Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 290/2020-26
Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 141 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 999 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od datum do datum částkou 1 004,04 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 999 Kč od datum do zaplacení a se smluvní pokutou kapitalizovanou za období od datum do datum částkou 1 142 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 999 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] částkou 1 004,04 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 999 Kč od [datum] do zaplacení a se smluvní pokutou kapitalizovanou za období od [datum] do [datum] částkou 1 142 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 9 141 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČO a žalovaným byla uzavřena Rámcová smlouva o úvěru číslo na základě této rámcové smlouvy uzavřena Jednotlivá smlouva o úvěru číslo na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč na bankovní účet bezhotovostním převodem dne datum a žalovaný se poskytnuté finanční prostředky zavázal vrátit bezhotovostně v jediné splátce se splatností do datum. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, tím mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, jak je uvedeno v čl. 12 odrážka číslo smlouvy.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z předložených listin plyne, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum Rámcovou smlouvu o úvěru číslo dále dne datum Jednotlivou smlouvu o úvěru číslo jejichž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 8 000 Kč v jediné splátce do datum. Žalovaný obdržel předsmluvní informace na formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Pohledávka za žalovaným byla postoupena původním věřitelem žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Právní zástupce žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku ze dne datum.
4. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
5. Na základě výše uvedených závěrů a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl dne datum poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl vrátit do datum. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, vzniklo žalobkyni právo požadovat smluvní pokutu z neuhrazené částky a náhradu nákladů spojených s vymáháním dluhu. Smluvní pokutu žalobce sám omezil způsobem, plně odpovídajícím ust. 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, i tento nárok proto soud shledal důvodným. Důvodným shledal soud i uplatněný nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, když jejich výše nepochybně odpovídá ust. § 122 odst. 1 , písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, octl se s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 141 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.