Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 374/2020-30
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Vladimírem Dufkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 8 815 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 4 175 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 175 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku
II. Žaloba se, co do 4 640 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 391,37 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 335,04 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 401,99 Kč od datum do datum, ú úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 226 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 40199 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 4 175 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 175 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku II. Žaloba se, co do 4 640 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 391,37 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 335,04 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 401,99 Kč od [datum] do [datum], ú úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 226 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 40199 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne datum se žalobce u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku 8 815 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 391,37 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 335,07 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 401,99 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 401,99 Kč od datum do zaplacení, s tím, že dne datum právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva o zápůjčce“), na základě které žalované téhož dne zapůjčila částku 6 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 6 000 Kč a poplatek ve výši 4 640 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 799 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 832 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 009 Kč v 45 pravidelných týdenních splátkách po 237 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná uhradila naposledy splátku dne datum. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila dne datum na dlužné půjčce 5 401,99 Kč a na dlužném poplatku 3 413,01 Kč (celkem 8 815 Kč). Podle Smlouvy o zápůjčce má žalobce právo na úroky ve výši 29 % ročně z dlužné nesplacené jistiny do zaplacení. Dne datum právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou postoupil žalobci. Ke dni postoupení pohledávky činila pohledávka bez příslušenství 12 943,34 Kč. Žalobce požaduje dlužnou půjčku a dlužný poplatek 8 815 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni postoupní pohledávky činí 335,07 Kč a kapitalizovaný úrok činí 391,37 Kč.
2. Podáním ze dne datum žalobce doplnil tvrzení žaloby tak, že právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne datum a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Tuto skutečnost dle žalobce potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno„ Zákazník rovněž potvrzuje, že anonymizováno před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“ Z čl. 11 Smluvních podmínek pak dále plyne, že údaje nezbytné pro posouzení schopnosti žalované zápůjčku splácet, které žalovaná právnímu předchůdci žalobce před uzavřením Smlouvy poskytla, jsou úplné, přesné a pravdivé. Podle zákaznické karty ze dne datum právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením Smlouvy majetkovou situaci žalované z výměru podpory a z potvrzení o příjmu. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace uvedené žalovanou, zejména, že pobírá pravidelný měsíční příjem z podpory v mateřství, nemá úvěr z kreditní karty, dále s ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná.
3. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalované téhož dne zapůjčil částku 6 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o půjčce. Ve smlouvě o půjčce se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 6 000 Kč a poplatek ve výši 4 640 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 799 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 832 Kč a Poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 009 Kč, v 45 pravidelných týdenních splátkách po 237 Kč a poslední splátku ve výši 212 Kč (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o zápůjčce ze dne datum). Dle Tabulky umoření ze dne datum na svůj dluh žalovaná zaplatila žalobci poslední splátku dne datum, když celkem žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci uhradila celkem 1 270 Kč (tyto skutečnosti jsou prokázány Tabulkou umoření ze dne datum). To však neodpovídá tvrzení žalobce uvedenému v žalobě, že Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila dne datum na dlužné zápůjčce 5 401,99 Kč a na dlužném poplatku 3 413,01 Kč, tedy celkem 8 815 Kč. Odečtením částky 8 815 Kč (dosud neuhrazené části celkové dlužné částky ke dni datum) od 10 640 Kč (součet zápůjčky a poplatku dle Smlouvy o zápůjčce) soud zjistil, že podle tohoto tvrzení žalobce žalovaná uhradila 1 825 Kč, tedy více než je uvedeno v Tabulce umoření, proto ze zjištění z Tabulky umoření nevycházel a vyšel v souladu se zásadou in dubio mitius z tvrzení žalobce ohledně dlužné částky. Žalovaná a právní předchůdce žalobce se ve Smlouvě o zápůjčce dohodli ve spojení s čl. 18 smluvních podmínek úroky ze zápůjčky ve výši 29 % ročně. (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o zápůjčce ze dne datum, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce). Dne datum právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou postoupil žalobci. (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s Přílohou číslo o postoupení pohledávek str. 131, a Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum – tyto listin y však neprokazují doručení Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum žalované). Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum (tato skutečnost je prokázána Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum – tyto listin y však doručení Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum žalované neprokazují).
4. Podle Zákaznické karty ze dne datum žalovaná je svobodná, vyživuje dvě osoby, své bytové potřeby řeší jako nájemce, nemá auto, má základní vzdělání, (V Zákaznické kartě není uvedeno, jakým způsobem byly tyto informace od žalované ověřovány) je v domácnosti čistý průměrná příjem žalované za poslední 3 měsíce činí 12 820 Kč, odhadované výdaje žalované činí celkem 4 000 Kč, žalovaná nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti a má bankoví účet na své jméno (V Zákaznické kartě není uvedeno, jakým způsobem byly tyto informace od žalované ověřovány). V části„ Ověřené dokumenty“ jsou uvedeny Potvrzení o příjmu, Výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky 2017 a nájemní smlouva. Tyto listin y však žalobce jako důkazy nepředložil ani nenavrhl.
5. příjmení příjmení Ústavního soudu ze dne datum III . ÚS 4129/18 „ Nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Nejvyšší správní soud posuzoval kasační stížnost obchodní společnosti (srov. jeho rozsudek z 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015 -39) poskytující spotřebitelské úvěry a při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu ulice obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudní dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v. titul Bakkaus a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008 číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudní dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.“
6. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 25. 7. 2018 Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
7. Jestliže žalobce nenavrhl důkazy listinami, kterými ověřoval tvrzení žalované, ani listinami prokazujícími, že dlužník nebyl evidován v databázi dlužníků, ve světle výše citovaných rozhodnutí neprokazuje, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
8. Podle § 588 z.č. 89/2012 sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 30 datum, kterou soud za situace, kdy není žalobcem prokázáno, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, shledal z důvodu zjevného narušení veřejného pořádku absolutně neplatnou. (srovnej příjmení Ústavního soudu ze dne datum III . ÚS 4129/18 „ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn – jak plyne z výše uvedené judikatury – jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.“
9. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil zjištěný skutkový stav podle ust. § 2991 a následujících NOZ o bezdůvodném obohacení, v nichž je zakotvena povinnost toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaná převzala částku 6 000 Kč, aniž by byla mezi žalobcem a žalovanou platně uzavřena smlouva o zápůjčce, tedy bez právního důvodu se o tuto částku obohatila na úkor žalobce.
10. Žalovaná na svůj dluh žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci, celkem uhradila částku 1 825 Kč.
11. Podle § 1879 NOZ , věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, přičemž s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Tak jako tomu bylo v tomto případě, kdy právní předchůdce žalobce postoupil svou pohledávku za žalovanou, žalobci.
12. Žalovaná z titulu bezdůvodného obohacení žalobci dluží 4 175 Kč.
13. Podle § 1958 odst. 2 NOZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V tomto případě žalobou, která byla žalované doručena dne datum. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost porušila, dostala se s placením svého dluhu do prodlení (§ 1968 NOZ ) Úrok z prodlení vychází z ust. § 1970 NOZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. a žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. (v rozsahu přesahujícím bezdůvodné obohacení žalované a jeho příslušenství) zamítl jako nedůvodnou. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého by měla převážně úspěšný žalovaná právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady v řízení nevznikly, nebyla žalobci uložena povinnost k jejich náhradě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.