Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 19/2021-43
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul titul jméno příjmení titul za jménem
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 25 480 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 900 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 013,16 Kč a úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 8 900 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 900 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 013,16 Kč a úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 8 900 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 25 480 Kč a příslušenství. Tvrdila, že dne datum uzavřela její pr. předchůdkyně, spol. právnická osoba, se žalovanou smlouvu o úvěru. Žalovaná převzala v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o úvěru částku 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit 12 960 Kč (z toho úrok 28 % jistiny). Celkem se tak žalovaná zavázal vrátit částku 30 960 Kč ve 13 měsíčních splátkách ve výši 2 340 Kč. Žalovaná však nehradila řádně a včas – dostala se do prodlení, úvěrující proto využila své právo dluh zesplatnit. Ke dni zesplatnění 29. 7. 2017 dluh činil 15 480 Kč (vše na jistině). Pohledávka byla v rámci prodeje části závodu převedena na právnická osoba a tato společnost pohledávku postoupila žalobkyni s účinností ke dni datum. Předmětem žaloby je tedy jistina 15 480 Kč, smluvní pokuta 10 000 Kč, úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 4 186,38 Kč, úrok z úvěru ve výši 12,95 % p.a. z dlužné jistiny od 21. 5. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení 8,05 % denně od 21. 5. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.
3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř. “).
4. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku 18 000 Kč, kterou se zavázala vrátit a vedle toho zaplatit„ celkové náklady spotřebitelského úvěru“ v celkové výši 12 960 Kč tvořené: úrokem ve výši 28 % z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut (ve smlouvě je uveden i přepočet této výše na roční sazbu 25,85 % p.a.), administrativním poplatkem 540 Kč splatný při výplatě úvěru a úplatou v 13 měsíčních splátkách po 2 340 Kč. V čl. IV.2 je stanovena smluvní pokuta 0,2 % denně z částky, s níž je dlužník v prodlení. Smluvní pokuta není omezena časově ani absolutní částkou. V čl. IV.3 byla ujednána možnost zesplatnění.
5. Ze smlouvy o prodeji části závodu a ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, pohledávka, byla postoupena na žalobkyni.
6. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaná zaplatila více než z žaloby vyplývajících 15 480 Kč.
7. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, která jsou ve vzájemném souladu.
8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:
9. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o úvěru podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ OZ“), a zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a n. OZ ).
10. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 577 OZ platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
13. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.
14. Podle odst. 2 téhož paragrafu platí, že k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.
15. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
16. Ze skutkových zjištění a citované úpravy je zřejmé, že žalobkyně má právo na vrácení jistiny.
17. Co se týče„ nákladů spotřebitelského úvěru“, tyto jsou cenou služby, jsou proto vyloučeny z přezkumu optikou přiměřenosti dle § 1813 OZ . Je však možné je přezkoumávat z hlediska souladu s dobrými mravy. Celková výše„ nákladů spotřebitelského úvěru“ činila 12 960 Kč, tedy 72 % jistiny (ročně cca 66 %). Tato částka plní funkci odměny za poskytnutí peněžních prostředků (úroku) a má pokrývat náklady žalobce, jeho rizika a umožnit dosažení zisku. Průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v červenci 2016 (dle údajů ČNB – databáze ARAD dostupné z https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=AAABAA&p_sestuid=&p_lang) 10,80 % p. a. Při zohlednění rizik a nákladů žalobkyně jako nebankovního poskytovatele úvěrů by bylo možné uvažovat o přípustnosti dvojnásobné sazby oproti sazbám bankovním, tedy kolem 20 % p. a. Roční„ Náklady spotřebitelského úvěru“ byly oproti takto uvažované sazbě ovšem více než trojnásobné.
18. Soud proto postupně posuzoval jednotlivé složky„ nákladů spotřebitelského úvěru“. Ujednání o úroku 28 % z jistiny (5 040 Kč) považoval za souladné s dobrými mravy i zákonem. Ke stejnému závěru došel i ohledně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 540 Kč.
19. Spolu s úrokem 5 040 Kč by však další položka nákladů, tj.„ úplata“ 7 380 Kč (zbývající výše nákladů), již dosahovala právě více než trojnásobku shora dovozené maximální přípustné výše odměny za poskytnutí peněžních prostředků. Bylo by tak na místě uvažovat o neplatnosti ujednání o úplatě pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 OZ . Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost opřenou o množstevní rozsah (výši částky), přistoupil soud k moderaci tohoto rozsahu podle § 577 OZ tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran.„ Úplatu“ proto moderoval na 800 Kč (po moderaci i s úrokem 35,4 % jistiny, cca 32 % p. a.).
20. Žalobkyně nemá nárok ani na smluvní pokutu. Smluvní pokuta není cenou plnění, lze ji tedy poměřovat optikou § 1813 OZ . Ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,2 % z dlužné částky denně, stanovené pouze pro případ nesplnění povinnosti žalované – spotřebitele, ve smlouvě předtištěné (tedy individuálně neprojednané), za situace, kdy pokuta není nijak smluvně omezena (časově ani maximální výší – je tedy umožněn její nárůst do extrémní výše), s ohledem na její denní výši zakládá významnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele. K ujednání o smluvní pokutě se tedy nepřihlíží (§ 1812 odst. 2 OZ ). Žalobou tedy nebylo možno uplatnit ani smluvní pokutu v omezeném rozsahu.
1. Stejně tak nemá právo na žalovaný běžící úrok 12,95 % ročně z dlužné jistiny. Úrok byl ve smlouvě sjednán jasně ve výši 28 % z jistiny, tedy nikoliv jako běžící. Je pravda, že smlouva zmiňuje i úrokovou sazbu roční – i pokud bychom na základě informace o roční úrokové sazbě (kterou soud považuje skutečně pouze za informativní, jejím účelem je splnit požadavky kladené zákonem o spotř. úvěru) uvažovali o tom, že úrok byl sjednán jako běžící, jednalo by se o střet dvou výkladů (úrok v absolutní částce určené poměrem jistiny x úrok bežící), přičemž pro spotřebitele výhodnější a tedy přednostní (§ 1812 odst. 1 OZ ) by byl výklad o úroku ujednaném v absolutní částce určené poměrem jistiny. Žádný běžící úrok tedy není na místě, a to ani v nižší sazbě.
21. Lze shrnout, že po moderaci a zohlednění zdánlivosti ujednání o smluvní pokutě měla žalovaná zaplatit celkem 24 380 Kč. Zaplatila celkem 15 480 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal částku 8 900 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 2 013,16 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 900 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení (§ 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ). Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
22. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Úspěšnější byla žalovaná, avšak ta žádné náklady nevynaložila, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
23. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.