Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 42/2021-36
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 4 394 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 4 394 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 394 Kč za dobu od 25. 2. 2015 do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba o zaplacení částky 4 394 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 394 Kč za dobu od 25. 2. 2015 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 11. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 394 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 25. 2. 2015 s odůvodněním, že mezi účastníky řízení byla uzavřená smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované částku 3 380 Kč a tuto se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 014 Kč ve lhůtě do 24. 2. 2015. Žalovaná dosud nezaplatila ničeho.
2. Ve věci byl dne 11. 1. 2021 vydán elektronický platební rozkaz, č. j. EPR 301281/2020 -6, proti kterému žalovaná podala včasný odpor. Odporem byl elektronický platební rozkaz zrušen. Žalovaná uvedla, že žalobní nárok neuznává, když žalovanou částku již uhradila a připojila potvrzení o platbách na účet žalobkyně: dne 11. 4. 2015 ve výši 3 380 Kč, dne 1. 6. 2015 ve výši 200 Kč, dne 11. 8. 2015 ve výši 200 Kč, dne 9. 2. 2015 ve výši 500 Kč a dne 25. 1. 2015 ve výši 500 Kč.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla výzva k vyjádření se, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání doručená do její datové schránky dne 12. 3. 2021. Výzva byla doplněna doložkou o nečinnosti ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila k této výzvě, a proto má soud za to, že nemá proti takovému procesnímu postupu soudu žádné námitky. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených účastnicemi řízení.
4. Z předložených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná požádala rámcovou úvěrovou smlouvou žalobkyni o úvěr, smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu, proto neobsahuje podpis žalované. Žalovaná uvedla ve smlouvě své bydliště (obec, ulice a číslo), mobilní telefonní číslo, email, číslo svého bankovního účtu. Dne 18. 11. 2014 žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované dle smlouvy částku 3 380 Kč, platba je označena rodným číslem žalované. Dne 11. 4. 2015 žalovaná zaslala na bankovní účet žalobkyně částku 3 380 Kč, platba je označena rodným číslem žalované. Dne 1. 6. 2015 žalovaná zaslala na bankovní účet žalobkyně částku 200 Kč, platba je označená rodným číslem žalované. Dopisem ze dne 22. 8. 2018 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího neuhrazení. Téhož dne, 22. 8. 2018, žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalované dle smlouvy.
5. Právně se soud v první řadě zabýval otázkou, zda žalobkyně splnila povinnosti dané jí § 9 zákona č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru a článkem 8 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008 ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, tj. zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, neboť žalovaná byla při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele a z toho důvodu jí slouží zákonem daná ochrana. Dle názoru soudu k odbornému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nepostačí informace sdělené spotřebitelem během sjednávání úvěru, nezbytné je veškeré příjmy a výdaje spotřebitele ověřit doložením příslušných dokumentů (pracovní smlouva, výplatní lístek, potvrzení o výši nájemného apod.). Žalobkyně nedoložila v rámci tohoto řízení, že zkoumala úvěruschopnost žalované výše popsaným způsobem a následkem porušení této zákonem stanovené povinnosti je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 580 o. z., tj. její neplatnost od samého počátku, přičemž soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu z moci úřední. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dne 18. 11. 2014 žalované částku 3 380 Kč, na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z., které žalovaná vrátila žalobkyni převodem na její bankovní účet: částkou 500 Kč zaslanou dne 25. 1. 2015, částkou 500 Kč zaslanou dne 9. 2. 2015 a částkou 2 280 Kč zaslanou dne 11. 4. 2015. Žalobkyně tak nemá nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 3 380 Kč, nemá rovněž nárok na poplatek za poskytnutí úvěru, neboť tento nárok z neplatné smlouvy nevznikl. Žalobkyni nelze přiznat ani nárok na úrok z prodlení, neboť žalovaná byla v prodlení z úhradou částky 2 380 Kč v období od 25. 2. 2015 do 11. 4. 2015, v této době vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši 23,62 Kč, žalovaná však prokázala, že tuto částku již žalobkyni zaplatila. Z uvedených důvodů soud zamítl žalobu v plném rozsahu.
6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).