Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 261/2020-70
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem titul Ivanem Šišmou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 422 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 942 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 480 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 608,24 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 480 Kč za období od 28. 11. 2019 do 23. 11. 2020 a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 4 480 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 945 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 942 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 480 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 608,24 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 480 Kč za období od 28. 11. 2019 do 23. 11. 2020 a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 4 480 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení, zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 945 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 29. 7. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 422 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z částky 4 480 Kč splatné dne 24. 1. 2018 za období od 28. 11. 2019 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 608,24 Kč) a nákladů tohoto řízení. Návrh byl odůvodněn tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným příjmení smlouvu o úvěru číslo na základě této rámcové smlouvy se žalovaným uzavřela Jednotlivou smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 4 500 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet, a to bezúročně a bezúplatně. Žalovaný se tyto poskytnuté prostředky zavázal vrátit do 24. 1. 2018, svou povinnost však řádně nesplnil a na svůj dluh uhradil pouze částku 20 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni 27. 11. 2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 7. 1. 2020. V době tohoto postoupení se pohledávka skládala z jistiny ve výši 4 480 Kč, smluvní pokuty ve výši 942 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 608,24 Kč. V době od postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh nic neuhradil, a to ani na předžalobní upomínku, která mu byla zaslána dne 9. 7. 2020.
2. Na výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení a důkazů ohledně splnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně prověřit schopnost žalovaného splatit plánovaný úvěr (zápůjčku) v souladu se stávající judikaturou žalobkyně ve svém podání ze dne 7. 1. 2021 uvedla, že žádnými důkazy prokazujícími ověření úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje, a vzala žalobu zpět co do částky 942 Kč (tj. smluvní pokuty) s tím, že nadále požaduje pouze dlužnou jistinu, zákonný úrok z prodlení z této jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a náklady řízení. Soud přihlédl k dispozitivnímu procesnímu jednání žalobkyně, které učinila před prvním jednáním ve věci, a proto řízení ve vymezeném rozsahu žalobkyní zastavil v souladu s ust. § 96 odst. 1 , 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř. “) (odst. I. výroku).
3. Žalovaný se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který mu byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), nevyjádřil (zásilka byla uložena k vyzvednutí a doručena fikcí ke dni 23. 11. 2020). Předvolání k ústnímu jednán bylo žalovanému doručené do vlastních rukou dne 10. 2. 2021. Žalovaný proto byl řádně předvolán k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně a její právní zástupce se ústního jednání rovněž nezúčastnili, písemně se z něj omluvili a souhlasili, aby bylo jednáno a rozhodnuto bez jejich přítomnosti. Soud tudíž v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl bez přítomnosti účastníků, přičemž s ohledem na výše uvedené provedl dokazování především listinami předloženými žalobkyní, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum rámcovou smlouvu o úvěru a dne datum s ním na základě této rámcové smlouvy uzavřela smlouvu o úvěru číslo podle které žalovanému poskytla částku 4 500 Kč bankovním převodem. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal uhradit do 30 dnů od jejího poskytnutí, a to bez jakéhokoli úroku nebo poplatku, svůj závazek však řádně nesplnil a zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně pouze částku 20 Kč (v průběhu řízení netvrdil, ani neprokázal nic jiného). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměna oznámením právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 7. 1. 2020, které mu bylo zasláno doporučeně dne 9. 1. 2020. V době od postoupení pohledávky již žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani na předžalobní výzvu ze dne 9. 7. 2020.
5. Podle ust. § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle ust. § 87 odst. zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce splnil svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Jedná se o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, působí od počátku a nemůže konvalidovat. S ohledem na tento závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak bylo možné uplatněný nárok podřadit pod ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení.
9. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. V dané věci právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatné smlouvy peněžité prostředky ve výši 4 500 Kč. Z obsahu spisu a provedených důkazů bylo zjištěno, že žalovaný na tento svůj závazek plnil pouze částkou 20 Kč (žalovaný byl procesně pasivní a netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil více), soud proto žalobě vyhověl v rozsahu odpovídajícím rozdílu částky poskytnuté žalovanému a částky zaplacené žalovaným. Od následujícího dne, kdy byl žalovanému doručen návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (tedy faktická výzva k plnění), je žalovaný s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení v prodlení, soud proto žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od prvního dne prodlení žalovaného (odst. II. výroku). S ohledem na zastávaný právní názor v předmětné věci, soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl. (odst. III. výroku).
12. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný by byl povinen plnit žalobkyni.
13. Pro úplnost odůvodnění soud považuje za vhodné uvést, že aktivní procesní legitimace žalobkyně byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 30. 11. 2019 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 146 odst. 2 a ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobě bylo vyhověno v rozsahu 74 % předmětu řízení, zamítnuta nebo zastavena byla v rozsahu 26 % (částečné zastavení řízení bylo způsobeno zpětvzetím částí žaloby žalobkyní, pro účely náhrady nákladů řízení se tedy žalobkyně v této části považuje za procesně neúspěšnou). Žalobkyni proto vzniklo právo na úhradu 48 % nákladů řízení. Tyto náklady v částce 1 968 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve výši 500 Kč (tedy 2x 200 Kč a 1x 100 Kč, když sazba mimosmluvní odměny při tarifní hodnotě ve výši 5 422 Kč činí 200 Kč, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně se podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně a na základě shodných skutkových tvrzení, a advokát ve věci vykonal dva úkony právní služby, za které dle § 11 odst. 1 a. t. náleží mimosmluvní odměna, a jeden úkon právní služby, za který dle § 11 odst. 2 a. t. náleží polovina mimosmluvní odměny), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (tedy částka 100 Kč za každý ze tří výše uvedených úkonů právní služby) a daň z přidané hodnoty ve výši 168 Kč (tedy ve výši 21 % z částky 800 Kč). Z toho přiznaných 48 % činí částku 945 Kč (odst. IV. výroku).
15. Lhůta ke splnění platebních povinností žalovaného byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku a náklady řízení budou zaplaceny k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.