů uplatněných žalobou na vymáhání pohledávky, které nebyly dostatečně doloženy, a ve kterých žalobu ve výroku II. částečně zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 520,92 Kč, přičemž tato částka představuje 86,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 93,41 % a úspěchu žalované v rozsahu 6,59 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s  za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle uvedené vyhlášky (předžalobní výzvu a podání návrhu), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud naopak žalobkyni nepřiznal náhradu za doplnění žaloby, neboť jej z hlediska ustanovení o náhradě nákladů nepovažoval za účelné, když obsahovalo tvrzení, která měla být uvedena již v samotném návrhu.

9. Podle soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ).

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.