Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
27 C 71/2020-21
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem titul Viktorem Doležílkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 2 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši
8,05 % ročně z této částky za dobu od 26. 1. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč za dobu od 7. 8. 2014 do 25. 1. 2018, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 26. 1. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč za dobu od 7. 8. 2014 do 25. 1. 2018, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 2 500 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že právnická osoba příjmení uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 2 500 Kč převodem na bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právnická osoba příjmení ke spotřebitelským úvěrům. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 6. 8. 2014. Žalovaný zápůjčku ve sjednaném termínu nevrátil. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje. Ke dni podání žaloby tak zbývá žalovanému uhradit 2 500 Kč. Ode dne 7. 8. 2014 pak žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení do zaplacení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, což bylo žalovanému oznámeno.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
K ústnímu jednání dne datum se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování u jednání dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne datum žalovanému částku 2 500 Kč, kterou žalovaný právní předchůdkyni ani žalobkyni nevrátil.
Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem
a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako„ Smlouva o zápůjčce“ označenou datem datum, avšak tato listina nebyla opatřena podpisem žalovaného či prostředkem způsobilým podpis nahradit. Z této listiny ani nebylo prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla mezi účastníky uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku za splnění podmínek § 562 odst. 1 o. z. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum bez prokázaného právního důvodu částku 2 500 Kč, a to prostřednictvím poštovní poukázky. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 o. z., a proto je povinen žalobkyni, jejíž aktivní legitimace se podává ze smlouvy o postoupení pohledávek, toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaný doposud žalobkyni na svůj dluh neuhradil ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky 2 500 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Žalobkyně odeslala žalovanému dne datum oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě, když soud má podle
§ 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného 25. 1. 2018, proto soud přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od 26. 1. 2018, tj. ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení (výrok I.). Co do zákonného úroku z prodlení ve výši
8,05 % ročně z částky 2 500 Kč za dobu od 7. 8. 2014 do 25. 1. 2018 pak soud žalobu zamítl (výrok II.), neboť nebylo prokázáno, že by byl žalovaný v této době v prodlení.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla v řízení neúspěch v poměrně nepatrné části a soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 189 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky.
Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Pro úplnost soud dodává, že v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).