Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
15 C 155/2020-67
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kalnou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 52 536,21 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 618 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 618 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 918,21 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 291,78 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 31 394,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 700,38 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 31 394,53 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 776,53 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 618 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 618 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 918,21 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 291,78 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 31 394,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 700,38 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 31 394,53 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 776,53 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení dluhu v celkové výši 52 536,21 Kč s příslušenstvím (spočívajícím ve sjednaném úroku a v zákonném úroku z prodlení) z titulu celkem tří smluv o zápůjčce, které žalovaný uzavřel se právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Dne datum uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžení prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 159 Kč, sestávajícím z úroku ve výši 1 864 Kč (při sjednané úrokové sazbě ve výši 29 % ročně), odměny za zpracování a doručení ve výši 3 888 Kč a odměny za administrativní činnost ve výši 4 407 Kč, a to v 45 týdenních splátkách. Svou povinnost splnil jen částečně, neboť z titulu této smlouvy uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, částku 600 Kč. Dne datum uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžení prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 125 Kč, sestávajícím z úroku ve výši 2 683 Kč (při sjednané úrokové sazbě ve výši 29 % ročně), odměny za zpracování a doručení ve výši 4 130 Kč a odměny za administrativní činnost ve výši 6 312 Kč, a to v 60 týdenních splátkách. Svou povinnost splnil jen částečně, neboť z titulu této smlouvy uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni částku 6 906 Kč. Konečně dne datum uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžení prostředky ve výši 10 000 Kč, opět v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 917 Kč, sestávajícím z úroku ve výši 1 789 Kč (při sjednané úrokové sazbě ve výši 29 % ročně), odměny za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč a odměny za administrativní činnost ve výši 4 408 Kč, a to v 60 týdenních splátkách. Svou povinnost žalovaný splnil jen částečně, neboť z titulu této smlouvy uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni částku 6 876 Kč. Všechny tři pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. Z uzavřených smluv o zápůjčce ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému dne datum částku 14 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 159 Kč v 45 týdenních splátkách po 537 Kč, dne datum částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 125 Kč v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, a dne datum částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 917 Kč v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Před uzavřením každé ze smluv právní předchůdkyně žalobkyně zjistila příjmy a výdaje žalovaného. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán na plný pracovní úvazek jako dělník s čistým příjmem ve výši 12 708 Kč měsíčně a dalším příjmem ve výši 5 000 Kč. Další čisté příjmy domácnosti byli ve výši 17 000 Kč. Byl rozvedený, bydlel v nájmu. Jeho odhadované měsíční výdaje byly ve výši 10 000 Kč a na splátkách vůči právní předchůdkyni žalobkyně vydal celkem 3 140 Kč měsíčně. Nebylo vyplněno, zda měl žalovaný zápůjčku také u jiné společnosti. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán jako dělník na plný pracovní poměr s čistým příjmem ve výši 11 788 Kč měsíčně a dalším příjmem ve výši 20 000 Kč. Další čisté příjmy domácnosti byli ve výši 30 000 Kč. Byl svobodný, bydlel v nájmu. Jeho odhadované měsíční výdaje byly ve výši 6 000 Kč a na splátkách vůči právní předchůdkyni žalobkyně vydal celkem 1 422 Kč měsíčně. Neměl zápůjčku u jiné společnosti. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán jako dělník na plný pracovní úvazek s čistým příjmem ve výši 8 011 Kč měsíčně a dalším příjmem ve výši 11 000 Kč. Neměl jiné příjmy v domácnosti. Byl svobodný, bydlel jako spolubydlící. Jeho odhadované měsíční výdaje byly ve výši 5 200 Kč. Neměl zápůjčku u jiné společnosti ani jiné splátky. Z tabulek umoření soud zjistil, že žalovaný na úhradu svého dluhu ze smlouvy ze dne datum zaplatil 600 Kč, ze smlouvy ze dne datum zaplatil 6 906 Kč a ze smlouvy ze dne datum zaplatil 6 876 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne datum, kterým byl současně vyzván k úhradě dluhu v celkové výši 75 636,21 Kč bez příslušenství do 10 dnů od data doručení dopisu. Dopis byl žalovanému odeslán dne datum, jak vyplývá z příslušného podacího lístku. Zbytek dluhu žalovaný ani přes písemnou výzvu neuhradil.
4. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
5. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
7. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
9. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, neboť soud posoudil postoupení pohledávky za žalovaným jako platné. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 14 000 Kč, ve výši 15 000 Kč a ve výši 10 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smluv o zápůjčce dne datum, dne datum a dne datum. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet půjčku v souvislosti s uzavřením každé ze smluv, neboť na každou ze zápůjček je třeba pohlížet jako na spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, poté, co zápůjčky splnily všechna kritéria tohoto zákona pro to, aby se při posuzování věci rovněž uplatnil. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele.
11. Z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, neboť údaje, ze kterých právní předchůdkyně žalobkyně vycházela, nepostačují k tomu, aby bylo možné dospět k závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Spíše naopak. Žalovaný byl zaměstnán jako dělník na plný pracovní úvazek s pravidelným minimálním příjmem ve výši od 8 011 Kč do 12 708 Kč měsíčně. Dále měl další příjem ve výši 5 000 Kč, 11 000 Kč a 20 000 Kč, avšak není zřejmý původ tohoto příjmu ani otázku jeho pravidelnosti. Navíc ze zákaznických karet nijak nevyplývá, že by byla výše příjmu ověřována. Ve dvou případech je zmíněn další čistý příjem domácnosti, byť je žalovaný veden jako rozvedený či svobodný. Z žádných podkladů nevyplývá, že s někým vedl společnou domácnost. Konečně pokud jde o výdaje, tyto byly jen odhadnuty. Jejich výše nebyla ověřena a navíc se v průběhu poměrně krátké doby významně liší, byť není zřejmý důvod. Žalobkyně proto neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného zápůjčky splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost každé ze smluv o zápůjčce.
12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch ve výši 14 000 Kč, 15 000 Kč a 10 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouvy o zápůjčce byly neplatné od počátku), proto by mu měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Z provedených důkazů však vyplývá, že žalovaný již z titulu zamýšlené smlouvy o zápůjčce ze dne datum uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 600 Kč, z titulu zamýšlené smlouvy o zápůjčce ze dne datum uhradil částku 6 906 Kč a z titulu zamýšlené smlouvy o zápůjčce ze dne datum uhradil částku 6 876 Kč. Proto zbývá žalovanému zaplatit žalobkyni částku 13 400 Kč (smlouva ze dne datum), částku 8 094 Kč (smlouva ze dne datum) a částku 3 124 Kč (smlouva ze dne datum). Proto soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni celkovou částku 24 618 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalovanému prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě dne datum (oznámení postoupení). Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle § 573 o. z. a bral dopis za doručený dne datum Lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 2. 3. 2020 a počínaje dnem 3. 3. 2020 byl s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého, neboť žalovaný byl sice ve věci úspěšnější, ale soud z obsahu spisu nezjistil, že by mu v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně s odůvodněním.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ustanovení § 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb. ).