Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 6/2020-73
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem titul Martinem Chládkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se co do částky 3 000 Kč s úrokem v částce 4 240 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky za den 31. 5. 2018 zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 1. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se co do částky 3 000 Kč s úrokem v částce 4 240 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky za den 31. 5. 2018 zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 1. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Zde je namístě uvést, že úroky z prodlení, byť vyčíslené (tj. částka 4 240 Kč) tvoří příslušenství pohledávky, což znamená, že bez příslušenství činí žalovaná částka v této věci jen 6 500 Kč, což má význam pro přípustnost odvolání dle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , a tím právě též na rozsah odůvodnění rozsudku.
2. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 27. 6. 2019 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši 6 500 Kč s úrokem v částce 4 240 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky za od 31. 5. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 11. 8. 2016 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO) smlouvu úvěru č. anonymizováno, prostřednictvím webového rozhraní na stránkách webová adresa, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalovanému částku ve výši 3 500 Kč, zaslanou na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 540 Kč v dohodnutých splátkách do 9. 9. 2016, což neučinil, když na poskytnutou částku neuhradil přes výzvy žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce, ničeho. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení dlužné jistiny 3 500 Kč, sjednaného úroku 4 240 Kč, sestávajícího z úroku 1 540 Kč a dále z poplatků za prodlení v celkové výši 2 700 Kč, a dále jednorázové smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč za to, že žalovaný do termínu splatnosti neuhradil svůj závazek vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru, přičemž právní předchůdce postoupil svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 7. 2018.
3. Žalovaný zůstal po celou dobu neaktivní a k jednání se nedostavil.
4. Po skutkové stránce soud zjistil, že osoba disponující s občanským průkazem žalovaného elektronicky jednala s právním předchůdcem žalobkyně o uzavření smlouvy, když na základě těchto jednání byla žalovanému dočasně poskytnuta částka 3 500 Kč, a to aniž by bylo řádně a s náležitou péčí zjišťováno, zda dotyčná osoba anebo žalovaný je schopen poskytnutou částku jako úvěr splácet. Na účet žalovaného byla právním předchůdcem žalobkyně zaslána částka 3 500 Kč, která byla na účet žalovaného připsána 11. 8. 2016. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni o čemž žalovaný informován přípisem ze dne 12. 7. 2018, ve kterém byl zároveň vyzván k zaplacení, resp. vrácení, dlužné částky, a to do 31. 5. 2018 (přípis s výzvou byl žalovanému odeslán 17. 7. 2018 se stanovenou 10 denní lhůtou k plnění).
5. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že s žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, tak v této části se žalobkyni svá tvrzení prokázat nepodařilo. V žalobkyní navržených a soudem provedených listinných důkazech sice je obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobkyně, z těchto listin však nevyplývá, že by tyto byly žalovanému známy a písemně akceptovány, resp. že by na nich, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalovaného, byl připojen její elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen „o. z.“), anebo podpis prostý, když za takový projev vůle nelze dle názoru soudu považovat sdělení údajů z občanského průkazu, popřípadě dalších neověřených údajů, když dispozice s průkazem neznamená nutně projev vůle právě žalovaného a především neidentifikuje projev vůle právě s předloženým textem smlouvy. Za této situace soud uzavřel, že z těchto listin nelze zjistit, že by mezi žalobkyní a žalovaným skutečně byla uzavřena smlouva ve znění předloženém žalobkyní. Z tohoto důvodu žalobkyně neunesla svá břemena tvrdit a prokazovat skutečnosti rozhodné pro soudní rozhodnutí, kterýžto stav mohl být zvrácen po poučení soudu poskytnutém při jednání dle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se však k jednání soudu po včasné omluvě nedostavila, čímž naprosto rezignovala na dobrodiní soudem poskytovaných poučení, a jde proto jen k její tíži, že jí příslušná poučení poskytnuta být nemohla.
6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 o. z.). Vztah mezi účastníky posoudil jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Ochuzenou (žalobkyní) byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) věc určená podle druhu (poskytnutá částka), k jejímuž vrácení byl žalovaný vyzván (§ 1958 o. z.) do dne 31. 5. 2018. Dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní ve výzvě k plnění se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně je tak oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Smlouvou o postoupení pohledávek byla tato pohledávka postoupena na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny (1 000 Kč) i úrok z prodlení dle nařízení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení až do zaplacení a ve zbytku nárokované nároky sestávající z jistiny neodůvodněné bezdůvodným obohacením, a příslušenství mimo prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, zamítl.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že nepřiznal žalovanému, jež byl v řízení převážně úspěšný (při zohlednění příslušenství vyčísleného k datu rozhodnutí), nárok na náhradu nákladů řízení, neboť mu vzhledem k jeho neaktivitě v souvislosti s řízením zjevně žádné náklady nevznikly.
8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.