Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 105/2020-52

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní titul Zuzanou Masnerovou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně,

zastoupeného advokátem titul titul jméno příjmení, titul za jménem,

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec

o 14 903 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 096 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 6 096 Kč od 29. 2. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 8 807 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 389,38 Kč, kapitalizovaní smluvní úrok 4 621,66 Kč, smluvní úrok 28 % ročně z částky 8 241,52 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení 8,50 % ročně z částky 8 241,52 Kč od 21. 1. 2020 do 28. 2. 2020 a zákonný úrok z prodlení 8,50 % ročně z částky 2 145,52 Kč od 29. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 096 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 6 096 Kč od 29. 2. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 8 807 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 389,38 Kč, kapitalizovaní smluvní úrok 4 621,66 Kč, smluvní úrok 28 % ročně z částky 8 241,52 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení 8,50 % ročně z částky 8 241,52 Kč od 21. 1. 2020 do 28. 2. 2020 a zákonný úrok z prodlení 8,50 % ročně z částky 2 145,52 Kč od 29. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 14 903 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na částku 10 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den podpisu smlouvy a zavázala se kromě jistiny zaplatit také částku ve výši 8 807 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků (s úrokovou sazbou 28 % ročně) ve výši 1 724 Kč, odměny za zpracování a doručení 2 620 Kč a odměny za administrativní činnosti 4 463 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobkyně závazek v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila splátky zápůjčky řádně a včas, poslední splátku žalovaná uhradila dne datum, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Ke dni datum činila dlužná jistina 8 241,52 Kč a dlužný poplatek 6 661,48 Kč. Do data postoupení žalovaná uhradila 3 904 Kč, posléze již ničeho neuhradila. Jelikož dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena, úročí se neuhrazená jistina 8 241,52 Kč dále úrokem 28% ročně, a to od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 8 241,52 Kč, dlužné části poplatku tvořeného částkou 1 113 Kč na úroku, 2 052,38 Kč na poplatku za zpracování a doručení a 3 496,10 Kč na administrativní činnosti, dále se pak žalobkyně domáhá kapitalizovaných úroků ve výši 4 621,66 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení výši 1 389,38 Kč, úroků ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny 8 241,52 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek , (dále jen „ “) rozhodl soud ve věci na základě žalobkyní předložených listin tak, že bez nařízení jednání veřejně vyhlásil rozsudek.

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalované včetně podacího lístku, tabulky umoření, z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum uzavřela žalovaná se právnická osoba smlouvu o zápůjčce na částku 10 000 Kč, která jí byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaná se zavázala kromě jistiny zaplatit také další poplatky v souhrnné výši 8 807 Kč, z toho 1 724 Kč na úroku, 2 620 Kč na poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a 4 463 Kč na poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení, a to v 60 týdenních splátkách, 59 splátkách po 314 Kč, poslední splátka 281 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy a poslední splátka byla stanovena na datum. Strany si sjednaly úrokovou sazbu 28 % ročně. Dle čl. 6 smlouvy je každá částka zaplacená zákazníkem započtena v pořadí na: splatný poplatek, splatnou část jistiny zápůjčky, splatné sankční poplatky, nesplatnou část jistiny. Dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno a byla také vyzvána k dobrovolnému plnění. Žalovaná uhradila celkem 3 904 Kč, naposledy dne datum částku 320 Kč. Před uzavřením smlouvy vyplnila žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně příjmení kartu, z níž se podává, že žalovaná byla ke dni sepsání zaměstnána jako anonymizováno u anonymizováno obec (rozuměj anonymizována dvě slova obec) s měsíčním příjmem částka a dalšími příjmy domácnosti částka s tím, že výdaje dosahují částka. Ze zákaznické karty se podává, že žalovaná k ověření údajů předložila pracovní smlouvu a 4 výplatní pásky.

4. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle věty první , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 580 odstavec 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle , (dále jen „ “), ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

11. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně splnila podmínku dle zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s náležitou pečlivostí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet.

13. Soud přitom dospěl k závěru, že žalobkyně povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy nedostála. Žalobkyně k prokázání své povinnosti předložila soudu jediný důkaz, a to u obou uzavřených smluv kartu zákazníka. Ačkoli v zákaznické kartě u obou smluv je uvedeno, že žalovaná přiložila pracovní smlouvu a výplatní pásku, resp. čtyři výplatní pásky, žalobkyně k žalobě i přes výzvu soudu žádné y nedoložila, ani co do dalších žalobkyní tvrzených kontrol žalovaného. Žalobkyně proto neprokázala, že její právní předchůdce posoudil schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládají citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o zápůjčce. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Ačkoli samotný text ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, tj. jeho jazykový výklad, naznačuje, že absence posouzení úvěruschopnosti lze sankcionovat toliko neplatností relativní, dospěla odborná i soudní praxe k převážnému závěru, že důsledkem nedostatečného, a v tomto případě dokonce žádného, posouzení úvěruschopnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Opačný výklad by byl v rozporu s vývojem zásad práv ochrany spotřebitele a narušil by tak dlouhodobou tendenci nejen české, ale rovněž celoevropské právní vědy i praxe směřující k vyvážení faktické nerovnosti mezi spotřebitelem a podnikatelem, projevující se ochranou slabší strany (viz rovněž směrnice č. 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a směrnice č. 2008 /48/ o smlouvách o spotřebitelském úvěru). Relativní neplatnost by nemohla zajistit vyvážení nerovnováhy mezi spotřebitelem a podnikatelem, neboť spotřebitel jako osoba nepožívající odborných znalostí by zpravidla ani nebyl schopen neplatnost namítnout, a to právě s ohledem na to, že jako slabší smluvní strana nedisponuje potřebnými znalostmi, jakými disponuje prof. Setrval-li by výklad na relativní neplatnosti, došlo by ve svém důsledku k popření zásad ochrany spotřebitele. K obdobnému závěru již dospěla i judikatura vyšších soudních instancí (viz. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č. j. -75, usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9.2.2011, sp. zn. ), v nedávné době rovněž stanovisko Generální advokátky SD EU stanovisku ze dne 14. 11. 2019 ve věci C-616/18, OPR-Finance s.r.o. proti GK, podle níž„ v případě, že vnitrostátní soud zjistil z úřední povinnosti porušení článku 8 směrnice 2008 (jenž zakládá povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy – pozn. soudu), musí s výhradou případné opačné vůle spotřebitele vyvodit všechny důsledky, které podle vnitrostátního práva z tohoto zjištění plynou, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, a případně bez přihlédnutí k uplynutí prekluzivní lhůty, jsou-li sankce stanovené tímto právem účinné, odrazující a přiměřené“. Závěr o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti také zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). I s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (CA Consumer Finance SA v. Ing Bakkaus a další) v citovaném nálezu Ústavní soud uvedl, že„ poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady)“.

14. Ze shora uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce ze dne datum je absolutně neplatným právním jednáním.

15. Žalobkyně však předloženými listinami prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to při podpisu smluv hotovostně. Smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy pak prokázala, že jí právním předchůdcem byl postoupen dluh vůči žalované a předžalobní výzvou prokázala, že žalovaná byla o dluhu zpravena.

16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Jelikož je smlouva o zápůjčce neplatným právním jednáním od počátku, žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je tak povinna toto plnění vrátit. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 10 000 Kč, žalovaná vrátila 3 904 Kč. Výše jejího bezdůvodného obohacení pak představuje rozdíl mezi těmito částkami, tj. 6 096 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 6 096 Kč (10 000 – 3 904 Kč) jako nárok z bezdůvodného obohacení vyplývající z neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne datum.

17. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud jí uložil povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení v požadované výši 8,50 %, když nemohl překročit návrh žalobkyně, z dlužné částky od 29. 2. 2020 do zaplacení, neboť dluh byl splatný na základě první výzvy k zaplacení odeslané žalované dne datum v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávky. Tuto výzvu lze ve smyslu považovat za doručenou dnem 18. 2. 2020. Jelikož žalobkyně poskytla žalované lhůtu deseti dnů, nastalo prodlení žalované dne 29. 2. 2020 v souladu s  Lhůtu k plnění soud určil podle , (dále jen ) jako třídenní.

18. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná byla ve věci úspěšnější než žalobkyně, žádné náklady jí však v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ( ).