Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 31/2021-76
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 14 001,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč č se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 960 Kč od 31. 7. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 280 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 960 Kč od 30. 9. 2018 do 30. 7. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 7 960 Kč od 31. 7. 2020 do zaplacení a částky 5 721,48 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 315 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, titul za jménem, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč č se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 960 Kč od 31. 7. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 280 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 960 Kč od 30. 9. 2018 do 30. 7. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 7 960 Kč od 31. 7. 2020 do zaplacení a částky 5 721,48 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 315 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 9. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 8 280 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 960 Kč od 30. 9. 2018 do zaplacení a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 821,48 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi právnická osoba a žalovaným byla dne 29. 8. 2017 sjednána smlouva o úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr v částce 8 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit věřiteli spolu s úrokem a poplatky za vyhodnocení a správu úvěru, za uzavření smlouvy, za sjednání úvěru a za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti, a to ve 13 pravidelných splátkách. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas a nadále dluží 8 280 Kč. Z důvodu jeho prodlení vzniklo věřiteli také právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru od 30. 9. 2018 do zaplacení a dále na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 8 280 Kč, která je uplatňována za dobu od 30. 9. 2018 do 20. 8. 2020 a činí 5 721,48 Kč. Pohledávku za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy postoupil původní věřitel, resp. právnická osoba, na kterou byla část závodu původního věřitele zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů převedena) smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 právnická osoba a tato společnost ji postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020. Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem byl podstatný jeho pravidelný a prokazatelný měsíční příjem po odečtení jeho závazků a pravidelných výdajů a žalovaný předložil pro získání úvěru doklady totožnosti a výpis z bankovního účtu, pracovní smlouvu či jiné potvrzení o výši příjmu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Ze smlouvy o úvěru číslo 2017 číslo ze dne 29. 8. 2017 má soud za prokázáno, že tato byla sjednána mezi právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem a věřitel se v ní zavázal poskytnout dlužníkovi bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaný potvrdil převzetí poskytnuté jistiny v hotovosti podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit splatit věřiteli poskytnutou jistinu s úrokem ve výši 25,85 % ročně, s poplatkem za správu úvěru ve výši 1 760 Kč a s poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 1 520 Kč, celkem mělo být uhrazeno 13 520 Kč ve 13 splátkách po 1 040 Kč splatných k 29. dni v měsíci. Ve smlouvě bylo ujednáno, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoli splátku řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení a také úroky z prodlení v zákonné výši. Spolu s úvěrovou smlouvou byl žalovanému předán předpis splátek, jakož i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, což žalovaný stvrdil podpisem, přičemž tento formulář obsahuje základní parametry úvěru.
4. Úvěr byl žalovanému poskytnut na základě žádosti žalovaného o úvěr sepsané dne 29. 8. 2017, ze které má soud za prokázáno, že jsou zde uvedeny osobní údaje žalovaného, že je svobodný, v domácnosti žijí 2 osoby a v ní jedna vyživovaná osoba ve věku do 6 let, jeho zaměstnavatelem je právnická osoba (což bylo prokázáno dodatkem k pracovní smlouvě ze dne 31. 3. 2017 včetně písemného pokynu) s tím, že žalovaný prohlásil, že je zaměstnaný na dobu určitou do 31. 12. 2017 s příjmem 15 192 Kč a s příjmem celé domácnosti 22 192 Kč. Výdaje žalovaného na bydlení činí 8 010 Kč a na energie 1 050 Kč, na stravu 3 000 Kč a ostatní výdaje činí 500 Kč, takže jeho průměrné výdaje činí 6 280 Kč a výdaje celé domácnosti činí 12 560 Kč. Žalovaný doložil výplatní pásky a pracovní smlouvu, smlouvy o nájmu a SIPO. Dle výplatních lístků čistý měsíční příjem žalovaného za měsíc květen 2017 činil 15 938 Kč, za měsíc červen 2017 částku 9 971 Kč a za měsíc červenec 2017 činil 19 668 Kč. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi právnická osoba a jméno příjmení bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 24. 8. 2017 a jméno příjmení byl na dobu od 1. 9. 2017 do 31. 12. 2017 předán do nájmu byt na adrese adresa žalovaného. Z platebních dokladů SIPO za měsíce červen až srpen 2017 soud zjistil, že jméno příjmení hradí nájemné 8 010 Kč, zálohy na plyn 180 Kč, za elektřinu 870 Kč a za telekomunikační poplatky 529 Kč, resp. 589 Kč. Dle scoringu provedeného zástupcem věřitele, který sjednával úvěrovou smlouvu s žalovaným, bylo zjištěno, že dle výsledku finanční analýzy je možno žalovanému poskytnout úvěr s maximální výši měsíční splátky 7 912 Kč.
5. Smlouvou o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 sjednanou mezi právnická osoba jako prodávajícím a právnická osoba jako kupujícím má soud za prokázáno, že na jejím základě došlo k převodu vlastnického práva na kupujícího k části závodu prodávajícího, tvořícího mj. veškeré úvěrové smlouvy prodávajícího poskytnuté svým klientům specifikované v příloze číslo smlouvy, přičemž mezi těmito smlouvami je i smlouva číslo 2017 číslo sjednaná s žalovaným, jak má soud za prokázáno z této přílohy ke smlouvě.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 má soud za prokázáno, že právnická osoba jako postupitel postoupil právnická osoba jako postupníkovi pohledávky za dlužníky specifikované v příloze číslo k této smlouvě, přičemž z této přílohy má soud za prokázáno, že mezi postoupenými pohledávkami je pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo 2017 číslo.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 má soud za prokázáno, že právnická osoba postoupila mj. pohledávku za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy žalobkyni (prokázáno přílohou číslo k této smlouvě).
8. Předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2020 vyzývala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo 2017 číslo v celkové výši 19 455,28 Kč a tato výzva byla žalovanému odeslána dne 24. 7. 2020, jak má soud za prokázáno z podacího lístku.
9. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a tuto povinnost splnila tím, že mu předala tuto částku při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu se sjednanými úroky a poplatky, tedy celkem měl zaplatit 13 520 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1 040 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 8 280 Kč jako nesplacený úvěr a dále částku 5 721,48 Kč jako smluvní pokutu. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z.
10. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěry schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěry schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost splnila. Ve smlouvě o úvěru je toliko uvedeno, jaký má žalovaný příjem, kde je zaměstnán (tato skutečnost byla prokázána výplatními lístky) a jaké má výdaje, resp. náklady na bydlení a energie, což bylo doloženo nájemní smlouvou a doklady o platbách SIPO, které jsou však vedeny na osobu odlišnou od žalovaného. Není tedy zřejmé, jaký má žalovaný k této osobě vztah, navíc je uváděno, že v domácnosti žije další vyživovaná osoba, což nebylo náležitě zohledněno. Žalobkyně se k soudnímu jednání nedostavila a soud ji proto nemohl poučit o potřebě dalších tvrzení a důkazů ve vztahu k dostatečnému prověření úvěruschopnosti žalovaného před sjednáním úvěrové smlouvy, přičemž toto poučení soud poskytuje zásadně při jednání ve smyslu ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní o této skutečnosti, které je na její straně. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu.
11. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 8 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení právě o tuto částku ve smyslu § 2991 o. z. a žalovaný je povinen toto plnění žalobkyni vrátit dle § 2993 o. z. a dle § 86 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. Ničeho dalšího z úvěrové smlouvy žalovanému poskytnuto nebylo. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na úvěr něčeho uhradil, a proto soud žalobě vyhověl co do částky 8 000 Kč včetně úroků z prodlení, na které má žalobkyně nárok podle ust. § 1970 o. z. a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky byly žalobkyni přiznány nikoli z částky 8 000 Kč, ale v souladu s žalobním požadavkem z částky 7 960 Kč, a to od 31. 7. 2020 do zaplacení, neboť žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně, která mu byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 24. 7. 2020 bez uvedení termínu splnění. Soud proto dle § 573 o. z. vycházel z toho, že zásilka žalovanému došla třetí pracovní den po odeslání, tedy 29. 7. 2020, žalovaný měl následující den na plnění a pokud dlužnou částku neuhradil, je od 31. 7. 2020 v prodlení. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 8,25 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Ve zbývající části, tedy v rozsahu úroku z prodlení z částky 7 960 Kč ve výši 0,75 % ročně od 31. 7. 2020 do zaplacení byla žaloba zamítnuta, neboť na ni nevznikl žalobkyni nárok, stejně tak byla zamítnuta žaloba o částku 280 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 960 Kč od 30. 9. 2018 do 30. 7. 2020, jakož i požadavek na úhradu smluvní pokuty ve výši 5 721,48 Kč, neboť se jedná o částky, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě.
13. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zavázal soud žalovaného, zaplatil žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 14 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 43 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 57 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis tzv. formulářové žaloby, včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 tarifu a 21% DPH z částky 1 200 Kč, což činí 252 Kč. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 315 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) do tří dnů o právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve třech vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.