Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
13 C 3/2021-18
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 449 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 449 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 449 Kč od 8. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 306 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 449 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 449 Kč od 8. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 306 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 449 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela za pomocí prostředků komunikace na dálku pojistnou smlouvu číslo s počátkem pojištění ke dni datum. Tato smlouva pak byla uzavřena okamžikem zaplacení prvního pojistného ze strany žalovaného. Žalovaný však sjednané pojistné řádně neplatil a za období od 17. 10. 2019 do 7. 12. 2019 zůstal žalobkyni dlužen shora uvedenou částku. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu, žalobkyně požadovala též zaplacení úroku z prodlení, a to za období od 8. 12. 2019, tj. ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy, do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že účastníci uzavřeli na základě návrhu, který žalovaný přijal zaplacením prvního pojistného, smlouvu o pojištění vozidel číslo s počátkem pojištění ke dni datum, a to konkrétně pro vozidlo anonymizováno registrační značka, což je zřejmé rovněž z doložené pojistky. Žalovaný se v této smlouvě zavázal platit roční pojistné ve výši 3 232 Kč splatné čtvrtletně po 808 Kč. Následně došlo na žádost žalovaného z důvodu změny vlastníka vozidla k ukončení pojistné smlouvy ke dni 7. 12. 2019, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Dle doloženého přehledu předpisů a plateb zůstal žalovaný žalobkyni dlužen na pojistném za období od 17. 10. 2019 do 7. 12. 2019 dlužen částku 449 Kč. K úhradě dlužné částky byl žalovaný konečně vyzván předžalobní upomínkou ze dne 9. 6. 2020.
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření pojistné smlouvy tak, jak ji upravuje § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku :„ Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ Tato smlouva byla uzavřena v písemné formě způsobem uvedeným v § 2758 odst. 2 věty druhé občanského zákoníku , dle které„ přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.“ Datum vzniku pojištění bylo ujednáno přímo ve smlouvě na datum a k tomuto datu vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo na pojistné, neboť § 2783 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že„ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.“ Na základě této smlouvy pak vzniklo pojištění odpovědnosti k vozidlu uvedenému ve smlouvě podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, která zní:„ Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.“
6. Jelikož následně došlo ke změně vlastníka pojištěného vozidla, došlo rovněž k zániku pojištění ke dni 7. 12. 2019, a to v souladu s § 12 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dle kterého„ pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla.“ Soud tedy žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na zaplacení dlužného pojistného, na které vznikl žalobkyni nárok až do 31. 12. 2019, neboť § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla stanoví, že„ zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.“ S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení přitom žalobkyně požadovala až ode dne následujícího po dni zániku pojistné smlouvy do zaplacení v zákonné výši.
7. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.
8. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Vzhledem k tomu, že tarifní hodnota sporu činí 449 Kč, je celková výše odměny advokáta dle § 14b odst. 4 advokátního tarifu omezena touto částkou. Dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 306 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.