Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 357/2020-55
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, PSČ obec a číslo
zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 1 199 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 750 Kč za dobu od 20. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří měsíců od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 149 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 149 Kč za dobu od 20. 3. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 7 066 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 750 Kč za dobu od 20. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří měsíců od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 149 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 149 Kč za dobu od 20. 3. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 7 066 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.</b>
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 199 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 899 Kč za dobu od 20. 3. 2020 do zaplacení. Žalovaná částka podle žaloby představuje dlužné pojistné za období od 19. 3. 2020 do 13. 8. 2020 včetně a poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč, k jejichž úhradě byl žalovaný zavázán na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy číslo.
Žalovaný uvedl, že dne 28. 1.2020 vozidlo prodal. Žádost o ukončení pojistné smlouvy společně s informací o změně trvalého pobytu a kontaktní adresy a s naskenovaným technickým průkazem vozidla zaslal žalobkyni, ale doklad o odeslání výpovědi nenašel. Žalobkyně jej o vzniklém dluhu neinformovala.
Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná číslo. Ve smlouvě se žalovaný za sjednané pojištění zavázal žalobkyni hradit pojistné ve výši 1 848 Kč ročně. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem ke dni 19. 3. 2019 Součástí smlouvy bylo ujednání smluvních stran obsažené v pojistných podmínkách žalobkyně, podle něhož je pojistitel oprávněn požadovat náklady spojené s uplatněním pohledávky z titulu dlužného pojistného, zejména na upomínací výlohy za každou odeslanou upomínku ve výši dle sazebníku (článek 5 odst. spisová značka). Jelikož žalovaný neuhradil pojistné, žalobkyně mu na adresu dohodnutou ve smlouvě dne 23. 6. 2020 zaslala upomínku k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním, že nebude-li dlužné pojistné uhrazeno ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení upomínky, pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty zanikne. Protože žalovaný pojistné neuhradil ani po zániku pojištění, žalobkyně mu zaslala dne 9. 9. 2020 předžalobní upomínku.
Podle § 1 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. , zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v účinném znění, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem .
Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.
Podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla.
Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , v účinném znění (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Mezi účastníky byla podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 19. 3. 2019 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 1 848 Kč za roční pojistné období. Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu.
Dle § 12 odst. 1 písm. a) z. č. 168/1999 Sb. pojištění zaniká oznámením změny vlastníka vozidla pojistiteli. Tvrdil-li žalovaný, že pojištění zaniklo prodejem vozidla, byl povinen prokázat, že žalobkyni změnu vlastníka oznámil, což podle svých slov nebyl schopen. Pokud i žalobkyně popírala, že by takové oznámení obdržela, soud uzavřel, že žalovaný neprokázal zánik pojištění oznámením změny vlastníka vozidla pojistiteli. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 13. 8. 2020 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Žalovaný porušil povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu, neboť nezaplatil za období od 19. 3. 2020 do 13. 8. 2020 pojistné v poměrné výši 750 Kč (1 848 Kč/365 dní).
Pokud se žalobkyně za uvedené období domáhala zaplacení částky vyšší (s ohledem na tvrzení, že pro pojistné období od 19. 3. 2020 bylo pojistné navýšeno na částku 2 218 Kč ročně), netvrdila takové rozhodné skutečnosti, z nichž by právo na zaplacení vyššího (než ve smlouvě dohodnutého) pojistného vyplývalo. Žalobkyně sice ve svých tvrzeních poukázala na smluvní ujednání, podle nichž měl pojistitel právo v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení pojistného upravit jeho výši na další pojistné období (čl. 5 odst. 7 anonymizována dvě slova číslo), neprokázala však, že ve stanovené lhůtě sdělila žalovanému nově stanovenou výši pojistného a zda a případně jak žalovaný na toto sdělení reagoval. Z uvedených důvodů soud žalobu v rozsahu částky 149 Kč (899 Kč – 750 Kč) z důvodu neunesení důkazního břemene zamítl.
Žalobkyně se dále domáhala zaplacení poplatku ve výši 300 Kč za odeslání upomínky ze dne 23. 6. 2020 odkazujíce na čl. 5 odst. 5 pojistných podmínek anonymizována dvě slova číslo, podle kterého má žalobkyně při prodlení žalovaného s placením pojistného právo na náhradu nákladů spojených s upomínáním ve výši stanovené sazebníkem, tj. ve výši 300 Kč (viz sazebník poplatků). K zaplacení dohodnutého poplatku tak soud žalovaného zavázal.
Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. ke dni 19. 3. 2020). Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti, dostal se do prodlení s jeho zaplacením, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky až do zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 10 % ročně).
Vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky 899 Kč, když nebylo – jak je uvedeno výše – prokázáno, že by žalobkyni právo na zaplacení částky 149 Kč vůbec vzniklo, soud žalobu zamítl rovněž ohledně úroku z prodlení z částky 149 Kč za požadované období.
Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 1 285 Kč (1 199 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle žalobního návrhu ke dni 24. 3. 2021 86 Kč) a částky 1 122 Kč (1 050 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle výroku I ke dni 24. 3. 2021 72 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 87 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 74 % (87 % - 13 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 9 549 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 3 600 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a 3× 1 000 Kč dle § 7 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za vyjádření k odporu ze dne 21. 12. 2020, účast u jednání dne 3. 3. 2021 a dne 24. 3. 2021), náhradu hotových výdajů ve výši 1 200 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a 3× 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. za vyjádření k odporu ze dne 21. 12. 2020, účast u jednání dne 3. 3. 2021 a dne 24. 3. 2021), náhradu jízdních výdajů ve výši 437 Kč (109 Kč cena jízdenky ze dne 3. 3. 2021 za cestu vlakem ze Zlína do Brna, když za cestu z Brna do Zlína žalobkyně jízdné nepožadovala a 328 Kč cena jízdenky ze dne 24. 3. 2021 za cestu vlakem z Brna do Zlína a zpět), náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 , 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 24× 100 Kč za dvacetčtyři započatých půlhodin strávených na cestě vlakem z Brna do Zlína a zpět a 21% DPH ve výši 1 512 Kč z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 7 066 Kč (74 % z 9 549 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.
Žalobkyně žalovanému nabídla možnost uhradit dluh včetně nákladů řízení v prodloužené tříměsíční lhůtě. Žalovaný s prodlouženou lhůtou k zaplacení žalovaného dluhu a nákladů řízení souhlasil. Při určení lhůty k plnění tedy soud vycházel z návrhu žalobkyně, který žalovaný akceptoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.