Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
20 C 25/2021-17
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem titul Petrem Moravcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum, z částky částka za den 25. 8 2020 a z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] za den 25. 8 2020 a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částka s úrokem z prodlení s tím, že žalovaná byla dne datum na trase A metra, dne datum na autobusové lince číslo dne datum na tramvajové lince číslo kontrolována přepravní kontrolou, při těchto kontrolách se neprokázala platným přepravním dokladem. O tomto byly sepsány se žalovanou protokoly o provedených přepravních kontrolách a žalované vznikla povinnost uhradit kromě jízdného i přirážky k jízdnému po částka. Přes výzvu k úhradě žalovaná dosud zažalovanou částku nezaplatila.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena.
Soud rozhodl v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Žalobkyně výslovně souhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání; souhlas žalované se podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, neboť nereagovala na výzvu k vyjádření k navrženému postupu. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě listin předložených účastníky.
Soud učinil z listin předložených účastníky následující skutkový závěr. Žalovaná cestovala dne datum městskou hromadnou dopravou v obec na trase A metra, kde byla kontrolována pověřeným kontrolorem. Na místě kontroly nepředložila platný jízdní doklad ani nezaplatila jízdné s přirážkou, byl sepsán protokol o provedené kontrole, na němž byla žalovaná řádně identifikována. Dále žalovaná cestovala dne datum městskou hromadnou dopravou v obec autobusové lince číslo kde byla kontrolována pověřeným kontrolorem. Na místě kontroly nepředložila platný jízdní doklad ani nezaplatila jízdné s přirážkou, byl sepsán protokol o provedené kontrole, na němž byla žalovaná řádně identifikována. Nakonec dne datum cestovala dne datum městskou hromadnou dopravou v obec na tramvajové lince číslo kde byla kontrolována pověřeným kontrolorem. Na místě kontroly nepředložila platný jízdní doklad ani nezaplatila jízdné s přirážkou, byl sepsán protokol o provedené kontrole, na němž byla žalovaná řádně identifikována. Dle čl. 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek žalobkyně činí přirážka k jízdnému při jízdě bez platného přepravního dokladu částka. Žalovaná byla vyzvána k úhradě zažalované pohledávky, dosud na zažalovanou částku neuhradila nic.
Po právní stránce soud při aplikaci § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o přepravě osoby dle § 2550 a násl. občanského zákoníku . Podle § 18a odst. 2 písm. c) , odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb. , o silniční přepravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, když výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka. Podle § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb. , o dráhách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, když výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka.
Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná cestovala opakovaně hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní bez platného jízdního dokladu a tato skutečnost byla zjištěna přepravními kontrolami. Žalované vznikla proto povinnost zaplatit žalobkyni kromě jízdného i přirážky k jízdnému po částka dle přepravních podmínek platných v den, kdy došlo k této skutečnosti. Podle § 18a odst. 2 písm. c) , odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. , § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb. a § 2550 o.z. soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. , když neshledal důvody pro její prodloužení.
Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k uplatnění práva (§ 142 odst. 1 o.s.ř. ). příjmení takové zde však soud neshledal. Z úřední činnosti je soudu známo, že v jiné věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 6/2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení jízdného a přirážky v celkové výši částka s tvrzením, že se žalovaná neprokázala platným jízdní dokladem, když byla kontrolována dne datum na lince A metra. Žalobkyně samozřejmě může uplatňovat jednotlivé nároky vůči žalované zvlášť; z hlediska posouzení účelnosti takto vynaložených nákladů soud vzal v potaz vedle skutkové a právní podobnosti nároků zejména jejich blízkou časovou souvislost. Veškeré náklady vynaložené v souvislosti s uplatněním nyní posuzovaného nároku mohly být zahrnuty v řízení, které se týká obdobného nároku vzniklého jen o několik dnů dříve.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté o.s.ř. či na exekuci dle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.