Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 242/2020-55

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 10 350 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 900 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 636,31 Kč, úrok z prodlení z částky 6 900 Kč ve výši 9 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 10 611,96 Kč a částku 3 450 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 900 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 636,31 Kč, úrok z prodlení z částky 6 900 Kč ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 10 611,96 Kč a částku 3 450 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu dne datum návrh, jímž se domáhala uložení povinnosti žalované k úhradě částky 6 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 363,31 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10 611,96 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 450 Kč s následujícími skutkovými tvrzeními. Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, IČO, se sídlem adresa anonymizováno, na základě které obdržela žalovaná bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši 6 900 Kč, zavázala se uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 535,49 Kč a smluvní úrok z úvěru, jež byl vypočten z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy o úvěru za dobu trvání úvěru, dle tabulky na 2. straně smlouvy o úvěru. Celkem se tak žalovaná zavázala uhradit částku ve výši uvedené na 2. straně smlouvy o úvěru na řádku„ příjmení, kterou klient zaplatí“ se splatností do datum dle specifikace na straně 2. smlouvy o úvěru. Dle článku III. smlouvy žalovaná na internetových stránkách webová adresa zvolila bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet a následně si vybrala výši požadovaného úvěru a navolila počet dnů splácení úvěru. Po vyplnění dat se žalované zobrazilo, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku bude povinna hradit. Následně klikla na políčko„ Chci půjčit“. V dalším kroku žalovaná vyplnila registrační formulář, do něhož uvedla své údaje, údaje o svém zaměstnání, typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele, IČO zaměstnavatele, pokud byla žalovaná příjmení tak své IČO, jakož i výši svého přijmu. V následujícím kroku žalovaná vyplnila údaje o kontaktní osobě a číslo bankovního účtu, na který měly být žalované poskytnuté finanční prostředky zaslány. V okamžiku, kdy byly všechny části registračního formuláře ze strany žalované vyplněny, po odsouhlasení předmětné smlouvy zakliknutím políčka odsouhlasila smlouvu o spotřebitelském úvěru, seznámila se shodně s dalšími souvisejícími dokumenty – Ujednání a Čestné prohlášení klienta. Po procesu odsouhlasení všech uvedených dokumentů byla žalované zaslána SMS zpráva s unikátním kódem, který žalovaná opsala do příslušného internetového formuláře, čímž dokončila tvorbu svého osobního titul a zároveň odeslala žádost o poskytnutí úvěru. SMS kód je uveden na poslední straně smlouvy o úvěru spolu s datem a jménem žalované. Smluvní dokumentace byla žalované odeslána na zadaný email. Projev vůle uzavřít smlouvu byl učiněn okamžikem odeslání žádosti o poskytnutí úvěru dle čl. III, bodu 1.8. smlouvy. Samotná smlouva o úvěru a související dokumenty pak byly žalovanou podepsány pomocí zadání verifikačního SMS kódu. Dokumenty nabyly platnosti a účinnosti zadáním SMS kódu dle čl. III., bodu 2 smlouvy. Žalované byla na zadaný bankovní účet odeslána požadovaná finanční částka, a to s variabilním symbolem složeným z rodného čísla žalované a dalších symbolů. Na základě Projektu fúze sloučením ze dne datum došlo ke sloučení zanikající právnická osoba, IČO se právnická osoba IČO. V rámci tohoto přešlo veškeré jmění zanikající společnosti na nástupnickou společnost. Tyto skutečnosti jsou dostupné ve veřejném rejstříku. Žalovaná své povinnosti nesplnila, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradila částku, k jejímuž plnění se zavázala. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne datum. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 21 808,93 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 6 900 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 535,49 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 3 062,47 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 450 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 846,97 Kč, nákladů na vymožení pohledávky ve výši 14 Kč. Ve smlouvě je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou a v žalobním návrhu představuje kapitalizovaný úrok. Výše kapitalizovaného úroku činí 10 611,96 Kč a je tvořena součtem nedoplatků poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 535,49 Kč, smluvními úroky za poskytnutí úvěru ve výši 3 062,47 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 14 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl vypočten z dlužné jistiny úvěru v sazbě dle platných právních předpisů od datum, od prvního dne prodlení do datum Smluvní úroky za poskytnutí úvěru představují roční úroky ve sjednané sazbě z nesplacené jistiny pohledávky za dobu od poskytnutí úvěru, tj. od datum do datum, dle tabulky na straně 2 smlouvy o úvěru. Náklady na vymožení pohledávky představují smluvně sjednané příslušenství pohledávky pro případ prodlení se splacením úvěru dle čl. VIII., bod 1 smlouvy o úvěru. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem prvního dne prodlení se splacením úvěru, tj. datum, od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum z jistiny ve výši 6 900 Kč do zaplacení. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne datum žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání. Dále, z důvodu nezaplacení závazku řádně a včas, byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn na základě čl. VIII., bodu 1 smlouvy o úvěru nárokovat si smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž byla žalobkyně v prodlení (jistina a poplatek za poskytnutí úvěru). Na žalobkyni byla tak postoupena v rámci postoupení pohledávky smluvní pokuta ve výši 3 450 Kč, která je tvořena nedoplatkem smluvní pokuty za prodlení žalované. Smluvní pokuta byla v souladu s  , o spotřebitelském úvěru vypočtena do výše 50 % jistiny úvěru.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení , odst. 2 směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. B0005965210040318. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 6 900 Kč. Datum poskytnutí úvěru datum, splatnost poskytnutého úvěru datum. Poplatek za poskytnutí úvěru byl uveden 2 877,99 Kč po slevě, 7 353,49 Kč před slevou, individuální sleva z poplatku za poskytnutí úvěru při včasném splacení 287,80 Kč Celkem tak byla žalovaná povinna uhradit částku 14 662,34 Kč před slevou, 9 717,04 Kč po slevě. Doba trvání úvěru činila 30 dní, roční úroková sazba činila 40 % p. a., RPSN činila 9 088,10 %. Sjednána tak byla jedna splátka úvěru splatná dne datum. Ve Formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru celková výše spotřebitelského úvěru činila 6 900 Kč, celková částka k úhradě činila 9 717 Kč RPSN činila 9 088 % /smlouva o úvěru na číslo 25 - 33 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 43 – 45 spisu, domácí platba ze dne datum na čl. 35 spisu/

7. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek. Přílohou je i označená KICREP číslo obsahující specifikaci pohledávky žalované. /smlouva o postoupení pohledávek na – 51 spisu, specifikace pohledávky – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu/ Žalované bylo adresováno oznámení o postoupení pohledávky dopisem ze dne datum /dopis – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu, podací arch na spisu/

8. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne datum, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. /předžalobní upomínka, podací lístek na čl. 34, 37 spisu, projekti vnitrostátní fúze sloučením na čl. 38 – 41 spisu/

9. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

10. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce č. B0005965210040318 pro částku 6 900 Kč, jíž se žalovaná zavázala uhradit v 1 splátce do datum. Úroková sazba činila 40 % p. a., RPSN byla uvedena 9 088,10 %. Poplatek za poskytnutí úvěru byl uveden 2 877,99 Kč po slevě, 7 353,49 Kč před slevou, individuální sleva z poplatku za poskytnutí úvěru při včasném splacení 287,80 Kč Celkem tak byla žalovaná povinna uhradit částku 14 662,34 Kč před slevou, 9 717,04 Kč po slevě, přičemž ve Formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru celková částka k úhradě byla uvedena ve výši 9 717 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvou o postoupení pohledávek. Žalované bylo adresováno oznámení o postoupení pohledávky. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne datum, předžalobní upomínka.

11. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

12. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ “).

13. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

14. Dle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu..

15. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Podle a 2 platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

22. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalované nebyly finanční prostředky poskytnuty ihned při uzavření smlouvy, byly převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě.

23. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

24. Dále, s ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v  , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L. a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. obec: C. H. příjmení, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková. V řízení bylo zjištěno, a toto koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že žalobkyně svá zjištění omezila pouze na údaje uvedené žalovanou v rámci kontraktačního procesu, který byl veden za užití prostředků na dálku. Jak bylo zjištěno ze smlouvy o úvěru, která obsahuje i podrobný popis kontraktačního procesu včetně způsobu přezkumu úvěruschopnosti klienta, tak tato je omezena výhradně na údaje uvedené klientem, článek III., bod 1.3 – číslo. Z těchto se podává, že klient pouze vybírá z připravených možností. Takto klient označuje především způsob výdělečné činnosti, typ příjmu (pracovní poměr, osoba samostatně výdělečně činná), uvádí své osobní údaje. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo omezeno pouze na údaje uvedené výhradně žalovanou, aniž byly od ní vyžádányy dokládající uvedená tvrzení. Nadto je nutno se při zkoumání úvěruschopnosti zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná.

25. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení titul, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o zápůjčce č. B0005965210040318 dle shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu a násl. o. z.

26. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla bezhotovostně převedena dne datum částka ve výši 6 900 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně o uvedenou částku bezdůvodně obohatila a je povinna toto plnění ve výši 6 900 Kč dle § 2993 o. z. vrátit. V řízení nebylo ani tvrzeno, natožpak prokázáno, že žalovaná na uvedenou částku cokoliv plnila. Žalovaná tak byla zavázána k úhradě částky 6 900 Kč s příslušenstvím, když žalobkyni rovněž náleží dle ve spojení s  o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení Žalovaná tudíž byla zavázána k úhradě úroku z prodlení z uvedené částky od datum když žalovaná měla vědomí, že uvedenou částku musí vrátit, nadále s ní nemá dispozici. Za období od datum do datum (do data postoupení pohledávky) činí kapitalizovaný úrok z prodlení částku 723,08 Kč. Pokud žalobkyně se domáhala úhrady částky kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 636,31 Kč, je soud žalobním žádáním vázán, proto bylo žalované uloženo uhradit je ve výši vymezené žalobním petitem. Nadále bylo žalované uloženo uhradit úrok z prodlení z částky 6 900 Kč od datum do zaplacení. V ostatních nárocích byl nárok žalobkyně shledán nedůvodným, proto byl v této části žalobní návrh zamítnut, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 10 611,96 Kč, smluvní pokuta ve výši 3 450 Kč Lhůta k plnění byla určena v souladu s 

27. O náhradě nákladů rozhodl soud dle Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně neúspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 20 961,96 Kč (6 900 Kč + 10 611,96 Kč + 3 450 Kč) - 100 %, přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 6 900 Kč – 32,92 %. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 100 % - 32,92 % = 67,08 %, přičemž žalovaná byla úspěšná ze 67,08 %, žalobkyně ze 32,92 %. 67,08 % - 32,92 % tak činí 34,16 % poměru úspěchu na straně žalované. Té však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.