Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 358/2020-55
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 9 941,26 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 366,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 366,71 Kč od 30. 6. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do částky 5 574,55 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 941,26 Kč od 3. 6. 2017 do 29. 6. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 574,55 Kč od 30. 6. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 366,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 366,71 Kč od 30. 6. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 5 574,55 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 941,26 Kč od 3. 6. 2017 do 29. 6. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 574,55 Kč od 30. 6. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne 24. 7. 2020 domáhala po žalované úhrady 9 941,26 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 9 941,26 Kč od 3. 6. 2017 do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně právnická osoba příjmení p.l.c., se sídlem na anonymizováno (dále jen„ předchůdkyně“), a žalovaná uzavřely dne 2. 11. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které předchůdkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový, bezhotovostní úvěr s možností opakovaného čerpání do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná celkem za trvání úvěrového vztahu vyčerpala částku ve výši 10 000 Kč, kterou měla v souladu se smlouvou splatit spolu s úrokem z úvěru ve výši 5 964,71 Kč, s poplatkem za výběr ve výši 1 250 Kč. Žalovaná uhradila 5 633,29 Kč. Předchůdkyně uhrazenou částku započetla na úhradu poplatku, úroku z úvěru a jistinu úvěru. Žalobkyně se domáhá uhrazení neuhrazené jistiny úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi předchůdkyní a žalobkyní dne 27. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávky z předchůdkyně na žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v průběhu celého řízení zůstala nečinná. Netvrdila, že by uhradila ještě další částku. K nařízenému jednání se žádná z účastnic nedostavila. Právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil. Soud tedy ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastnic, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Z tvrzení žalobkyně, ze žádosti o půjčku a z rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi předchůdkyní a žalovanou dne 2. 11. 2016 soud zjistil, že předchůdkyně poskytla na základě smlouvy žalované neúčelový, bezhotovostní úvěr s možností opakovaného čerpání do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou, a žalovaná se zavázala vyčerpanou částku spolu s úrokem ve výši 8,5% měsíčně, poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5% nesplaceného úvěru a poplatkem za čerpání úvěru nebo 1 000 Kč (podle toho, která částka je vyšší) vrátit předchůdkyni formou stanovených splátek vždy k 30. dni v měsíci. Na základě žádosti žalované byla této vyplacena předchůdkyní bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované uvedený v žádosti, č. ú. bankovní účet, dne 2. 11. 2016 částka ve výši 10 000 Kč prostřednictvím právnická osoba (prokázáno potvrzením o provedené platbě čl. 37 spisu a výpisem z uvedeného účtu čl. 27 spisu). Ze zprávy právnická osoba ze dne 9. 2. 2021 bylo zjištěno, že v rozhodném období byla disponentem účtu č. bankovní účet žalovaná.
4. Z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázáno, že žalovaná uhradila 5 633,29 Kč.
5. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 145/2010 Sb., ve znění zákona č. 43/2013 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), bylo na žalobkyni, aby prokázala, že předchůdkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované v souladu s tímto zákonem. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy, ze kterých by vyplynulo, že předchůdkyně úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy řádně zkoumala, má soud za to, že předchůdkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované.
6. Poskytla-li tedy předchůdkyně žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 9 ZoSÚ, je smlouva neplatná, a podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.
7. Při absenci smluvního důvodu nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosoudní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaná od předchůdkyně v hotovosti prokazatelně obdržela částku ve výši 10 000 Kč. Uhradila 5 633,29 Kč, požadovaná částka ve výši rozdílu, tj. 4 366,71 byla tedy přiznána z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. a splatnost uvedené částky nastala v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne 15. 6. 2020, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy v souvislosti s uzavřenou úvěrovou smlouvou. K odeslání upomínky prokazatelně došlo 17. 6. 2020 na adresu žalované uvedenou ve smlouvě. Fikce doručení upomínky nastala třetí pracovní den, tj. 22. 6. 2020, přičemž lhůta k plnění uplynula sedmý den od doručení, tj. 29. 6. 2020. Žalované vznikla v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího, tj. od 30. 6. 2020, povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), tj. ve výši 8,05 % ročně až do zaplacení.
8. Aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávky z 27. 12. 2019, včetně přílohy, v souladu s § 1882 o. z.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, neboť procesně úspěšnější žalované náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle § 142 o. s. ř. soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/2008). Soud proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.