Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 293/2020-38
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem titul Jakubem Kavalírem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zast. advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 15 970 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 970 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 236,95 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úrok 28,6 % ročně z částky 10236,95 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1297,92 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4912,14 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje od 15. 3. 2021 do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení jediné z nich.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 188,80 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 970 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 236,95 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úrok 28,6 % ročně z částky 10236,95 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1297,92 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4912,14 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje od 15. 3. 2021 do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení jediné z nich.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 188,80 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.</b>
Předmětem tohoto řízení (pův. pod EPR číslo) je uplatněný nárok žalobce vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce. Na žalobce byla pohledávka vůči žalovanému postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2019. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce (právnická osoba, IČO) dne 28.10.2016 smlouvu o půjčce (zápůjčce) číslo na základě níž se zavázal uhradit celkem částku ve výši 20.006 Kč, jež se zavázal zaplatit ve splátkách v souladu se smluvním ujednáním včetně sjednaného příslušenství. Žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, žalobce vyčíslil dluh žalovaného na dlužné jistině 10.236,95 Kč a na souhrnném poplatku 5.733,05 Kč (č.l. 3 p.v.), dále úroky a úroky z prodlení v uvedené výši.
Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce skutečně došlo k uzavření shora specifikované smlouvy, na základě níž žalovaný získal (zá) půjčku ve výši částka, neplnil své povinnosti ze smlouvy, nehradil stanovené splátky, je tedy povinen uhradit žalobci vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství.
Námitku žalovaného, který trval na tom, že smlouvu sice podepsal, ale peníze mu obchodní zástupce právnická osoba, nepředal, soud vyhodnotil jako účelovou a této verzi žalovaného neuvěřil. Obdobně jen zjevně účelové námitky uplatňoval totiž žalovaný již i v jiném řízení, které bylo vedeno před okresním soudem ve věci 14 C 297/2020 (č.l. 17). Ohledně předání peněz soud vyšel z podpisu žalovaného na uzavřené smlouvě (což žalovaný ani nesporoval), z toho, že na smlouvu následně bylo částečně plněno, a nakonec i z výpovědí svědků, zejm. svědka příjmení, č.l. 27, který jednoznačně uvedl, že proti podpisu smlouvy žalovanému v hotovosti poskytnutou půjčku vyplatil (obchodní zástupkyně paní příjmení již v pozici svědka v soudním řízení popsala další, pro věc méně významné souvislosti celé věci).
Při hodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 132 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. , tj. každý důkaz hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. O skutkovém stavu věci posléze učinil závěr, podle kterého žalovaný v hotovosti poskytnutou částku 12 000 Kč převzal.
V civilním sporném řízení se vyžaduje, aby sporné skutečnosti byly spolehlivě zjištěny (§ 6 o. s. ř. o. s. ř. ). Každou skutečnost, podstatnou pro rozhodnutí, i skutečnost prokazovanou ev. pouze nepřímými důkazy, lze mít za prokázanou, pokud na základě výsledků hodnocení těchto důkazů lze„ bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala tak jak je tvrzeno (že je pravdivá)“. Jinak řečeno:„ Pro středoevropský civilní proces je charakteristický subjektivní přístup, na jehož základě se skutečnost považuje za prokázanou tehdy, nabude-li soudce vnitřního přesvědčení o pravdivosti skutkového přednesu na úrovni praktické jistoty.“ (srov. příjmení, P. a kol., Občanský soudní řád . Praktický komentář, Wolters Kluwer obec a číslo, výklad k § 6 , dostupné též v ASPI, podrobněji např. i rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 5 A 142/2013 – 68, dostupný na beck-online.cz a ve vyhledávači rozhodnutí správních soudů na stránkách Nejvyššího správního soudu).
Z hlediska skutkového stavu věci soud tedy po provedeném dokazování má za prokázané, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce skutečně dne 28.10.2016 byla uzavřena smlouva o půjčce (zápůjčce) číslo na základě níž žalovaný získal půjčku (hotovost, peněžní prostředky) ve výši 12 000 Kč, neplnil své povinnosti ze smlouvy, nehradil stanovené týdenní splátky, je tedy povinen uhradit žalobci vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství. - Žalovaný k tomu netvrdil, tudíž ani neprokázal, že by dluh z půjčky (nad rámec, tak jak byly částečné úhrady zohledněny v podané žalobě) zaplatil.
Soud posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně:
Soud vztah mezi účastníky (resp. mezi žalovaným a právnická osoba, IČO) právně posoudil dle právní úpravy zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Vztahy mezi účastníky je třeba posuzovat zejm. podle § 2390 -4 o.z., kde je upravena smlouva o zápůjčce (dříve podle § 657 -8 starého obč. zák. č. 40/1964 Sb. „ smlouva o půjčce“).
Účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku ; i za ev. použití speciální právní úpravy zákona číslo Sb., o spotřebitelském úvěru (s účinností od 1.12.2016 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru). Podle ust. § 2390 o.z. "přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu", vznikne smlouva o zápůjčce. Dále platí např. i to, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky atd. Vydlužitel má povinnost zápůjčku vrátit, zde bylo ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách.
Soud vycházel, jak bylo shora uvedeno, vedle výpovědí svědků především ze smlouvy (ve spise na č.l. 18) a dalších listin – ISAS (např. i upomínka vč. oznámení postoupení pohledávky, smlouva o postoupení pohledávek, atd.) a dospěl k závěru, že v daném případě má tedy žalobce právo na uvedenou částku s přísl., tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
Podle ustanovení § 1968 o.z. č. 89/2012 Sb. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o.z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. ). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních závěrů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu.
Žalobce, veden snahou nenavyšovat vznikající náklady soudního řízení, se k jednání soudu (nařízeného na 9,00 hod. dne 11. února 2021) nedostavil, soud tedy věc projednal v jeho nepřítomnosti. Podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří:
- Soudní poplatek ve výši 800 Kč podle položky 2 sazebníku soudních poplatků jako přílohy zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Dále soud žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení advokátem. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014. Takto soud žalobci přiznal odměnu advokáta za 3 úkony právní služby dle této vyhlášky č. 177/1996 Sb. , vč. paušální náhrady hotových výdajů za uvedené 3 úkony právní služby a 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř. ), ve fázi vydání platebního rozkazu 2 252 Kč. Dále náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 , § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, z tarifní hodnoty 15 970 Kč sestávající z částky 1.740 Kč za další 2 písemná podání ve věci, konkrétně podání ze dne 3.9.2020, č.l. 8-10, a ze dne 16. 12. 2020, č.l. 30-1, tedy 2x 1.740 Kč činí 3.480 Kč; k tomu pak i 2 paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a DPH 21 % (§ 137 odst. 3 o.s.ř. , 21% z částky 4.080 činí 856,80 Kč).
Ve výroku II. tak soud celkem přiznal žalobci náhradu nákladů řízení celkem v uvedené výši 7188,80 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.
Lhůtu k plnění ohledně výroků tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. - ukládá-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku, zde však soud přihlédl k žádosti žalovaného, a lhůtu k zaplacení stanovil delší (výrok II.), resp. vyhověl žádosti žalovaného a umožnil mu svůj dluh hradit ve splátkách. Celý dluh, který je předmětem řízení, se však stane splatným pokud nebude řádně a včas zaplacena jediná ze splátek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí - návrh na exekuci.