Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 280/2020-29

Okresní soud v Hodoníně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Heleny Podveské a přísedících Mgr. Hany Neničkové a JUDr. Marie Bůškové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 8 245 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 245 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 16. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 245 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 245 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 245 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 16. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 245 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 245 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 245 Kč s tím, že se jedná o náhradu škody, kterou žalovaný žalobkyni způsobil v pozici jejího zaměstnance. Konkrétně tato škoda spočívala v tom, že žalovaný špatně provedl přidělenou práci, která musela být poté, co ob jednatel uplatnil právo z odpovědnosti za vady, provedena opětovně na náklady žalobkyně. Vzniklá škoda byla s žalovaným v souladu se projednána, žalovaný škodu uznal co do důvodu i výše a mezi účastníky byla uzavřena dohoda o náhradě škody, na základě níž se žalovaný zavázal škodu ve výši 8 245 Kč uhradit jednorázově nejpozději do 15. 10. 2020. Této povinnosti však žalovaný ani přes výzvu žalobkyně nedostál a žalobkyni ničeho neuhradil. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou požadovala žalobkyně po žalovaném rovněž zaplacení úroku z prodlení, a to od 16. 10. 2020, tj. ode dne následujícího po dni, k němuž měla být dle uzavřené dohody vzniklá škoda nahrazena, do zaplacení ve výši 10 % ročně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v  , (dále jen „“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z doložené pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne datum soud zjistil, že na základě této smlouvy byl založen pracovní poměr žalovaného u žalobkyně (dříve právnická osoba) na pozici„ pomocný dělník“, přičemž jako den nástupu žalovaného do zaměstnání bylo ujednáno datum 9. 3. 2020. Pracovní poměr byl ukončen dohodou mezi účastníky ke dni datum, což je zřejmé z doložené dohody o skončení pracovního poměru uzavřené právě dne datum. Jak plyne ze zápisu o projednání škody ze dne datum, žalovaný způsobil žalobkyni v době trvání svého pracovního poměru škodu ve výši 8 245 Kč tím, že špatně provedl svěřenou práci, kterou zákazník žalobkyně reklamoval a která tak musela být opravena, což žalovaný uznal. Z dohody o náhradě škody uzavřené mezi účastníky rovněž dne datum bylo soudem dále zjištěno, že žalovaný se zavázal škodu ve výši 8 245 Kč žalobkyni nahradit do 15. 10. 2020. K úhradě vzniklé škody byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne 19. 10. 2020.

4. Na základě předložených listin má soud za prokázané, že s účinností ke dni 9. 3. 2020 byl založen pracovní poměr žalovaného u žalobkyně ve smyslu , , který zní:„ Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.“ V průběhu trvání pracovního poměru žalovaný způsobil žalobkyni škodu ve výši 8 245 Kč tím, že špatně odvedl svěřenou práci, v důsledku čehož musela žalobkyně na své náklady provést tuto práci z důvodu reklamace za strany zákazníka znovu. V souladu s  , který stanoví, že„ zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním“, vznikla žalovanému povinnost žalobkyni způsobenou škodu nahradit. Žalobkyně přitom dostála své povinnosti uložené jí v  , dle kterého„ je výši požadované náhrady škody zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit.“ Žalovaný přitom uznal způsobenou škodu a její výši a mezi účastníky došlo k uzavření dohody o způsobu náhrady škody v souladu s  , který zní:„ Uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.“

5. Jelikož žalovaný své povinnosti z výše uvedené dohody nedostál a žalobkyni vzniklou škodu v dohodnuté lhůtě nenahradil, přiznal soud žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu této škody. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s  , :„ Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení žalobkyně požadovala ve výši 10 % ročně, nicméně zákonná výše úroku z prodlení k prvnímu dni prodlení žalovaného, tj. ke dni 16. 10. 2020, činila pouze 8,25 % ročně. Soud tedy přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení pouze v zákonné výši a co do rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 245 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 245 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, žalobu jako nedůvodnou zamítl.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení , a žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části týkající se úroku z prodlení, přiznal vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále z nákladů spojených se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci dva úkony právní služby dle advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba), za které mu náleží odměna v plné výši a jeden úkon dle advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění), za který mu náleží odměna ve výši jedné poloviny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle bodu 4. advokátního tarifu 1 500 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně náleží podle advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů. Celkem tak náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 6 626,50 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.