Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 142/2020-66

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kalnou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 41 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 500 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 28 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 022,95 Kč, s úrokem ve výši 19,34 % ročně z částky 32 277,71 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 966,92 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 32 277,71 Kč od 30. 11.2019 do 30. 12. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18 77,71 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 141 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 500 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 28 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 022,95 Kč, s úrokem ve výši 19,34 % ročně z částky 32 277,71 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 966,92 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 32 277,71 Kč od 30. 11.2019 do 30. 12. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18 77,71 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 141 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení dluhu v celkové výši 41 500 Kč s příslušenstvím (spočívajícím ve sjednaném úroku a v zákonném úroku z prodlení) z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná uzavřela dne datum se právnická osoba anonymizována tři slova, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžení prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 28 000 Kč, sestávajícím z úroku ve výši 7 000 Kč (při sjednané úrokové sazbě ve výši 19,34 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách. Svou povinnost splnila jen částečně, neboť z titulu této smlouvy uhradila žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, částku 21 500 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni.

2. Žalovaná potvrdila, že smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela a splácela dle splátkového kalendáře až do června 2018. Pak ale nastoupila na dlouhodobou anonymizováno, navíc musela platit výživné ve výši 2 000 Kč na nezletilou dceru. Počátkem roku 2019 opětovně anonymizováno, proto nebyla schopna dluh splácet. Měla další závazky vůči nebankovním společnostem. Požádala o možnost splátek ve výši 3 000 Kč, resp. 2 500 Kč měsíčně.

3. S ohledem na vyjádření žalované navrhla žalobkyně rozhodnout rozsudkem pro uznání, nicméně soud pro takový postup neshledal podmínky, když samotné vyjádření žalované obsahovalo toliko potvrzení uzavření smlouvy o úvěru, nikoliv však uznání výše dluhu. Vyjádření žalované lze posoudit jako žádost o splátkový kalendář.

4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. Z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované téhož dne částku 35 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 28 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 1 050 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjistila příjmy a výdaje žalované. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplývá, že žalovaná byla zaměstnána na plný pracovní úvazek jako směnárnice s čistým příjmem ve výši 12 500 Kč měsíčně a dalším příjmem ve výši 6 500 Kč. Z karty není jednoznačné, zda byla žalovaná zaměstnána na dobu určitou či neurčitou, neboť obě položky byly zaškrtnuty s tím, že položka„ doba určitá“ byla navíc zakroužkována. Současně však nebylo uvedeno, dokdy byla pracovní smlouva uzavřena. Žalovaná vedla společnou domácnost s partnerem, bydlela v nájmu a neměla nezaopatřené děti. Výdaje na bydlení byly ve výši 5 500 Kč a osobní výdaje ve výši 4 000 Kč měsíčně. Neměla půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně ani u jiné společnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne datum, kterým byla současně vyzvána k úhradě dluhu v celkové výši 44 500 Kč bez příslušenství do 10 dnů od data doručení dopisu. Dopis byl žalované odeslán dne datum, jak vyplývá z příslušného podacího lístku. příjmení dluhu žalovaná ani přes písemnou výzvu neuhradila.

5. Podle věty první , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

6. Podle věty druhé , poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

10. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, neboť soud posoudil postoupení pohledávky za žalovanou jako platné. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 35 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru dne datum. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy, neboť na tento úvěr je třeba pohlížet jako na spotřebitelský úvěr dle , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, poté, co splnil všechna kritéria tohoto zákona pro to, aby se při posuzování věci rovněž uplatnil. Povinnost zkoumat úvěruschopnost spotřebitele předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalované. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele.

12. Z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, posuzovala schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, neboť údaje, ze kterých právní předchůdkyně žalobkyně vycházela, nepostačují k tomu, aby bylo možné dospět k závěru o úvěruschopnosti žalované. Spíše naopak. Žalovaná byla zaměstnána jako směnárnice na plný pracovní úvazek s pravidelným minimálním příjmem ve výši 12 500 Kč měsíčně. Dále měla další příjem ve výši 6 500 Kč z brigády, avšak není zřejmý původ tohoto příjmu ani otázka jeho pravidelnosti. Navíc z karty zákazníka není zřejmé, zda byla žalovaná zaměstnána na dobu určitou či neurčitou. Ve vztahu k uvažovanému příjmu byla navíc splátka velmi vysoká, neboť odpovídala více jak jeho pětině. Pro případnou mimořádnou situaci nebylo pamatováno na určitou rezervu, která by umožnila situaci překonat. Žalobkyně proto neprokázala, že posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy.

13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získala majetkový prospěch ve výši 35 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto by jí měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Z tvrzení žalobkyně pak vyplývá, že žalovaná již z titulu zamýšlené smlouvy o úvěru uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 21 500 Kč, proto jí zbývá zaplatit částku 13 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalované prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě dne datum (oznámení postoupení). Touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle o. z. a bral dopis za doručený dne datum Lhůta k plnění žalované uplynula dne 30. 12. 2019 a počínaje dnem 31. 12. 2019 byla s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s  , neboť žalovaná své současné poměry, kterými by žádost o splátky odůvodnila, nedoložila. Navíc se postupem času její vyjádření k výši splátek, které by byla schopna hradit, měnilo a z pohledu soudu působilo nepřesvědčivě k tomu, že se lze na vyjádření žalované ve vztahu k výši částky, kterou je schopna hradit, spolehnout.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žalobkyně je povinna uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 47 %, neboť žalovaná byla úspěšná co do částky 15 014,58 Kč a neúspěšná co do částky 41 970,49 Kč. Míra jejího úspěchu tedy odpovídala částce 26 955,91 Kč z uplatněných 56 985,07 Kč. V případě plného úspěchu by žalovanému náležela náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč, za písemné vyjádření ve věci, v souladu s , konkrétně v souladu s  vyhlášky ve spojení s  vyhlášky. V tomto případě soud žalobkyni uložil, aby žalované uhradila částku 141 Kč dle míry úspěchu ve věci. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla podle určena třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně s odůvodněním.

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ustanovení ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ().