Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 23/2021-20
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 4 342 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 342 Kč, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 4 342 Kč za období od 17. 2. 2020 do 16. 3. 2021 ve výši 467,66 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 342 Kč, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 4 342 Kč za období od 17. 2. 2020 do 16. 3. 2021 ve výši 467,66 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 342 Kč s příslušenstvím, představující zákonný úrok z prodlení z uvedené částky, z titulu dlužného zákonného příspěvku nepojištěných vozidel ve výši 4 042 Kč a nákladů souvisejících s jeho uplatněním ve výši 300 Kč.
V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř. o. s. ř. ), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaný v období od 2. 8. 2019 do 26. 10. 2019 (tj. celkem 86 dní) provozoval vozidlo registrační značka bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Zákonná denní sazba za toto vozidlo přitom činila 47 Kč. Zákonný příspěvek příslušející žalobkyni ve výši 4 042 Kč (86 dní x 47 Kč) a náklady související s uplatněním a vymáháním tohoto příspěvku ve výši 300 Kč však žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 2. 1. 2020 ve lhůtě 30 dnů neuhradil. Žalovanému byla právním zástupcem žalobkyně zaslána dne 24. 7. 2020 předžalobní upomínka.
V průběhu řízení žalobkyně dne 22. 3. 2021 vzala žalobu částečně zpět, neboť dne 16. 3. 2021, tedy po podání žaloby, žalovaný uhradil částku ve výši 4 342 Kč, která byla zaúčtována na úhradu jistiny dlužné částky.
Dle ust. § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ve znění pozdějších změn a doplnění, žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.
Dle odst. 2 věty 1. výše citovaného zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně shora uvedeným podáním vzala žalobu zpět, a to zčásti tak, jak je uvedeno výše, soud řízení v rozsahu tohoto zpětvzetí zastavil.
Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a jeho ustanovení § 4 odst. 1 , 2, 4, 5, 6, § 15 odst. 1 , 2, 3 a prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 417/2017 Sb. k citovanému zákonu.
Po provedeném řízení a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je co do požadovaného příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení, z dlužné částky 4 342 Kč důvodná, neboť dnem následujícím po splatnosti příspěvku a nákladů na jeho uplatnění, tj. od 17. 2. 2020, se žalovaný vůči žalobkyni ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení a to do úhrady jistiny dluhu, tj. do 16. 3. 2021, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném k prvnímu dni prodlení.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této souvislosti je třeba konstatovat, že žaloba byla podána důvodně, přičemž úhrada jistiny dluhu v průběhu soudního řízení nezbavuje žalovaného povinnosti nahradit žalobkyni náklady řízení. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. o. s. ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:
1. soudní poplatek ve výši 400 Kč,
2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) AT ve výši 3 x 200 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba),
3. 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.
Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.