Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 8/2021-18
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
anonymizováno titul anonymizováno, PSČ obec
o zaplacení částky 644 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 644 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 2. 6. 2020 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení částku ve výši 200 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Třebíči – do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na soudním poplatku částku 400 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 644 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 2. 6. 2020 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení částku ve výši 200 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Třebíči – do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na soudním poplatku částku 400 Kč.
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 644 Kč jako nákladů vzniklých v souvislosti s převozem žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice obec dne 15. 2. 2020.
V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne 15. 2. 2020 žalobkyně provedla převoz žalovaného z obec do Protialkoholní záchytné stanice obec s následnou cestou zpět, a to za asistence dvou policistů při najetí celkem 98 kilometrů, přičemž žalovaný byl dle zjištění lékaře pod vlivem alkoholu, a to i sám přiznal. Vyúčtovanou náhradu za použití služebního dopravního prostředku ve výši 644 Kč však žalovaný dosud ani částečně neuhradil, přestože byl k zaplacení této částky žalobkyní vyzván, a to výzvou ze dne 18. 5. 2020 s lhůtou k zaplacení do 1. 6. 2020.
Po právní stránce soud posuzoval věc podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Nárok na úhradu úroku z prodlení pak vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. Jeho výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl výzvou žalobkyně ze dne 18. 5. 2020 vyzván, aby žalovanou částku zaplatil nejpozději do 1. 6. 2020, a proto je zřejmé, že do prodlení se zaplacením této částky se dostal dne následujícího, tedy dne 2. 6. 2020. Od tohoto dne je povinen platit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 10 % ročně až do zaplacení.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni proto soud přiznal za použití ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. náhradu ve výši 200 Kč, za dva úkony po 100 Kč (předžalobní výzva a podání ve věci samé), a to podle § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.
Na žalobkyni se v daném řízení vztahuje osvobození od soudního poplatku. Vzhledem k tomu, že soud jejímu návrhu zcela vyhověl, přechází poplatková povinnost ve smyslu § 2 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, v plném rozsahu na žalovaného, jenž nemá proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, ani není od soudního poplatku osvobozen. Žalovanému je tak stanovena povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši vyměřené podle položky č. 2 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, jenž tvoří přílohu k citovanému zákonu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu)
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).