Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 202/2020-53

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované, obec

o zaplacení 32 653 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 549,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 549,64 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 17 301 Kč, částky 2 2319,30 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 7 715,83 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 128,95 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a z částky 6 579,31 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a úroku 28 % ročně z částky 13 128,95 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 8 802,36 Kč, částky 1 279,64 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 4 331,18 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 972,10 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku 27 % ročně z částky 5 972,10 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 549,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 549,64 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 17 301 Kč, částky 2 2319,30 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 7 715,83 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 128,95 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a z částky 6 579,31 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a úroku 28 % ročně z částky 13 128,95 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 8 802,36 Kč, částky 1 279,64 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 4 331,18 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 972,10 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku 27 % ročně z částky 5 972,10 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 32 653 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalovaná uzavřela se právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ 1. smlouva“). Na základě 1. smlouvy byly žalované přenechány finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně kromě jistiny částku 12 961 Kč, sestávající z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy 2 586 Kč s úrokovou sazbou 28 % ročně, z poplatku za zpracování a doručení ve výši 1 625 Kč a částku za komfortní splácení v hotovosti ve výši 8 750 Kč, v 60 týdenních splátkách po 467 Kč a poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti a zbývá jí uhradit dluh celkem 23 850,64 Kč, z toho na jistině 13 128,95 Kč a příslušenství.

2. Dne datum uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ 2. smlouva“). Na základě 2. smlouvy byly žalované přenechány finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně kromě jistiny částku 12 842 Kč, sestávající z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy 2 655 Kč s úrokovou sazbou 27 % ročně, z odměny za administrativní zpracování ve výši 3 737 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 450 Kč, v 60 týdenních splátkách po 465 Kč a poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti a zbývá jí uhradit dluh celkem 8 802,36 Kč, z toho na jistině 5 972,10 Kč a příslušenství. Žalovaná ani přes písemné výzvy svůj dluh neuhradila.

3. Žalobkyně se z jednání dne datum omluvila, žalovaná se ve věci nevyjádřila, ani se k jednání nedostavila. Soud tedy dle jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Z 1. smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně přenechal dne datum žalované částku 15 000 Kč, když částku 10 660 Kč převzala žalovaná v hotovosti, a částka ve výši 4 340 Kč měla být dle smlouvy použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek vyplývající ze smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ dřívější smlouva o zápůjčce“ uzavřená mezi stranami smlouvy). Žalovaná se zavázala vrátit celkem 27 961 Kč, tedy jistinu 15 000 Kč a poplatky ve výši 12 961 Kč, sestávající z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy 2 586 Kč s úrokovou sazbou 28 % ročně, z poplatku za zpracování a doručení ve výši 1 625 Kč a částku za komfortní splácení v hotovosti ve výši 8 750 Kč, v 60 týdenních splátkách po 467 Kč.

5. Z 2. smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně přenechal dne datum žalované částku 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit celkem 27 842 Kč, tedy jistinu 15 000 Kč a poplatky ve výši 12 961 Kč, sestávající z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy 2 586 Kč s úrokovou sazbou 28 % ročně, z poplatku za zpracování a doručení ve výši 1 625 Kč a částku za komfortní splácení v hotovosti ve výši 8 750 Kč, v 60 týdenních splátkách po 467 Kč.

6. Z tvrzení žalobkyně a tabulky umoření vyplynulo, že žalovaná uhradila na 1. smlouvu částku 4 110,36 Kč a na 2. smlouvu částku 19 039,64 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uzavřela se svým právním předchůdcem ze dne datum a příslušné přílohy soud zjistil, že předmětné pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni ke dni datum, o čemž byla žalovaná vyrozuměna s upozorněním, že její dluh ze smluv o půjčkách ke dni postoupení činil 32 653 Kč bez příslušenství (oznámení ze dne datum). Oznámení bylo žalované odesláno dne datum (podací lístek).

8. Z výzvy k plnění ze dne datum, s podacím lístkem z datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu ze smlouvy.

9. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalované, že žije s rodiči, má 3 nezaopatřené děti, je svobodná, je na mateřské dovolené, její příjem je 7 600 Kč státní podpory, jiné příjmy 1 830 Kč, další příjem domácnosti činí 20 000 Kč, celkový příjem 29 430 Kč. Jako běžné měsíční výdaje jsou uvedeny výdaje na bydlení 1 000 Kč, výdaje na domácnost 8 300 Kč, výdaje na telefon 200 Kč, interní splátky 2 000 Kč, externí splátky zápůjček 1 317 Kč. Výdaje celkem 10 817 Kč. Jakožto použitelný příjem je uvedena částka 18 613 Kč.

10. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalované, že žije s rodiči, má 3 nezaopatřené děti, je svobodná, je na mateřské dovolené, její příjem je 7 600 Kč státní podpory, další příjem domácnosti činí 20 000 Kč, celkový příjem 27 600 Kč. Jako běžné měsíční výdaje jsou uvedeny výdaje na žadatele 12 000 Kč, interní splátky 1 900 Kč, externí splátky zápůjček 0 Kč.

11. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento skutkový závěr. Právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované dne datum částku 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit přenechané peníze spolu se souhrnným poplatkem v pravidelných týdenních splátkách, což však neučinila, když vrátila namísto 27 842 Kč částku 19 039,64 Kč. Právní předchůdce žalobkyně přenechal dále žalované dne datum částku 15 000 Kč, když částku 15 000 Kč převzala žalovaná v hotovosti, a částka ve výši 4 340 Kč měla být dle smlouvy použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek vyplývající z dřívější smlouvy o zápůjčce. Žalovaná se zavázala vrátit přenechané peníze spolu se souhrnným poplatkem v pravidelných týdenních splátkách, což však neučinila, když vrátila namísto sjednaných 27 961 Kč částku 4 110,36 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni.

12. Soud postupoval podle , (dále jen„ o.z.“), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy tedy k datum a datum a , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016.

13. Podle § 2390 o.z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

15. Podle § 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

16. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne datum a dne datum smlouvu o zápůjčce, avšak žalobkyně neprokázala, že věřitel – právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost, kterou mu stanoví § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy, tedy že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru na základě dostatečných informací a s odbornou péčí posoudil, zda je žalovaná schopna spotřebitelský úvěr splácet. Z provedených důkazů nevyplynulo jednoznačně, jaké byly příjmy a výdaje žalované, když žalobkyně nedoložila žádnéy, ze kterých by výše uvedená v zákaznické kartě vyplývala. Nebyly prokázány příjmy ani výdaje, když částka uvedená jako výdaje na žadatelku, pokud měla 3 nezaopatřené děti, ve výši 8 300 Kč (bez bydlení) a následně 12 000 Kč je nereálně nízká. K příjmu další osoby nelze přihlédnout, když jediným dlužníkem ze smlouvy byla žalovaná a poskytovatel se měl zabývat její schopnosti splácet závazek z vlastních příjmů (tedy vycházet z příjmů zhruba v 1/3 oproti zohledněným). V době uzavření 1. smlouvy byly žalovaná již zadlužená, splácela splátky závazků u právního předchůdce a rovněž u třetího subjektu, avšak žalobkyně neprokázala ani netvrdila, v jaké výši byly její celkové závazky a s jakou splatností. Žalobkyně proto neprokázala, že poskytovatel posoudil schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak mu ukládá citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost 1. smlouvy. Žalobkyně tak v tomto směru neunesla jak břemeno tvrzení. Navíc v době teprve šest měsíců po uzavření první smlouvy, uzavřel věřitel další 2. smlouvu, což zvyšovalo nároky na povinnost věřitele posoudit schopnost žalované splácet další úvěr a naznačovalo závěr, že žalovaná nedisponuje dostatečnými příjmy vzhledem ke svým výdajům. Soud proto posoudil uzavřené smlouvy o zápůjčce ve smyslu smlouvy o spotřebitelském úvěru s ohledem na nesplnění požadavku stanoveného v zákoně o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v rozhodné době jako neplatné. Tento závěr je přitom zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). I s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (právnická osoba v . jméno příjmení a další) v citovaném nálezu Ústavní soud uvedl, že„ poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady)“.

20. Žalobkyně však prokázala předání finančních prostředků ve výši 15 000 Kč a 10 660 Kč žalované, proto soud právní vztah mezi účastníky posoudil jako bezdůvodné obohacení, neboť právní předchůdce žalobkyně žalované plnil bez právního důvodu. Z tvrzení samotné žalobkyně vyplynulo, že žalovaná uhradila na 1. smlouvu částku 4 110,36 Kč (druhou v pořadí), je tak zřejmé, že na poskytnuté částce ve výši 10 660 Kč tak žalovaná dluží 6 549,64 Kč. V této části byla žaloba úspěšná, neboť žalobkyně prokázala svou aktivní věcnou legitimaci a nárok byl výrokem I. částečně přiznán. K částce 4 340 Kč, která měla být dle smlouvy započtena na dřívější smlouvu o zápůjčce, soud dodává, že žalobce neprokázal existenci této dřívější smlouvy o zápůjčce a nelze tak dovodit, že by v rozsahu této částky na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení plněním za jiného. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud jí uložil povinnost zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 28. 2. 2020 do zaplacení, neboť dluh byl splatný až na základě první prokázané výzvy, (nikoli splatností poslední splátky dle neplatné smlouvy), odeslané dne datum, pokud byla výzva dle o.z. doručena dne 17. 2. 2020 a částka mohla být uhrazena následujících 10 dnů, pak prodlení nastalo dne 28. 2. 2020 v souladu s  o.z. Soud přiznal úroky z prodlení, a v souladu s požadavkem žalobkyně, byť zákonná výše dle byla vyšší. Ve zbytku nároku plynoucí z neplatně uzavřené 1. smlouvy o zápůjčce (druhé v pořadí) byla žaloba výrokem II. zamítnuta, neboť požadované částky měly základ v neplatné smlouvě. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle , (dále jen ).

21. Z tvrzení samotné žalobkyně vyplynulo, že žalovaná uhradila na 2. smlouvu částku 19 039,64 Kč (první v pořadí), je tak zřejmé, že na poskytnuté částce 15 000 Kč, tak žalovaná již nedluží ničeho. Vzhledem k tomu byla žaloba v této části výrokem III. zamítnuta, neboť požadované částky měly základ v neplatné smlouvě.

22. Ve smyslu ustanovení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější žalované (po odečtení úspěchu od neúspěchu a při zohlednění příslušenství kapitalizovaného k datu rozhodování soudu) žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, a to písemně ve dvojím vyhotovení.

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ust. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ().