Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 38/2021-50

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa

zastoupená advokátem titul titul jméno příjmení, titul za jménem

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 56 718 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni

- 23 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 146,16 Kč od 27. 11. 2015 do zaplacení,

- 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 520 Kč od 29. 3. 2016 do zaplacení,

- 13 690 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 678,92 Kč od 22. 3. 2016 do zaplacení,

vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dalších

-) 10 477 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 897,86 Kč a s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 19 146,16 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,

-) 8 811 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 746,16 Kč, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 6 108,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného ve výroku I. tohoto rozsudku, a

-) kapitalizovaného úroku ve výši 9 415,15 Kč a úroku ve výši 19 % ročně z částky 12 678,92 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,

zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 5 001 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> <b>- 23 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 146,16 Kč od 27. 11. 2015 do zaplacení,</b> <b>- 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 520 Kč od 29. 3. 2016 do zaplacení,</b> <b>- 13 690 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 678,92 Kč od 22. 3. 2016 do zaplacení,</b> <b>vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dalších</b> <b>-) 10 477 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 897,86 Kč a s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 19 146,16 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) 8 811 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 746,16 Kč, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 6 108,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného ve výroku I. tohoto rozsudku, a</b> <b>-) kapitalizovaného úroku ve výši 9 415,15 Kč a úroku ve výši 19 % ročně z částky 12 678,92 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,</b> <b>zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 5 001 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 26. 1. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 33 697 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 897,86 Kč odpovídajícím sazbě 20,50 % ročně z částky 19 146,16 Kč za dobu od 25. 10. 2016 do 20. 1. 2020, úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 19 146,16 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 490,44 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 19 146,16 Kč za dobu od 27. 11. 2015 do 20. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 19 146,16 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne 31. 8. 2015. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek v souhrnné výši 17 557 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradila 4 860 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, a to ve výši 33 697 Kč. Tato částka sestávala z dlužné jistiny ve výši 19 146,16 Kč a nesplacené části souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 14 550,84 Kč. Zmíněné částky si žalobkyně podanou žalobou nárokovala, a to včetně shora popsaného příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 9 331 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 746,16 Kč odpovídajícím sazbě 19,98 % ročně z částky 6 108,32 Kč za dobu od 22. 3. 2016 do 20. 1. 2020, úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 6 108,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 902,68 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 6 108,32 Kč za dobu od 29. 3. 2016 do 20. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 6 108,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 26. 1. 2015. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek v souhrnné výši 14 213 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradila 21 882 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, a to ve výši 9 331 Kč. Tato částka sestávala z dlužné jistiny ve výši 6 108,32 Kč a nesplacené části souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 222,68 Kč. Zmíněné částky si žalobkyně podanou žalobou nárokovala, a to včetně shora popsaného příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.

3. V neposlední řadě si žalobkyně dále nárokovala zaplacení částky 13 690 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 415,15 Kč odpovídajícím sazbě 19 % ročně z částky 12 678,92 Kč za dobu od 15. 3. 2016 do 20. 1. 2020, úrokem ve výši 19 % ročně z částky 12 678,92 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 969,21 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 12 678,92 Kč za dobu od 22. 3. 2016 do 20. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 12 678,92 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 14. 4. 2014. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok a poplatek za administrativní činnost v souhrnné výši 22 091 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradila 58 401 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, a to ve výši 13 690 Kč. Tato částka sestávala z dlužné jistiny ve výši 12 678,92 Kč a nesplacené části souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 011,08 Kč. Zmíněné částky si žalobkyně podanou žalobou nárokovala, a to včetně shora popsaného příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.

4. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.

5. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť se žádný z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

6. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 31. 8. 2015, jejíž nedílnou součást tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 2 765 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 315 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 477 Kč, to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 643 Kč, respektive 620 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka měla být dle smlouvy splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Dle čl. 4 smluvních podmínek činila úroková sazba předmětné zápůjčky 20,50 % ročně, RPSN pak dle čl. 3 smluvních podmínek 68,70 %.

7. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 26. 1. 2015, jejíž nedílnou součást tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 2 171 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 231 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 811 Kč, to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 521 Kč, respektive 474 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka měla být dle smlouvy splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Dle čl. 4 smluvních podmínek činila úroková sazba předmětné zápůjčky 19,98 % ročně, RPSN pak dle čl. 3 smluvních podmínek 63,93 %.

8. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 14. 4. 2014, jejíž nedílnou součást tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 10 364 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 11 727 Kč, to vše ve 100 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 721 Kč, respektive 712 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka měla být dle smlouvy splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Dle čl. 4 smluvních podmínek činila úroková sazba předmětné zápůjčky 19 % ročně, RPSN pak dle čl. 3 smluvních podmínek 49,70 %.

9. Z platební historie vztahující se ke všem třem shora uvedeným smlouvám soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh ze smlouvy uzavřené dne 31. 8. 2015 celkem uhradila 4 860 Kč, na dluh ze smlouvy uzavřené 26. 1. 2015 21 882 Kč a na dluh ze smlouvy uzavřené 14. 4. 2014 58 401 Kč.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 1. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávky ze všech tří shora uvedených smluv byly s účinností k datu uzavření postupní smlouvy postoupeny na žalobkyni.

11. Z oznámení o postoupení pohledávek z 20. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou písemně o postoupení všech tří pohledávek na žalobkyni a vyzval ji, aby na svůj dluh z předmětných smluv plnila již výhradně ve prospěch žalobkyně. Dle přiloženého poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalované dne 14. 2. 2020.

12. Z předžalobní výzvy z 23. 4. 2020, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku odeslána žalované dne 24. 4. 2020, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 98 909,38 Kč vzniklého z titulu shora uvedených smluv ve lhůtě do 30. 4. 2020 s upozorněním, že pokud nebude dluh zaplacen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

13. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci:

Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi ním a žalovanou dne 31. 8. 2015 poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 2 765 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 315 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 477 Kč, to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 643 Kč, respektive 620 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Dle čl. 4 smluvních podmínek činila úroková sazba předmětné zápůjčky 20,50 % ročně. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly již dříve uzavřeny další dvě smlouvy o zápůjčce, a to dne 26. 1. 2015, respektive dne 14. 4. 2014. Na podkladě těchto smluv byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, respektive 50 000 Kč. Žalovaná se i v případě těchto smluv zavázala k vrácení poskytnutých prostředků a dále k zaplacení souvisejících plateb. Dle smlouvy z 26. 1. 2015 byla povinna uhradit úrok 2 171 Kč, administrativní poplatek 3 231 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 8 811 Kč, přičemž celkovou dlužnou částku ve výši 31 213 Kč měla žalovaná uhradit v 60 týdenních splátkách, jejichž výše činila 521 Kč, respektive 474 Kč, pokud jde o poslední splátku. Dle čl. 4 smluvních podmínek právního předchůdce žalobkyně činila výše úrokové sazby předmětné zápůjčky 19,98 % ročně. Jinak byly podmínky splácení zápůjčky de facto totožné jako ve smlouvě z 31. 8. 2015 Smlouva ze 14. 4. 2014 pak neobsahovala závazek žalované k úhradě poplatku za hotovostní inkaso splátek, žalovaná dle této smlouvy byla povinna vedle vrácení poskytnuté jistiny zaplatit úrok ve výši 10 364 Kč a administrativní poplatek ve výši 11 727 Kč, to vše ve 100 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 721 Kč, respektive 712 Kč, pokud jde o poslední splátku. I v tomto případě byla informace o výši úrokové sazby zápůjčky obsažena ve smluvních podmínkách, dle jejich čl. 4 činila 19 % ročně. Ostatní smluvní podmínky byly i v této smlouvě totožné jako u dvou shora uvedených smluv. Pohledávky ze všech uvedených smluv byly s účinností k 20. 1. 2020 postoupeny na žalobkyni, o čemž byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně písemně informována. Žalobkyně sama následně prostřednictvím svého zástupce písemně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu vzniklého z předmětných smluv.

14. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smluv o zápůjčce uzavřených dle o. z., na něž zároveň s ohledem na datum uzavření smluv dopadají příslušná ustanovení , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů účinného do 30. 11. 2016.

15. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

17. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je neplatné rovněž právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

22. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou ani jedné ze smluv, z nichž dovozovala své žalobou uplatněné nároky, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou všech žalobou uplatněných pohledávek včetně jejich příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikly celkem tři závazkové právní vztahy založené smlouvami o zápůjčkách uzavřenými ve smyslu § 2390 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek ze všech těchto smluv splnil, neboť žalované ve všech třech případech poskytl peněžní prostředky v ujednané výši.

23. Žalované tak na základě předmětných smluv a rovněž i dle citovaného § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. vznikla povinnost vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit sjednaný úrok.

24. Úrok byl v samotném textu všech tří smluv, jejichž smluvní podmínky, jak již soud zmínil, byly až na konkrétní výši jistiny a částek, které měla žalovaná uhradit v souvislosti s poskytnutím zápůjčky, obdobné (pouze ve smlouvě ze 14. 4. 2014 absentovalo ujednání o poplatku za hotovostní inkaso splátek), sjednán absolutními částkami 2 765 Kč, 2 171 Kč, respektive 10 364 Kč. Žalovaná se však ve smlouvách zavázala také k úhradě poplatku za administrativní činnost ve výši 4 315 Kč, 3 231 Kč, respektive 11 727 Kč. Zmíněný poplatek sice dle smluv představoval samostatnou platbu, v podstatě je však třeba jej rovněž považovat za jakousi skrytou podobu úroku, neboť jde jen o další plnění požadované právním předchůdcem žalobkyně za poskytnutí zápůjčky. Smysl tohoto poplatku se totiž v podstatě překrývá s účelem smluvních úroků, neboť, stejně jako sjednaný úrok, i poplatek za administrativní činnost sloužil na jedné straně k pokrytí nákladů právního předchůdce žalobkyně souvisejících s poskytnutím peněžních prostředků, na straně druhé přinejmenším částečně i k dosažení jeho obchodního zisku. Z uvedených důvodů soud zmíněný poplatek za administrativní činnost hodnotil jako součást úplaty za poskytnutí zápůjčky a jeho výši posuzoval společně s výší sjednaného úroku. Dospěl přitom k závěru, že ve všech třech případech částky odpovídající součtu smluvního úroku a poplatku za administrativní činnost nelze považovat za nepřiměřenou úplatu ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a dalším okolnostem, za kterých byly všechny zápůjčky sjednány, a že právnímu předchůdci žalobkyně proto na základě předmětných smluv vznikl ve všech třech případech i nárok na úhradu těchto částek.

25. Předmětem smluv o zápůjčce uzavřených 31. 8. 2015 a 26. 1. 2015 bylo dále i ujednání o povinnosti žalované zaplatit poplatek za hotovostní inkaso splátek. Jeho výše činila ve smlouvě z 31. 8. 2015 10 477 Kč, ve smlouvě z 26. 1. 2015 8 811 Kč. Soud i tato ujednání hodnotil z hlediska jejich přiměřenosti a souladu s dobrými mravy. Vycházel v prvé řadě z toho, že zde existovala možnost úhrady sjednaných splátek zápůjček formou bezhotovostních plateb, které jsou již dlouhou dobu v platebním styku naprosto běžně využívány. I pokud by soud pominul fakt, že mnohé bankovní domy již delší dobu podobné platby provádí bez jakýchkoliv poplatků, je evidentní, že náklady vzniklé právnímu předchůdci žalobkyně při bezhotovostní formě splácení zápůjček by v každém případě oproti shora uvedenému poplatku byly naprosto minimální. Obecně lze samozřejmě konstatovat, že je zcela na vůli smluvních stran, jakou formu splácení zápůjčky si ve smlouvě sjednají. V řešené věci však byly mezi účastníky uzavřeny smlouvy formulářového typu, přičemž je otázkou, jaké předem právním předchůdcem žalobkyně nastavené parametry těchto smluv měla žalovaná reálně možnost ovlivnit a zda si tedy mohla svobodně zvolit způsob, jakým svůj dluh právnímu předchůdci žalobkyně splatí. Je třeba připustit, že ve smlouvě uzavřené 14. 4. 2014 byl sjednán bezhotovostní způsob splacení zápůjčky. Je to však poprvé, kdy se soud s užitím takové formy splacení ve smlouvě právního předchůdce žalobkyně setkal, ačkoliv již sporů z těchto smluv rozhodoval desítky či spíše stovky. Obecně naprosto výrazně převažuje v těchto smlouvách hotovostní forma splácení, za kterou je účtován poplatek. I pokud by soud připustil, že žalovaná si skutečně mohla při uzavření smlouvy vybrat, zda bude sjednané splátky hradit bezhotovostně nebo v hotovosti, není možné připustit, aby výše úplaty za hotovostní inkaso splátek sjednaná ve dvou z posuzovaných smluv odpovídala de facto polovině poskytnuté jistiny, jako tomu bylo ve smlouvě z 31. 8. 2015 (částka 10 477 Kč odpovídá 49,89 % z poskytnuté jistiny) i ve smlouvě z 26. 1. 2015 (částka 8 811 Kč odpovídá dokonce 51,83 % z poskytnuté jistiny), a flagrantně tak navyšovala již tak dosti vysoké celkové náklady žalované související s poskytnutými zápůjčkami. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o poplatku za hotovostní režim splátek se zjevně příčí dobrým mravům a jsou tudíž neplatná ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., přičemž soud podle § 588 o. z. k této neplatnosti přihlédl z úřední povinnosti.

26. S ohledem na shora uvedené lze tedy konstatovat, že žalované dle smlouvy z 31. 8. 2015 vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně, respektive následně žalobkyni samotné jistinu ve výši 21 000 Kč, úrok ve výši 2 765 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 4 315 Kč, celkem tedy 28 080 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná na tento dluh uhradila více, než kolik vyplývá z podané žaloby a žalobkyní předložené splátkové historie, tj. více než 4 860 Kč. Soud proto uvedenou částku započetl na celkový dluh žalované vzniklý z předmětné smlouvy a dospěl k závěru, že žalované aktuálně zbývá uhradit 23 220 Kč.

27. Stejným způsobem soud postupoval i u obou zbývajících smluv. Ze smlouvy uzavřené dne 26. 1. 2015 vznikl žalované závazek k úhradě jistiny ve výši 17 000 Kč, úroku ve výši 2 171 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 3 231 Kč, celkem tedy k zaplacení částky 22 402 Kč. Žalovaná uhradila pouze 21 882 Kč, zbývá jí tedy uhradit ještě 520 Kč. Na podkladě smlouvy uzavřené dne 14. 4. 2014 byla žalovaná povinna zaplatit jistinu ve výši 50 000 Kč, úrok ve výši 10 364 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 11 727 Kč, celkem tedy 72 091 Kč. Dle žaloby uhradila již 58 401 Kč, k úhradě jí tak zbývá ještě 13 690 Kč.

28. Ze shora popsaných důvodů soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni zbývající dlužné částky ze všech jmenovaných smluv ve výši 23 220 Kč, 520 Kč a 13 690 Kč. Současně přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z částky 19 146,16 Kč od 27. 11. 2015 do zaplacení v případě smlouvy 31. 8. 2015, zákonný úrok z prodlení z částky 520 Kč od 29. 3. 2016 do zaplacení v případě smlouvy z 26. 1. 2015 (zde byla jistina, z níž byl úrok z prodlení počítán, oproti žalobě ponížena v závislosti na závěrech soudu popsaných v předchozím textu odůvodnění) a zákonný úrok z prodlení z částky 12 678,92 Kč od 22. 3. 2016 do zaplacení v případě smlouvy ze 14. 4. 2014. Nárok na zaplacení úroku z prodlení se ve všech případech opírá o o. z., jeho přiznaná výše se pak řídí , za jehož účinnosti se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svých peněžitých dluhů.

29. Co do zbývajících částek požadovaných z titulu jednotlivých smluv o zápůjčce soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve vztahu ke smlouvě z 31. 8. 2015 se zamítnutí týkalo částky 10 477 Kč, ve vztahu ke smlouvě z 26. 1. 2015 částky 8 811 Kč. Žalobkyni nepřiznal ani nárok na zaplacení smluvních úroků požadovaných z dlužných jistin pohledávek vzniklých z titulu všech tří smluv za období následující po dni splatnosti posledních smluvených splátek zápůjček do zaplacení, který žalobkyně vždy částečně kapitalizovala za dobu ode dne následujícího dni splatnosti poslední sjednané splátky příslušné zápůjčky do data postoupení pohledávek. Žalobkyně ve všech třech případech svůj nárok na zaplacení běžícího úroku dovozovala z textu smluvních podmínek svého právního předchůdce, konkrétně z jejich čl. 4, podle něhož činila sjednaná úroková sazba daných zápůjček 20,50 % ročně, 19,98 % ročně, respektive 19 % ročně. Ve vlastních smlouvách však byl ve všech případech úrok ujednán v absolutních částkách (2 765 Kč, 2 171 Kč, respektive 10 364 Kč). Je tedy zjevné, že existoval rozpor mezi výší úroku sjednanou ve smlouvě a v obchodních podmínkách. Podle § 1751 odst. 1 přitom mají odchylná ujednání ve smlouvě přednost před zněním obchodních podmínek. Soud proto vycházel z toho, že ve všech třech posuzovaných smlouvách byl úrok sjednán absolutní částkou, a jestliže se nad její rámec žalobkyně domáhala ještě procentního ročního úroku dle obchodních podmínek, pak tento její nárok nemohl být shledán oprávněným.

30. V neposlední řadě soud zamítl žalobu i co do zákonného úroku z prodlení požadovaného u smlouvy z 26. 1. 2015 z částky přesahující přiznaných 520 Kč. V podrobnostech opět viz shora uvedenou argumentaci soudu.

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 56 718 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 37 430 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 19 288 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 66 % ku 34 % ve prospěch žalobkyně. Té proto dle shora citovaného ustanovení svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 32 % (66 – 34 = 32).

32. Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 269 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 13 358,40 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 10 140 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba) po 3 380 Kč podle bodu 5 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek podle ve výši 2 318,40 Kč). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 001 Kč (32 % z celkových nákladů ve výši 15 627,40 Kč), a to k rukám zástupce žalobkyně ( ).

33. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s  na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.